Blíží se další sjezd České lékařské komory, a opět máme jen velmi málo
materiálů, z nichž bychom si udělali představu, co bude sjezd probírat, jak
máme instruovat naše delegáty, co mají našimi jmény tlumočit. Proto jsme se
rozhodli na naších stránkách zveřejnit (a případně i okomentovat) všechny
dostupné sjezdové materiály, abychom umožnili co nejširšímu počtu členů ČLK
se s nimi seznámit.
Jedním ze stálých bodů programu jsou stavovské předpisy ČLK, upravující
vnitřní (a někdy i vnější) fungování komory. Stavovské předpisy nebudou
nikdy dokonalé, každoročně se však někteří snaží - jedni úspěšněji, jiní
méně - prosadit změny stavovských předpisů tak, aby komora fungovala podle jejich
představ lépe.
1. V ustanovení § 2 odst. 4 a § 5 odst. 4 věta první se
nahrazuje slovo „všech“ slovy „na sjezdu zaregistrovaných“.
2. V ustanovení § 5 odst. 4 věta třetí se nahrazují slova „všech
delegátů sjezdu“ slovy „účastníků volby, přičemž volba je platná,
pokud se jí zúčastnila nadpoloviční většina na sjezdu zaregistrovaných delegátů“.
3. V ustanovení § 8 odst. 2 se vypouští slova „pokud se
pro ně vyslovila nadpoloviční většina všech delegátů sjezdu“ a
nahrazují se slovy „pokud se hlasování zúčastnila nadpoloviční většina
na sjezdu zaregistrovaných delegátů sjezdu a pro odvolání se vyslovila většina
účastníků hlasování.“
ad 1) Mnozí delegáti, kteří mají právo účasti na sjezdu, toto právo - zejména
v posledních letech - nevyužívají, přičemž okresní sdružení za ně často
nevysílá dostatečný počet náhradníků. Novela má zabránit tomu, aby někdo
zpochybnil rozhodnutí sjezdu o volbě či odvolání tvrzením, že „všech
delegátů“ je ve skutečnosti více, než bylo na sjezdu přítomno (zaregistrováno),
a pro rozhodnutí se vyslovila jen většina zaregistrovaných, nikoli nadpoloviční
většina všech delegátů.
ad 2) Úprava usnadňuje volbu prezidenta a viceprezidenta pro druhé kolo, pokud
nebyli zvoleni v kole prvním, a uvádí do souladu podmínky volby
prezidenta s navrhovanými podmínkami pro odvolání prezidenta podle části 3)
návrhu. Pro volbu ve druhém kole i pro volbu by měla postačovat nadpoloviční
většina usnášeníschopného sálu na sjezdu.
V Praze dne 23.6. 2005
předkladatel návrhu: MUDr. Karel Blažek
Promítnutí navrhovaných změn do příslušných ustanovení stávajícího
znění Volebního řádu: - změny jsou zvýrazněny žlutým podkresem a podtržením
textu, části navržené k vypuštění jsou přeškrtnuty:
VOLEBNÍ ŘÁD ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY – novelizované paragrafy
§ 2
...
(4) Pro platnost voleb je nutná nadpoloviční většina odevzdaných hlasů
účastníků volebního shromáždění a nadpoloviční většina hlasů všech
na sjezdu zaregistrovaných delegátů
sjezdu.
...
§ 5
...
(4) Volby prezidenta a viceprezidenta komory probíhají dvoukolovým způsobem,
pokud některý z kandidátů nezíská již v prvním kole nadpoloviční
počet hlasů všech na sjezdu zaregistrovaných delegátů sjezdu. Do druhého
kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Pro zvolení
ve druhém kole musí kandidát získat nadpoloviční většinu hlasů všech
delegátů sjezdu účastníků
volby, přičemž volba je platná, pokud se jí zúčastnila nadpoloviční většina
na sjezdu zaregistrovaných delegátů.
...
§ 8
...
(2) Odvolání představenstva, prezidenta, viceprezidenta, čestné rady nebo
revizní komise komory je platné, pokud se pro ně vyslovila nadpoloviční
většina všech delegátů sjezdu pokud
se hlasování zúčastnila nadpoloviční většina na sjezdu zaregistrovaných
delegátů sjezdu a pro odvolání se vyslovila většina účastníků
hlasování.
|
Komentář:
Návrh je veden dobrou snahou po zjednodušení sjezdového jednání,
přesto je právě při aplikaci zásad Jednacího řádu velmi problematické nahradit
SJEZD - jako orgán tvořený množinou všech zvolených delegátů - pouze jejich na
zasedání přítomnou částí. Jednací řád totiž říká "Orgán komory se
může platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů".
