Komu přísluší zvýšení tarifu a komu ne

"Zvýšení platového tarifu podle ustanovení § 6 odst. 3 o částku, která odpovídá 10 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, přísluší zaměstnanci, který je zdravotnickým pracovníkem a vykonává zdravotnické povolání."

"Není rozhodující typ zařízení (zdravotnické zařízení, zařízení sociální péče) ani zřizovatel (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany atd.). Tato platová úprava se vztahuje i na jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví, pokud splňují způsobilost k výkonu povolání podle cit. vyhlášky. Výkon zdravotnického povolání u těchto zaměstnanců musí vyplývat z pracovních činností uvedených v katalogu prací."

"Vykonává-li zdravotnický pracovník (např. hlavní sestra, náměstek pro léčebně-preventivní péči, ředitel) zdravotnické povolání, zvýšený platový tarif jim přísluší; jsou-li pouze řídícím zaměstnancem, pak jim zvýšený platový tarif nepřísluší."

Limity pro pohotovost a práci přesčas od roku 2001

"Limit pro práci přesčas je stanoven zákoníkem práce tak, že celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než osm hodin týdně. To znamená, že za každý týden, kdy zaměstnanec pracuje, může v průměru odpracovat 8 hodin práce přesčas. Proto se týdny, kdy zaměstnanec z různých důvodů fakticky nepracuje (dovolená, pracovní neschopnost apod.), nezapočítávají do období, ve kterém v průměru nesmí práce přesčas přesáhnout 8 hodin v týdnu. V důsledku toho se snižuje celkový rozsah práce přesčas."

"Limit pracovní pohotovosti, na rozdíl od úpravy limitu pro práci přesčas, je stanoven na kalendářní rok. Z tohoto důvodu nedochází ke krácení limitu pracovní pohotovosti za neodpracované týdny."

Přestávky na jídlo a oddech

"Podle právní úpravy platné od 1.1.2001 se přestávka na jídlo a oddech do pracovní doby nezapočítává a vykazuje se pouze tzv. “čistá pracovní doba” (§ 83a zákoníku práce). Zaměstnanci nesmí být podle čl. II přechodných ustanovení zákoníku práce v důsledku tohoto zkrácení pracovní doby snížena mzda."

"Pokud zaměstnavatel pracovní dobu a dobu poskytnutých přestávek na jídlo a oddech prodlužuje tím, že připočítává k pracovní době dobu poskytnutých přestávek na jídlo a oddech, postupuje v rozporu s čl. II – přechodná ustanovení, bod 4 zákoníku práce, neboť v důsledku tohoto postupu se zaměstnanci fakticky snižuje mzda."

Pod přípisem je podepsán 1. náměstek ministra zdravotnictví MUDr. Michal Pohanka