Zpět na hlavní stránku

Aktuální informace a postřehy


Chcete zde publikovat své názory? Napište webmasterovi!
(Vyhrazujeme si právo nezveřejnit příspěvky vulgární, urážlivé či obecně neslušné,
jakož i názory nemající nic společného se zdravotnictvím a Českou lékařskou komorou)

Názory uveřejněných článků a příspěvků nevyjadřují nutně názory autorů těchto webových stránek
a nejsou v žádném případě oficiálními názory České lékařské komory!

Starší příspěvky najdete v ARCHIVU.


Máme mlčet nad totalitními způsoby státních orgánů?

Po několika týdnech se do médií dostaly první informace o kontroverzním záměru Státního ústavu pro kontrolu léčiv na automatizované zpracování preskripce léků. Systém sběru dat by měl být - bez jakékoliv předchozí diskuze, a co se lékařů týká, v podstatě bez informování - spuštěn již v březnu 2009. Zdá se, že jde o jakousi nadstavbu na používání elektronických receptů, která ale spíše jen využívá nezbytnou technickou infrastrukturu k on-line sběru detailních informací o preskripci a výdeji všech léků. Myslím, že by tomuto tématu měla být urychleně věnována pozornost nejen lékárnické, ale i lékařské komunity, a také pacientských organizací.

Připravovaný systém totiž má - bez vědomí pacienta a vlastně i lékaře - okamžitě, v momentu vydání léku, přenášet do informačního systému SÚKLu prakticky všechny údaje z receptu - tedy identifikaci pacienta, lékárny, přesnou identifikaci léku vč. šarže a ceny, a velmi pravděpodobně také identifikaci předepisujícího lékaře. Jen otázkou času pak bude i diagnóza, kterou se stále státní lékárenská administrativa (SÚKL) snaží do receptu protlačit.

Opírá se to o ustanovení § 82 odst. 3 písm d) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, který říká:

"(3) Provozovatelé oprávnění k výdeji podle odstavce 2

a) ...,

d) jsou povinni zajistit při výdeji léčivých přípravků uvedených v § 75 odst. 1 písm. a) a b) evidenci výdeje pomocí jejich kódů a tuto evidenci uchovávat po dobu 5 let; dále jsou povinni poskytovat Ústavu údaje o vydaných léčivých přípravcích; rozsah údajů a způsob jejich poskytování formou hlášení zveřejní Ústav ve svém informačním prostředku, ..."

Domnívám se, že vyvodit z tohoto ryze technického ustanovení tak zásadní skutečnost, jakou je detailní celoplošný sběr dat o předpisu léků všem pacientům ve všech lékárnách, jde daleko za úmysl zákonodárce a nejsem vůbec přesvědčen o tom, že je v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.

Z výše uvedeného ustanovení rozhodně nevyplývá jasně, že by zákonodárce měl v úmyslu INDIVIDUALIZOVAT hlášení o vydání a spojit ho s osobními údaji pacienta, případně lékaře. Navíc způsob specifikace rozsahu sbíraných údajů - "zveřejní se ústav ve svém informačním prostředku" - se značně odlišuje od obvyklých postupů, kdy prováděcí předpis k zákonu vydává ministerstvo jako vyhlášku (která prochází připomínkovým řízením atd.).

Je to tedy velmi zvláštní, a to i přesto, že autoři systému slibují benefit pro pacienty i lékaře, spočívající v automatickém zpracování informací a vyhodnocení MOŽNÝCH interakcí se všemi léky, pacientem užívanými (resp. jemu vydanými). Až ironicky zní tvrzení, že "pacient bude identifikován jen bezvýznamovým identifikátorem, tj. identifikačním číslem pojištěnce", což je ovšem většinou rodné číslo!

