Komu pomáhá vrážení klínu mezi lékaře?

Milan Cabrnoch, 5. října 2005

Zdravotnictví se opět dostává na přední stránky novin. Praktičtí lékaři pro dospělé a s nimi i praktičtí lékaři pro děti a dorost, gynekologové, ambulantní specialisté a stomatologové se rozhodli vystoupit a postavili se důrazně proti vládní zdravotní politice. Není se čemu divit. Chápou dobře, že jde o jejich budoucnost.

Ministryně Emmerová a její spolupracovníci pracují cílevědomě na návratu ke státnímu zdravotnictví. Již před lety jako poslankyně zcela jasně vyjádřila vůli vrátit zdravotnictví na startovní čáru roku 1989. Nikdy nepřijala ani privatizaci, ani oddělení zdravotnictví od státu a státního rozpočtu a vznik na státu nezávislého samosprávného veřejného zdravotního pojištění. Ministryně má jako každý právo na svůj názor a jako členka vlády má velkou moc svou představu realizovat. Stejně tak má každý právo s ní nesouhlasit a bránit se.

Díky zákonným možnostem, které má, tuneluje Emmerová stejně jako její předchůdci v minulých šesti letech veřejné zdravotní pojištění. Svými vyhláškami nutí zdravotní pojišťovny aby vydávaly více, než na pojistném vyberou. Dostávají se tak do ztráty. Skutečnost, že v tuto chvíli platí se zpožděním pouze největší VZP není podstatná,i ostatní zdravotní pojišťovny se stále rychleji propadají.

Vydávání vyhlášek umožňuje především to, že se nemocnice odmítají dohodnout s pojišťovnami na výši úhrad za péči. Nemocnice dobře ví, že jim ministryně svou vyhláškou „přidělí“ více, než by se mohly s pojišťovnami dohodnout. Nezapomínejme, že největší nemocnice přímo řídí ministryně zdravotnictví – samozřejmě že těm „svým“ vždy popřeje. Připomínám, že ministryně musí nemocnicím přidat také proto, aby mohly být naplněny předvolební sliby ČSSD a aby mohly být zaměstnancům nemocnic zvyšovány mzdy. Není bez zajímavosti, že návrh vyhlášky podle dobrých zdrojů údajně nezpracovali ministerští úředníci, ale právě ředitelé přímo řízených nemocnic v čele s ředitelkou Fakultní nemocnice v Plzni dr. Kunovou.

Plány ministryně jsou evidentní:

• Svými cílenými zásahy přivede zdravotní pojišťovny do platební neschopnosti. Stát bude muset do systému opět doplnit peníze (z našich daní).
• Platební problémy pojišťoven budou použity jako argument k posílení vlivu státu v jejich doposud samosprávných orgánech (návrh je již připraven).
• Když stát ovládne pojišťovny, ztratí smysl jejich vzájemná konkurence a budou sloučeny (poradce ministryně Háva se již těší na jejich peníze).
• Státem ovládané pojišťovny upřednostní v platbách i smlouvách státní nemocnice.
• Soukromým lékařům bude nabídnuto odkoupení praxe státní nemocnicí (zapsáno v jedné z verzí koncepce ministryně Emmerové). Část lékařů na nabídku přistoupí a vrátí se pod křídla staronových OÚNZ.
• Zbývající soukromí lékaři budou protestovat, státní nemocnice nabídnou převzetí jejich pacientů (prohlášení Asociace nemocnic ČR z 4.10.2005) a státem ovládané pojišťovny vypoví rebelujícím lékařům smlouvy.
• Česká republika se vrací k centrálně řízenému a plánovanému státnímu zdravotnictví.

Nedivím se soukromým lékařů, jejich protestu a jeho formě. Bojují o svou budoucnost. Bojují o zachování jednoho z výsledků listopadu 1989, o nestátní, soukromé zdravotnictví, o možnost soukromého podnikání, o rovnost před zákonem. Dovedu respektovat rozdílné představy. Socialistický model Emmerové vyvolává pochopitelně velký nesouhlas soukromých lékařů. Stojím jako oni na straně svobodného podnikání a zdravotnictví nezávislého na státu.

Vadí mi metody, jakými prosazuje své představy vláda, ministryně, premiér. Ministryně nikdy nenašla odvahu vystoupit se svou představou veřejně. Namísto toho hází vinu na zdravotní pojišťovny a štve lékaře proti nim. To je jednoduše lež. Důkazem jsou vládou přijaté dokumenty dokládající, že pojišťovny bez změny systému problém vyřešit nemohou. Ministryně to jistě dobře ví, sama materiály do vlády předložila.

Premiér učiní líbivý krok, přijme stěžující si lékaře. Kromě tří představitelů klíčových organizací, které zastupují tisíce soukromých lékařů se na schůzce objeví zástupci z nebe spadlých dalších sedmnácti jiných, nikde neuvedených lékařských organizací, kteří jsou na straně premiéra! Diskuse končí 17:3 a na tiskové konferenci vystupuje s premiérem loajální odborový předák Rath, který je samozřejmě na straně ministryně – den nato je mu nabídnuto místo jejího prvního náměstka!

Odboráři z nemocnic jasně podporují soukromé lékaře, i oni si uvědomují nezbytnost změny v systému. Překvapivě však náhle vystupují ředitelé státních nemocnic (ministryně Emmerová je jejich jedinou a přímou nadřízenou, jmenuje je a odvolává) a staví se proti soukromým lékařům. Nabízí své volné kapacity, jsou připraveni převzít péči za soukromé lékaře. Dokonce vyzývají zdravotní pojišťovny k výpovědi smluv těmto lékařům. Kritizují, že v ordinacích soukromých lékařů není zajištěna nepřetržitá péče, zatímco v nemocnicích ano.

Klíny jsou zaraženy. Ministryně proti soukromníkům a proti pojišťovnám, komora proti tisícům svých členů, lékaři proti lékařům, nemocnice proti soukromým lékařům. Podstata věci zůstává stranou, stejně jako proklamace o podpoře primární péče, prevence či přesunu péče z nemocnic do ambulancí. Stranou zůstává potřebná
a nezbytná změna systému, nehovoří se o skutečných problémech a jejich příčinách.

Komu takové zarážení klínů prospívá? Rozhodně ne pacientům, ani zdravotníkům. Odvádění pozornosti prospívá jedině vládě, která není schopna a nechce problémy skutečně řešit. Vláda chce vydržet do voleb a před volbami předstoupit před voliče jako ti, kdo si se zdravotnictvím ví rady. K tomu bezpochyby využije peněz daňových poplatníků a pokusí se s využitím problémů, které sama zavinila, prosadit politické cíle formující se komunisticko-socialistické koalice.

Vážím si protestu soukromých lékařů a podporuji je. Nejsou lhostejní ke své budoucnosti, mají rádi svou práci a chtějí v ní pokračovat. Podpořme je všichni, kdo jsme s jejich prací spokojeni.