Těžko lze přijmout ideu, že SJEZDEM jsou jen ti delegáti, kteří jsou na jednání
zaregistrováni, orgán SJEZD je tvořen všemi zvolenými delegáty, i když se
nemusí všichni (jednoho určitého) jednání zúčastnit.
Tato námitka se týká všech návrhů úpravy Volebního řádu, kde
je nutno trvat na tom, že pokud se hlasování neúčastní nadpoloviční většina všech
členů orgánu (= zvolených delegátů), nemůže se orgán (= sjezd) právoplatně usnášet
a tedy ani nikoho volit či odvolávat (§ 15 odst. 2 písm. b zákona o komorách:
"Sjezd ... volí a odvolává ...").
Tento návrh nelze z formálních důvodů doporučit ke schválení.
Návrh změny Organizačního řádu ČLK (SP
č. 1)
Předkládá MUDr. Tomáš Schiffler, předseda představenstva OS ČLK Praha 5,
delegát sjezdu a člen představenstva ČLK
Stavovský předpis č. 7 ČLK – Organizační řád se mění takto:
1. Ustanovení § 13 se ve stávajícím znění zrušuje a nahrazuje se zněním:
„§ 13
(1) Každý člen komory i každý orgán komory je
oprávněn podat návrh na nový stavovský předpis komory nebo na změnu
dosavadního stavovského předpisu (dále jen „návrh novely“). Člen
komory podává návrh novely prostřednictvím okresního sdružení, v němž
je registrován. Toto sdružení postoupí návrh člena bezodkladně centrální
kanceláři komory, může k němu přitom připojit své stanovisko. Orgány
komory, delegáti sjezdu delegátů a členové představenstva komory mohou
podávat návrh novely přímo centrální kanceláři komory.
(2) Centrální kancelář komory do 10 dnů od obdržení zveřejní
každý došlý návrh novely na internetových stránkách ČLK, přičemž
ke každému zveřejněnému návrhu připojí případná stanoviska orgánů
komory. Sjezdu delegátů jsou předloženy všechny návrhy novel, které byly
centrální kanceláři doručeny dříve než čtyři týdny před začátkem
sjezdu, přičemž centrální kancelář zajistí, aby tyto návrhy novel byly před
konáním sjezdu poštou rozeslány všem delegátům sjezdu. Předkladatel návrhu
může svůj návrh kdykoli stáhnout.
(3) Věcné pozměňovací návrhy lze k podaným návrhům novel
podávat centrální kanceláři komory, a to nejpozději 14 dnů před
konáním sjezdu. Pozměňovací návrh k podanému návrhu novely může
podat každý člen či orgán komory. O tom, zda takto podaný návrh je
pozměňovacím návrhem k předloženému návrhu novely a bude tedy
sjezdem projednán, rozhoduje sjezd delegátů. Centrální kancelář bezodkladně
zajistí zveřejnění všech došlých pozměňovacích návrhů na internetových
stránkách komory a jejich rozeslání, popřípadě rozdání delegátům
sjezdu.
(4) Znění návrhu novely, o kterém má být na sjezdu hlasováno,
je bezprostředně před hlasováním nahlas přečteno; výjimku lze připustit
pouze pokud návrh byl všem členům předán v písemné formě a sjezd
hlasováním rozhodl o tom, že čtení celého návrhu novely není potřebné.
Předkladatel návrhu novely má právo návrh obhajovat osobně či prostřednictvím
zástupce, kterého si určí. Předkladatel návrhu novely je oprávněn kdykoli
až do okamžiku hlasování o návrhu novely opravit v návrhu chyby v psaní
či jiné obdobné chyby, které nemají vliv na věcnou podstatu návrhu.
(5) V případech, kdy to sjezd delegátů předem hlasováním schválí,
lze na sjezdu projednat i návrhy novel, které nebyly podány postupem
podle předchozích odstavců.“ |
Odůvodnění novely Organizačního řádu:
Nové, navrhované znění § 13 je kratší, přehlednější, účelnější
a lépe zajišťuje rovnoprávnost při podávání návrhů novel. Zároveň zachovává
princip časové lhůty pro podání návrhu, čímž bude i nadále zabráněno
tomu, aby na sjezdu bylo hlasováno o nedostatečně připravených a dopředu
neuvážených návrzích novel (z tohoto pravidla by existovala – stejně jako
dosud – výjimka, pokud by se na projednání usnesl sjezd).