Takový přístup se mi jeví velmi direktivní ("my víme, co je pro pacienty dobré a my mu to zajistíme i bez jeho vědomí nebo souhlasu") a myslím, že značně překračuje zamýšlenou (nebo podle našich představ míry ingerence státu do systému vhodnou) kompetenci a smysl SÚKLu. Ten by měl zaručovat kvalitu a nezávadnost léčiv na trhu, ale není přece žádným samozvaným kontrolorem preskripce a garantem její správnosti!

Zatím to všechno šlo mimo nás lékaře, i já jsem se to dozvěděl vlastně náhodou, ale jsem přesvědčen, že k tomu také lékaři musí a mají co říci. Protože každé sledování individuí má hranici danou NEZBYTNOSTÍ, nikoliv MOŽNOSTÍ či NEŠKODNOSTÍ. Pokud SÚKL nyní hovoří o tom, že data budou používána jen anonymizovaná, musí být jako taková již sbírána. Ale to není pravda, protože SÚKL pro své potřeby hodnocení interakcí a individuální preskripce musí mít data individualizovaná, aby mohl jednotlivé přípravky (recepty) od různých lékařů a z různých lékáren přiřadit jednomu pacientovi. Jsem přesvědčen, že pokud to má být "služba" pacientovi (možná i výhodná služba, a možná i pro lékaře), musí být poskytována "jako služba", tedy jen tomu, kdo o ni stojí a s jeho vědomím! Doba, kdy stát nebo státní zdravotnické instituce určovaly občanům, co je pro ně dobré a co ne, už jistě pominula. Takový násilný průlom do soukromí nemocného lze odůvodnit u život ohrožujících infekcí, zhoubných nemocí nebo při potírání závažné kriminality (opiáty). Hlídat (za státní peníze), kolik kdo spotřebuje balení léků nebo zda mu nehrozí močové kameny, se jeví jako naprosto nevhodné a nepřípustné.

Další podrobné informace si můžete přečíst také na stránkách České lékárnické komory.

MUDr. Ivan Sucharda. 19. 1.2009

Bod je za korunu - jsme teď schopni přejít z bodníku na ceník?

Svým způsobem je rok 2009 v oblasti hrazení zdravotnické péče přelomový. Je to sice jenom náhoda, ale bod je za korunu. Lze tedy bez nutnosti přepočítávání porovnat, zda je některý výkon ohodnocen řádně či nikoli.

Když se stavěla koňská dráha z Českých Budějovic do Vídně, byla zpočátku uplatňována zásada, že jednou dosažený vrchol se již nesmí opustit. Proto na některých úsecích bývalé koňky dosud jezdí vlaky. Pak se tato zásada opustila. Bylo to sice levnější, ale z hlediska budoucnosti špatné rozhodnutí.

Proto si myslím, že je dobré snažit se od nového roku zakonzervovat hodnocení ceny výkonů v korunách a opustit manipulovatelný bod. Jednání o bodu je sice jednodušší, ale ve svém důsledků pro lékaře nevýhodné. Bodník nastavil nějaké poměry a ty se v čase mění, nikdo je však již nekoriguje. Korekce v bodníku je v podstatě neproveditelná. Pokud se však bude jednat o každém ohodnocení každého výkonu zvlášť, bude to sice zdlouhavější, ale výsledky musí být lepší.

Měla by se dodržovat zásada, že není možné, aby nějaký výkon byl pro zdravotnické zařízení ztrátový. Porovnáním z náklady loňského roku by se absolutně zásadně nemělo jít pod tyto náklady a spoléhat na to, že jiným výkonem propad tohoto nahradím. Nikdo nemůže mít zdravotnickému zařízení za zlé, že neprovádí něco, na čem prodělává. Všechny organizace, které zastupují lékaře při cenových jednáních by v tomto měly být zajedno. Pokud nechtějí zdravotnické pojišťovny proplácet nějaký zdravotnický výkon alespoň v ceně nákladů, tak se takový výkon nebude provádět do té doby, než se situace spraví.