Stávající znění obsahuje řadu zbytečných byrokratických formalismů, např.
povinný požadavek na předchozí předložení písemných stanovisek představenstva
OS ČLK, představenstva komory a právního oddělení, přičemž teprve po opatření
těchto stanovisek může být nyní návrh rozeslán delegátům. Přitom tyto orgány,
pokud se k návrhu chtějí vyjádřit, by klidně mohli svá stanoviska přednést
až na sjezdu, před začátkem hlasování. Díky tomu bude také možné posunout uzávěrku
přijímání návrhů ze šesti týdnů před konáním sjezdu na čtyři týdny a návrhy
novel tak budou moci lépe reagovat na aktuální situaci v komoře. Novela také
umožní podávat pozměňovací návrhy k podaným návrhům novel, což stávající
znění neumožňuje. Záleží výhradně na rozhodnutí sjezdu, zda se pozměňovacím
návrhem bude zabývat a o něm diskutovat, nebo zda jej bude považovat za návrh
nikoli pozměňovací, nesouvisející s původním návrhem (viz odst.3).
Dosavadní znění také nesmyslně odpírá právo podat návrh novely orgánům
komory, což návrh odstraňuje (obdobně návrh zákona může být podán jedním
poslancem, skupinou poslanců, ale i kolektivním orgánem – vládou, senátem,
zastupitelstvem kraje.)
Komentář:
Vzhledem k významu, jaký mají kvalitní a zejména věcně
správné stavovské předpisy, je velmi důležité, aby jejich tvorba a upravování
bylo upraveno jasně, ale pokud možno transparentně a jednoduše. Jen tak bude možné,
abychom se postupnými krůčky dobrali k stavovským předpisům co nejkvalitnějším.
Tento návrh se právě o racionální úpravu postupu při
tvorbě a novelách stavovských předpisů snaží a proto je hoden podpory.
Návrh změn Příspěvků na činnost ČLK (SP
č. 7)
Předkládá MUDr. Tomáš Schiffler, předseda představenstva OS ČLK Praha 5,
delegát sjezdu a člen představenstva ČLK
Stavovský předpis č. 7 ČLK – Příspěvky na činnost České lékařské
komory se mění takto:
Ustanovení § 6 se ve stávajícím znění zrušuje a nahrazuje se zněním:
„§ 6
(1) Okresní sdružení si z vybraných členských příspěvků
ponechává základní částku ve výši 150.000,- Kč. Z příspěvků,
na které vzniká okresnímu sdružení nárok podle počtu jeho registrovaných
členů a které převyšují základní částku, si okresní sdružení
ponechává 55 %, zbylých 45 % převádí na účet centrální kanceláře
komory.
(2) Okresní sdružení, které z důvodu příliš malého počtu
registrovaných členů nevybere na členských příspěvcích ani základní částku
stanovenou v odstavci 1, má nárok na doplacení rozdílu mezi vybranou
částkou a základní částkou z účtu centrální kanceláře komory.
(3) Rozhodující pro stanovení výše odvodů na účet centrální
kanceláře komory je počet lékařů registrovaných v okresním sdružení
ke dni 1.3. příslušného roku.
(4) Představenstvo okresního sdružení poukáže za členy registrované
k 1.3. běžného roku na účet komory část členských příspěvků
vypočtenou výše uvedeným způsobem ve dvou stejně velkých splátkách do 1.5.
a do 1.10. příslušného roku.
(5) Z členských příspěvků vybraných od členů registrovaných
po 1. březnu běžného roku poukáže okresní sdružení na účet komory 45%
současně s druhou splátkou podle předchozího odstavce. Za členy
registrované po 1.9. příslušného roku se odváděná část poukáže na účet
komory nejpozději do patnáctého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž
se člen registroval.
(6) Představenstvo okresního sdružení může rozhodnout, že prostředky,
které perspektivně nebude v daném roce potřebovat na svoji činnost,
budou převedeny do dispozice centrální kanceláře ČLK.
(7) Ustanovení § 6 nabývá účinnosti dnem 1.12.2005.“ |
Odůvodnění návrhu:
Smyslem předkládaného návrhu novely SP č. 7 je:
1) zjednodušit a zpřehlednit postup výpočtu odvodů do centra,
Současný systém indexů stanovovaných odlišně pro jednotlivá sdružení
ekonomickým oddělením ČLK je nepraktický, nepřehledný, zbytečně složitý a administrativně
a účetně zatěžující. Okresní sdružení nyní musí nejprve nahlásit kanceláři
komory počet svých lékařů v jednotlivých odvodových kategoriích, poté
kancelář komory určí pro sdružení odvodový index (koeficient) a výši odvodu
na jednoho člena. Okresní sdružení se tak teprve 20. ledna dozví, s jakou
částkou může počítat pro příslušný rok (viz dosavadní § 6 odst. 3).
Tento těžkopádný systém je novelou odstraňován. Navíc, jak jsme zjistili při přípravě
návrhu, mnohým sdružením byl chybně spočítán jejich odvodový index a ony
tak odváděly vyšší částku, než podle SP 7 odvádět měly.
2) snížit celkovou výši odvodů na účet centrální kanceláře ČLK,
Zatímco mnohá sdružení dnes nemají prostředky nejen na vyplácení náhrad
funkcionářům za čas strávený výkonem funkce, ale ani na provoz okresní kanceláře,
náklady na provoz kanceláře ústřední neustále neodůvodněně stoupají:
Přehled vývoje nákladů centrální kanceláře v milionech Kč
2000 |
17,4 mil. Kč |
(nákup a zařízení centrálního sídla ČLK v Praze) |
2001 |
19,9 mil. Kč |
|
2002 |
21,5 mil. Kč |
|
2003 |
40,3 mil. Kč |
(z toho cca 11 mil. Kč příjmy z časopisu) |
2004 |
49,7 mil. Kč |
(z toho cca 11,1 mil. Kč reklama + 5,6 mil. Kč
spol.akce) |
Uvedené částky představují rozpočet centrální kanceláře a jsou v nich
kromě odvodů zahrnuty i jiné příjmy centrály, které okresy získat nemohou
(reklama v časopise ČLK, sponzoring, poplatky za garance výrobků, poplatky za
akreditace). Podle předkládaného návrhu novely by celkový odvod z příspěvků
do centra klesl z plánovaných cca 30,5 mil. Kč na cca 25 mil. Kč. I po této
změně by odvod pořád ještě převyšoval rozpočet, který centrále stačil ještě
v roce 2002, navýšený o celkovou inflaci, která od roku 2002 (včetně) v ČR
byla 4,7 %.
Přijetí dosavadního systému odvodů do centra bylo v roce 2000, resp. 2001 odůvodňováno
zvýšenými náklady na nové centrální sídlo ČLK v Lékařské ulici. Tento důvod
již pominul, neboť sídlo je již plně vybaveno a z převážné části
splaceno. Na druhé straně náklady okresních sdružení na činnost do budoucna v souvislosti
s očekávaným zvyšováním nájmů nebytových prostor porostou rychleji než náklady
centrální kanceláře, která sídlí ve vlastním objektu. Na účet komorové
centrály je dnes odváděno cca 50 % ze všech členských příspěvků, přičemž
centrála z nich – stejně jako každé z 86 okresních sdružení – zajišťuje
činnost pouze jednoho představenstva, jedné revizní komise a jedné čestné
rady.
3) garantovat všem sdružením minimální částku na provoz,
V současné době existuje cca dvacet sdružení, jejichž celoroční prostředky
na provoz po provedení odvodu nedosahují ani 150.000,- Kč. Novela těmto nejmenším
sdružením garantuje alespoň toto „životní minimum“ na pokrytí fixních nákladů
na provoz kanceláře.
Poznámka: K návrhu je možno stáhnout výpočtovou
tabulku s jednotlivými příjmovými položkami a výší odvodů pro
každé OSL.
předkladatel návrhů: MUDr. Tomáš Schiffler
Komentář:
Volání po změně v systému rozdělování příspěvků na činnost
ČLK (které jsou prakticky jediným zdrojem financování ČLK, zejména na okresní
úrovni) není žádná novinka. Právě OS Praha 5 předkládá podobné návrhy již na
třetím sjezdu.
Jedním hybným momentem je snaha zajistit jednoduchým mechanismem -
bez potřeby žádostí o dotace a jejich zdlouhavého schvalování - důstojné
fungování všech okresních sdružení.
Základní myšlenkou by však měla být zásada (zakotvená už v zákoně
o komorách), že základním článkem ČLK jsou okresní sdružení. Veškeré vyšší
struktury (krajské i centrální) vznikají demokratickou cestou zespodu a jsou
tu zejména proto, aby poskytovaly okresním sdružením a jednotlivým členům
servis v takové míře a kvalitě, kterou si tito přejí. Práce okresních
sdruženích a jejich orgánů je přinejmenším stejně důležitá, jako činnost
centrálních orgánů komory. Proto by to také měli být delegáti okresních sdružení,
kteří určí, jakou část financí, poskytnutých jejich členy, chtějí dát na činnost
centrálních orgánů, a ne vedení komory, které určí, kolik peněž okresům zůstane.
Předložený návrh, podložený i podrobnou modelací svého
fungování, představuje dobrou alternativu současného složitého systému, je mnohem
přehlednější a přitom zachovává pro financování centrálních orgánů
komory dostatečné množství financí.
Návrh změny Příspěvků na činnost ČLK (SP
č. 16)
Návrh rozpočtu hospodaření ČLK na rok 2006 - výše členských
příspěvků na rok 2006
Předkladatel: Představenstvo ČLK
(Poznámky zpracovatele: Návrh
není předložen ve formě návrhu na změnu stavovského předpisu, jen ve formě
tabulek, určujících výši příspěvku a výši odvodu za jednotlivé skupiny plátců,
jak by se měly promítnout do příslušných ustanovení § 5 a 6 SP č. 7, přičemž
návrh obsahuje jak částky inflačně zvýšené, tak i ponechané ve výši roku 2005.