Obracím se tedy s prosbou na všechny, kteří mají jakýkoliv vliv na cenová jednání, aby se nad mými slovy zamysleli a pokud je shledají rozumnými, snažili se je prosadit.

Šťastný a pro lékaře svorný a nerozhádaný rok 2009

MUDr. Petr Bouzek, 30. 12.2008

Kdo má postihovat neoprávněný výběr regulačních poplatků? (květen 2008)

Tak jsme opakovaně svědky vášnivých diskuzí o tom, kdy se poplatky vybírat mají, komu ano, komu ne, kdo si má nebo nemá nechat vybrané peníze. Zažili jsme strašení desetitisícovými pokutami za nevybírání poplatků (zdalipak se skutečně někdo zajímal o výběr poplatků ve Vrchlabí?), města slavnostně slibovala, že budou platit poplatky za své novorozence...

Poměrně málo se však píše a mluví o skutečnosti, která velmi pozitivní fakt symbolické spoluúčasti pacienta na ceně svého ošetření velmi morálně poškozuje, totiž o tom, že řada zdravotníků vybírá poplatky neoprávněně, přičemž pacienti nemají proti tomu žádného dovolání.

Stížnosti pacientů na - podle nich - neoprávněný výběr poplatků směřují na Ministerstvo zdravotnictví, na Krajské úřady, na zdravotní pojišťovny i na Českou lékařskou komoru. A zdá se, že všem se úspěšně daří vyhýbat se jejich řešení.inisterstvo zdravotnictví stížnosti předává krajským úřadům k přímému řešení, ačkoliv ví, že podle oficiálního právního názoru nemá krajský úřad možnost případné pochybení lékaře postihnout - protože i kdyby to bylo možno klasifikovat jako přestupek, není stanovena žádná sankce, a správní úřad nemůže udělovat pokuty dle svého uvážení. Zdravotní pojišťovny stížnosti odmítají s tím, že se jich to netýká, protože ze zákona mají pouze kontrolovat to, zda poplatky byly vybrány v oprávněných případech, ale nikoliv opak - neoprávněný výběr. A Česká lékařská komora se také tváří, jako by se jí to netýkalo - ať si to pacienti vyřídí sami. Vždyť jde jen o pár korun ...

Tak kdo tedy je tou správnou autoritou, která se bude zjevnými křivdami zabývat? Dříve, než si uděláme jasno, musíme jasně říci, že zásadní odpovědnosti se nemůže zbavit Ministerstvo zdravotnictví. Jako už tolikrát nedokázalo dobrou myšlenku kvalitně zpracovat. Ustanovení § 16a zákona o všeobecném zdravotním pojištění obsahuje tak špatnou podmínku výběru poplatku za vyšetření (totiž provedení nebo neprovedení klinického vyšetření), že nikdo není zcela jednoznačně schopen v každém případě rozhodnout o tom, zda se poplatek má nebo nemá vybrat. Klinické vyšetření není nikde dobře definováno a odkaz na Seznam výkonů v tom rozhodně nepomůže. Ale o tom jsme psal už jinde.

Přes výše uvedené výhrady zákon existuje a platí, a je povinností zdravotníků se jím řídit. Je tedy stejně protizákonným postupem poplatky vědomě nevybírat jako i vybírat je tehdy, když evidentně vybrány být nemají. Takovou situací je především případ, kdy pacient není vůbec vyšetřen (takže odpadají dohady o tom, zda to bylo nebo nebylo vyšetření klinické). Mám na mysli případy, kdy si pacient přijde pro recept na chronicky zavedenou medikaci, kdy je pacient na základě anamnézy odeslán na vyšetření EKG nebo RTG a pak (v lepším případě) dostane recept nebo je mu sděleno, že je zdráv, kdy je mu na základě dokumentace vyplněn nález pro kohokoliv atd.