V obou případech se počítá s jednotnou výší odvodu do centra za první dvě
kategorie.
Zveřejňujeme
v tabulce jen inflačně navýšené částky a jejich porovnání s loňskými příspěvky.
Při schválení nepoužití inflační doložky by došlo jen k jednotnému odvodu částky
740,00 Kč za první a druhou skupinu, indexované podle velikosti OS, ostatní částky
zůstávají stejné jako v roce 2005.)
Výše příspěvků je od roku 2002 navyšována o výši inflace
stanovené Českým statistickým úřadem.
Míra inflace za rok 2004 je 2,8 %.
Návrh výše členských příspěvků na rok 2006
Skupina
lékařů |
Výše
členských příspěvků na rok 2005 |
Návrh
výše členských příspěvků na rok 2006
(navýšení o míru inflace 2,8 %) |
Nárůst
výše členských příspěvků
2005 / 2006 |
Kč / člen |
Kč / člen |
Kč / člen |
1) soukromí + vedoucí *) |
2110,00 |
2170,00 |
+ 60,00 |
2) zaměstnanci + ostatní
*) |
1540,00 |
1580,00 |
+ 40,00 |
3a) absolventi 1. rok |
1,00 |
1,00 |
0,00 |
3b) absolventi 2. rok |
680,00 |
700,00 |
+ 20,00 |
4) nepracující důchodci |
340,00 |
350,00 |
+ 10,00 |
5) nedohledatelní |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
6) mateřská dovolená |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
7) pozdní vstup |
10 000,00 |
10 000,00 |
0,00 |
Návrh výše odvodů z členských příspěvků na rok
2006
Skupina
lékařů |
Výše
odvodů z členských příspěvků na rok 2005 |
Návrh
výše odvodů z členských příspěvků na rok 2006
(navýšení o míru inflace 2,8 %) |
Nárůst
výše odvodů z členských příspěvků
2005 / 2006 |
Kč
/ člen |
Kč
/ člen |
Kč
/ člen |
1)
soukromí + vedoucí *) |
950,00 |
760,00 |
-
190,00 |
2) zaměstnanci
+ ostatní *) |
700,00 |
+
60,00 |
3a)
absolventi 1. rok |
1,00 |
1,00 |
0,00 |
3b)
absolventi 2. rok |
280,00 |
290,00 |
+
10,00 |
4)
nepracující důchodci |
180,00 |
190,00 |
+
10,00 |
5)
nedohledatelní |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
6) mateřská
dovolená |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
7)
pozdní vstup |
5
000,00 |
5
000,00 |
0,00 |
Pozn: Dle usnesení představenstva ČLK ze dne 27. 7. 2001 zaokrouhlujeme na
celé desetikoruny matematicky do 4,99 Kč dolů a od 5,- Kč nahoru.
(*) Diferencovaný odvod za skupinu 1 a 2 za použití indexu 1 = 700 členů.
Zaokrouhluje se na celé Kč dolů. Rozhodující pro stanovení výše odvodu centru je
počet lékařů zaregistrovaných v OS ČLK ke dni 3. 1. 2006.
Komentář:
Také návrh, předkládaný představenstvem ČLK, činí výběr a především
rozdělení příspěvků mezi okresy a centrum trochu přehlednější - tím, že zavádí
jednotný odvod za všechny (ekonomicky aktivní) lékaře. Udržuje ovšem i nadále
systém indexace velikosti tohoto odvodu podle počtu lékařů ve sdružení, i když význam
tohoto faktoru na náklady OS (jakkoliv ho nelze zcela zanedbat) není tak zásadní.
Pokud má OS poskytovat svým členům určité služby a servis, musí
vždy zajistit fungující kancelář, telefony, internet atd., musí platit sekretářku,
musí poskytovat svým funkcionářům odměny za ztrátu času - a tyto položky se výrazně
neliší u OS, které má 400 nebo 1000 členů.
Proto se domníváme, že i když je tento návrh vstřícným krokem
pro OS, je návrh Prahy 5 ještě logičtější a jednodušší.