Ten, kdo porušuje zákon, tedy je jednoznačně lékař - a dodržování zákonů a právních předpisů souvisejících s výkonem povolání je také jedním z požadavků Etického kodexu - kodexu, který by lékaři měli ctít snad ještě více než zákony a další předpisy. Vždyť dodržování pravidel stavovské etiky je ta nejzákladnější esence příslušnosti k profesnímu společenstvu. Je samozřejmě smutným výsměchem, pokud správní úřady nemohou postihovat nedodržování zákona z tak banálně formálního důvodu, jakým je chybění stanovení rozmez pokuty. A tato nedůslednost v legislativě je jednou z řady příčin nevymahatelnosti práva v Čechách.

Co však brání České lékařské komoře v tom, aby nepostihovala alespoň ty nejkřiklavější případy neoprávněné hamižnosti? Není sporu o tom, že pokud pacient nebyl vyšetřen, je výběr poplatku v rozporu s platným zákonem, a protože lékař navíc vystupuje z pozice autority, je to i jistá forma zneužití pravomoci. A to zcela jistě odporuje ustanovením Etického kodexu ČLK, a mělo by být jako disciplinární provinění postihováno.

Není lepší šance, jak dát veřejnosti najevo, že nejsme spiklenecká organizace, která si jen pomáhá k vyššímu výdělku a navzájem si kryje chyby. Kdo neprávem zneužívá pacienta k svému obohacení - i kdyby stokrát byla jeho odměna nedostatečná, ba i nedůstojná, nemůže se dovolávat stavovské loajality. Vyslali bychom tím signál, který druhá strana už ani nečeká. Že totiž ještě stále Česká lékařská komora zcela nerezignovala na svou roli garanta správnosti a čistoty výkonu lékařského povolání.

Dr. Ivan Sucharda

Jde opravdu už do tuhého

Motto: Euromednet 11. 4. 07 v hotelu Pyramida představil svůj plán na skoupení ambulancí PL a AS, jejich sdružení do tzv. clusterů s komplexními službami od rána do večera.

Kolegové, začíná jít opravdu do tuhého. Pro ilustraci: ambulantní pohotovosti ORL v Ústeckém kraji byly na pořadu jednání primářů lůžkových oddělení, organizoval ji na popud hejtmana Krajský úřad v Ústí nad Labem.

Podnětem byl fakt, že od 1. 7. 2007 ukončuje činnost ORL lůžkové oddělení v Teplicích, nikoli nějakým administrativním zásahem, ale prostě "skoná na oubytě" - nesehnali primáře za odstupujícího důchodce a nikdo další nemá potřebnou kvalifikaci.

Díky účinnosti novely zákoníku práce se přestalo sloužit pro ambulanci nepřetržitě i na ORL odd. v Děčíně, kde o víkendech kromě dopoledne je lékař jen na příslužbě. Když se přičte podobná situace v České. Lípě, kde také oddělení bylo zrušeno a jejíž občané vyhledávají odbornou ambulanci v Děčíně, jeví se jako fakt, že v celém Ústeckém kraji se nepřetržitá 24 hodinová ORL AMBULANTNÍ SLUŽBA (samozřejmě o urgentní zákroky a lůžkovou složku je postaráno příslužbami i v Děčíně) je v Ústeckém kraji poskytována jen v nemocnici v Mostě (pro okresy LN, CV, západní část TP a MO) a v Masarykově krajské nemocnici v Ústí nad Labem, kde by byla služba zdvojena s tím, že jeden ze sloužících lékařů by byl k dispozici jen pro ambulanci (pro okres UL, východní část TP a část týdne i pro DC včetně odlehlé oblasti Šluknovského výběžku, odkud občané si mohou vybrat mezi Ústím a Libercem). V Litoměřicích zatím jakž takž snad řeší městská nemocnice, či lidé dojíždějí do Ústí.