Návrh na změnu Finančního řádu ČLK (SP č.17)
Stavovský předpis č. 17, Finanční řád ČLK, se mění takto:
V ustanovení § 12 – Hospodaření okresního sdružení – se odst. 2 mění
tak, že
-
věty 3., 4. a 5. se zrušují (věty zní: „Pokud rozpočet
(pozn.: myšleno rozpočet okresního sdružení ČLK) není přijat
okresním shromážděním, musí být rozpočet do třiceti dnů projednán s ekonomickým
oddělením komory a podléhá kontrole revizní komise komory. Pokud není
rozpočet schválen, je okresní představenstvo povinno jej přepracovat a poskytnout
k opětovnému schválení. Do té doby se řídí rozpočtovým provizoriem
vypracovaným ekonomickým oddělením komory.“);
-
za větu 2. se doplňuje tento nový text: „Pokud rozpočet není přijat
okresním shromážděním, předloží jej představenstvo k posouzení revizní
komisi okresního sdružení. Rozpočet je poté schválen, pokud byl odsouhlasen představenstvem
okresního sdružení a revizní komisí okresního sdružení. Pokud některý
z těchto orgánů rozpočet neschválí, dohodnou se tyto orgány na ustanovení
nezávislého arbitra, který rozhodne o sporných otázkách rozpočtu.“
Odůvodnění návrhu:
Finanční řád je v § 12 odst. 2 v nepřípustném rozporu se zákonem č. 220/1991
Sb., o ČLK, který v ustanovení § 12 odst. 3 říká, že o hospodaření
s majetkem svěřeným okresnímu sdružení rozhoduje představenstvo tohoto OS,
přičemž toto rozhodování (podle § 14 odst. 2 zákona) podléhá výhradně
kontrole revizní komise OS. Zákon neopravňuje ústřední orgány ČLK, aby do
rozhodování o výdajích OS ČLK jakkoli zasahovaly, pokud se toto hospodaření
koná v mezích prostředků, které byly okresnímu sdružení svěřeny.
LK je ze zákona samosprávnou organizací lékařů – členů ČLK a je
financována z jejich prostředků. Z toho vyplývá, že kontrola vynakládaných
prostředků má být prováděna funkcionáři přímo zvolenými na okresní úrovni těmi,
kdo tyto prostředky komoře každoročně poskytují, nikoli ústřední revizní komisí
volenou sjezdem ČLK, která je naopak kompetentní ke kontrole výdajů ústředí ČLK.
Většina OS se nyní neschází v usnášeníschopném počtu a nemůže
platně schvalovat okresní rozpočet. Stávající znění § 12 FŘ umožňuje výklad,
že za těchto okolností může ekonomické oddělení ČLK a ústřední revizní
komise ČLK rozhodovat o tom, na co může a nemůže okresní sdružení použít
své finanční prostředky. Stávající znění § 12 odst. 2 FŘ může být dnes
snadno zneužito jako prostředek nátlaku ústředí ČLK vůči okresním sdružením.
Toto nebezpečí návrh novely odstraňuje.
V Praze dne 23.6. 2005
předkladatel návrhu: MUDr. Karel Blažek
Příloha návrhu změny Finančního řádu:
Promítnutí navrhovaných změn do příslušných ustanovení stávajícího znění
Volebního řádu: - změny jsou zvýrazněny žlutým podkresem a podtržením
textu, části navržené k vypuštění jsou přeškrtnuty.
FINANČNÍ ŘÁD ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY – novelizované ustanovení
§ 12 odst. 2
(2) Rozpočet ke krytí nákladů spojených s činností okresního sdružení
vypracovává představenstvo okresního sdružení. Rozpočet nesmí být
deficitní a musí jmenovitě obsahovat všechny plánované výdajové položky
nad 100.000,- Kč. Pokud rozpočet není přijat okresním shromážděním,
musí být rozpočet do třiceti dnů projednán s ekonomickým oddělením
komory a podléhá kontrole revizní komise komory. Pokud
není rozpočet schválen, je okresní představenstvo povinno jej přepracovat a poskytnout
k opětovnému schválení. Do té doby se řídí rozpočtovým provizoriem
vypracovaným ekonomickým oddělením komory.
Pokud rozpočet není přijat okresním shromážděním, předloží jej představenstvo
k posouzení revizní komisi okresního sdružení. Rozpočet je poté schválen,
pokud byl odsouhlasen představenstvem okresního sdružení a revizní
komisí okresního sdružení. Pokud některý z těchto orgánů rozpočet
neschválí, dohodnou se tyto orgány na ustanovení nezávislého arbitra, který
rozhodne o sporných otázkách rozpočtu. |
Komentář:
Základní myšlenka - že je třeba přijmout fakt téměř univerzální
neusnášeníschopnosti okresních shromáždění - a současně i upozornění
na to, že k hospodaření s majetkem okresního sdružení je ze zákona oprávněno
představenstvo okresního sdružení, jsou nepochybně pravdivé.
Z žádného ustanovení jiného právního nebo stavovského předpisu
nevyplývá, že by rozpočet musel být schvalován okresním shromážděním, naopak
jak zákon, tak i Organizační řád pověřuje hospodařením představenstvo
okresního sdružení. Tak i navrhované schvalování okresního rozpočtu revizní
komisí okresního sdružení je vlastně "nadbytečné", protože
povinností revizní komise je dbát na to, aby se při hospodaření dodržovaly obecné
i komorové předpisy (včetně představenstvem okresního sdružení schváleného
rozpočtu). Pokud totiž revizní komise zjistí, že navrhovaný rozpočet (který je
vlastně rozhodnutím či usnesením představenstva) je v rozporu s komorovými
nebo jinými předpisy, je povinna (jako u každého jiného rozhodnutí představenstva
okresního sdružení) na to představenstvo upozornit, to musí rozpočet znovu
projednat a upravit - jinak může revizní komise výkon tohoto rozhodnutí
pozastavit a předloží ho okresnímu shromáždění. (Kde ovšem vznikne problém
s usnášeníschopností.)
Kontrola okresního rozpočtu (a hospodaření obecně) revizní komisí
komory by měla přicházet v úvahu JEN tehdy, pokud je podezření na porušení předpisů
představenstvem okresního sdružení nebo pokud dojde k deficitnímu hospodaření
okresního sdružení, které není schopné plnit své povinnosti. Jinak je skutečně
kontrolním orgánem okresního sdružení revizní komise okresního sdružení (vždyť
její členové vlastně zastupují všechny členy okresního sdružení). Důvod proto,
aby závazný rozpočet okresnímu shromáždění určovalo ekonomické oddělení aparátu
ČLK, není vůbec. Ekonomické oddělení (a to by si měli uvědomit i delegáti
sjezdu) nerozhoduje o hospodaření ani okresů ani centra, a také za něj
nenese odpovědnost - tu mají příslušná představenstva.
Návrh je věcně oprávněný a přijatelný.
Návrh změny Systému celoživotního vzdělávání lékařů (SP
č. 16)
Předkladatel: MUDr. Dalibor Svrčina, předseda OS ČLK Ostrava
Stavovský předpis ČK č. 16, Systém celoživotního vzdělávání lékařů,
se mění takto:
1. Ustanovení § 6, odst. (1) se rozšiřuje takto:
"Představenstvo OS-ČLK zřizuje registr akcí garantovaných OS-ČLK a započítaných
do Systému celoživotního vzdělávání lékařů. Registr je veden kanceláří OS-ČLK."
2. Ustanovení § 6, odst. (2) se rozšiřuje takto:
"Do registru akcí garantovaných OS-ČLK, jsou zapsány semináře a přednáškové
dny, schválené představenstvem OS-ČLK."
3. Ustanovení § 6, odst. (3) se doplňuje a mění takto:
"Do centrálního registru akcí garantovaných ČLK i registru akcí
garantovaných OS-ČLK jsou zapsány pouze akce, oznámeny registru 15 dnů před jejím
konáním."
4. Ustanovení § 6, odst. (4) se rozšiřuje o (4a) takto:
"Odborné akci garantované OS-ČLK je přiděleno evidenční číslo, které
přiděluje kancelář OS-ČLK."
O d ů v o d n ě n í:
vychází z níže popsané dosavadní ověřené praxe. Představenstvo OS-ČLK
Ostrava je po celou dobu existence „Systému“, spolupořadatelem většiny malých
odborných akcí, které jsou v ostravském regionu pořádány. Odborný program každé
akce je předem schvalován na jednání představenstva OS-ČLK a v souladu se
stavovským předpisem č. 16 ohodnocen. Domníváme se, že představenstvo OS-ČLK je
kompetentní a schopné odborný program jednotlivých akcí posoudit.
Kancelář OS-ČLK vydá potvrzení o účasti na takto schválené akci a to
je pak předáno účastníkům. Potvrzení obsahuje všechny náležitosti, dle stavovského
předpisu ČLK č. 16, včetně evidenčního čísla. Evidenci vede pracovnice kanceláře
(dle stanoviska vedoucí oddělení vzdělávání ČLK, nemohou být tyto akce lékaři
započítávány, protože jsou v rozporu se st. př. č. 16). Rozsáhlejší, jedno
nebo několikadenní odborné akce jsou pořádány akreditovanými pracovišti, která
postupují dle předpisu, včetně oznamovací povinnosti 30 dnů předem, oddělení vzdělávání.
Avšak právě tato oznamovací povinnost je v praxi největším problémem dodržení
tohoto požadavku.
Často se setkáváme se skutečností, že akce splňuje všechny náležitosti
stavovského předpisu č. 16, až na povinnost ohlašování její konání 30 dnů dopředu.
Máme zkušenost, že akreditovaná pracoviště jednoduše tuto lhůtu v praxi
nestihají z nejrůznější důvodů. Nezdá se nám správné, že účast na akci
s hodnotným odborným programem nemá být lékařům započítávána jen proto,
že nebyla v době 30 dnů dopředu hlášena, oddělení vzdělávání. Iniciujeme
proto zkrácení oznamovací doby, konání odborné akce o 15 dnů.
Předkládá MUDr. Dalibor S v r č i n a
Promítnutí návrhu do současného znění:
§ 6
(1) Představenstvo komory zřizuje Centrální registr akcí
celoživotního vzdělávání lékařů (dále jen “registr”). Registr je
veden kanceláří komory. Představenstvo
okresního sdružení zřizuje registr akcí garantovaných okresním sdružením a započítaných
do Systému celoživotního vzdělávání lékařů. Registr je veden kanceláří
okresního sdružení.
(2) Na základě písemného oznámení organizátorů jsou do
registru zapsány všechny certifikované akce a všechny semináře, přednáškové
dny, sympozia a kongresy, které pořádá komora a akreditované
organizace a jsou hodnoceny kredity. Do
registru akcí garantovaných okresním sdružením jsou zapsány semináře a přednáškové
dny schválené představenstvem okresního sdružení.
(3) Do registru je zapsána pouze akce, oznámena
registru nejméně 30 dnů před jejím pořádáním.Do
centrálního registru akcí garantovaných komorou i registru akcí
garantovaných okresním sdružením jsou zapsány pouze akce, oznámeny registru
15 dnů před jejím konáním.
(4) Akci je přiděleno evidenční číslo.
(4a) Odborné
akci garantované okresním sdružením je přiděleno evidenční číslo, které
přiděluje kancelář okresního sdružení.
(5) O nezařazení do registru je oprávněno rozhodnout představenstvo
komory nebo jím pověřený člen pokud:
a) akce je pořádána neakreditovanou organizací,
b) není zaručena dostatečná odborná úroveň akce (např.
akce propagující jednotlivé léky nebo přístroje v rozsahu větším než 1/8
délky akce u akcí certifikovaných a větším než ½ u akcí
hodnocených kredity, nebo akce nedostatečně personálně zajištěné),
c) u akce není patrný program a jeho personální
zajištění.
O nezařazení do registru bude pořadatel písemně vyrozuměn
do 10 dnů od rozhodnutí představenstva komory a musí tuto informaci sdělit
účastníkům akce. |
Komentář:
Je třeba podpořit snahu po tom, aby OS ČLK získala větší
autonomii a volnost při pořádání lokálních vzdělávacích akcí. Je ale nutné
se vyvarovat některých chyb:
1) Pokud má mít Systém celoživotního vzdělávání celostátní
platnost a nějakou váhu, musí být každý vydaný kredit ověřitelný.
2) Musí tedy existovat jednotný registr nebo databáze akcí, kde lze
aki ověřit, a ten by měla zajišťovat a provozovat centrální komora,
resp. její oddělení vzdělávání.
To ovšem neznamená, že by musel fungovat tak nepružný a nepřehledný
systém jako dosud, který – bohužel – vychází z toho, že jediným rozumným
prvkem ČLK je její centrální představenstvo a jen to musí kontrolovat a schvalovat
vše. Myslíme si, že by mělo dojít k racionální dělbě činnosti (obecně řady
činností) mezi centrem a okresními a případně krajskými strukturami
komory.
Racionální se zdá být systém podobný tomuto:
a) akce celoživotního vzdělávání se rozdělí na „velké“
a „malé“ – kritériem by nejspíše mohl být počet kreditů, tedy délka
akce; rozumnou hranicí je asi 3 – 4 hodiny (kredity).
b) „velké“ akce (celodenní a vícedenní) by mohly
i nadále zůstat v gesci centra ČLK, s povinností včasného podání
žádosti o přidělení kreditového nebo certifikátového ohodnocení. To by
mohlo vést k objektivnějšímu hodnocení kvality a také k lepší přípravě
akce.
c) „malé“ akce (řekněme do 4 vyučovacích hodin) by měly mít
volnější režim a hodnocení by mohlo (mělo?) přidělovat okresní sdružení
ČLK, které by tím bylo garantem kvality zejména u akcí, které spolupořádá,
a ty by centru jen oznamovala.
d) cíle jednotné evidence VŠECH vzdělávacích akcí by se dosáhlo
tím, že pro „malé“ akce ohodnocené (a garantované) okresním sdružením by
byla stanovena OHLAŠOVACÍ povinnost do registru, ale ne nutnost „žádat“ o zařazení
– na ohlášení by stačila lhůta do 7 dnů PO KONÁNÍ akce, protože centrum by již
nerozhodovalo, jen evidovalo (a zapsalo do registru).
e) pokud by samozřejmě pořadatel (např. akreditovaná organizace
jiná než ČLK) chtěl akci evidovat u centra, nic by mu nebránilo, jen by musel o přidělení
kreditů a zařazení do seznamu požádat stejně jako dosud. (Je otázkou, proč
by u „malých“ akcí nestačilo také jen oznámení, pokud pořadatel je již
„akreditován“ a tedy uznán za kvalitního – proč tedy jeho akce PŘEDEM
schvalovat?)
Po určitých úpravách by bylo možno návrh akceptovat.