Co mne na tom zaráží je fakt, že AMBULANTNÍ odborná obslužnost (dostupnost) je řešena Krajským úřadem s primáři lůžkových zařízení nově vzniklého molochu Krajské zdravotní akciové společnosti. Pokud vím, nikdo za odborné terénní ambulance k jednání nebyl přizván. Je ale fakt, že na některé z nás (i na mne) se primář krajské nemocnice MUDr K. Sláma obrátil s prosbou, abychom, se na službách na tamější nemocniční ORL ambulanci podíleli. Jistě nám není lhostejné jak bude služba fungovat.

Tak tedy na Severní Moravě je Euromednet či jak se ty společnosti jmenují, a v Ústeckém kraji se již ujímá krajský akciový moloch organizace a správy ambulantních služeb, tedy těch, které lůžkové složky by vlastně měly provozovat naprosto okrajově.

Domnívám se, že bychom měli být jako ambulantní specialisté daleko aktivnější a sami si podobné služby organizovat nebo sami si je s krajským úřadem nasmlouvávat, třebas v našich ambulancích nebo i v prostorách nemocnic, které nám Krajská akciovka může pronajímat, ale ne jako její zaměstnanci, ale jako podnikatelé, kteří si budeme výkony provedené v rámci pohotovostních služeb sami vykazovat. A nebyl by to vůbec špatný job. Ošetřím-li např. v této krajské ORL ambulantní pohotovostní službě za jeden z víkendových dnů nejméně 30 pacientů budou to pro mne většinou neznámá "nová" unicitní rodná čísla a za každé z nich dostanu zaplacenu plnou taxu. Proč bychom měli ty peníze dávat nemocnicím a udělat tak další ústup z našich pozic a postupně tak i do podvědomí občanů dostat myšlenku, že VEŠKERÁ odborná specialisovaná pomoc je hlavně v nemocnicích?

Hodlám se obrátit na kolegy ambulantní specialisty v našich okresech s nabídkou zorganizovat ambulantní pohotovosti v naší režii za přispění Kraje včetně finančního a materiálního, ale ne jako služba organizovaná nemocnicemi. Bude-li odezva, zorganizoval bych vše potřebné.

Nesmíme být ignoranty, nebo se velmi brzy začnou stahovat mračna nad naším odborným podnikáním a budeme-li mít štěstí, staneme se zaměstnanci nově vznikajících hypermarketů ve zdravotnictví a to v činnostech, které vyloženě do nemocnic nepatří. Již teď se s námi o nich nejedná a v budoucnu by se s námi ani nemuselo počítat.

MUDr František Plhoň, 4. 5. 2007

Poznámky k stávce některých PL

Vážení kolegové, pokud jste četli stanovisko rady SASu k současné stávkové iniciativě některých praktických lékařů, pak zjistíte, že SAS není proti boji za vylepšení našich i jejich příjmů a cenových podmínek, ale rozhodně ne takto nekoordinovaně - prakticky za zády vedení SPL - přičemž jsou předkládány nepřijatelné požadavky a to hlavně na úkor ostatních účastníků zdravotního pojištění, tedy i ambulantních specialistů, a s takovými požadavky nepřišli ani vedoucí činitelé sdružení praktických lékařů, kteří jim dohodli slušné platové podmínky v rámci daných možností. Stejně tak velmi slušné podmínky byly domluveny vyjednavači ze strany ambulantních specialistů, jak SASem, tak odbornými společnostmi , které se účastní jednání. To, co si přečtete v Tempusu, je většinou jen propaganda a názory lidí, kteří tomu moc nerozumí a nebo rozumět nechtějí.

Celý problém je dán rozporem mezi virtuálními body, které jsou v novém, od konce roku 2005 platném Sazebníku, a skutečnou možnou a dohodnutou úhradou, která i tak je vždy vyšší než ta minulá, ale celou situaci jen zamlžují bodové hodnoty v Sazebníku, které by mohly být realizovány jen při hodnotě bodu 0,70 Kč i nižší. Celá akce má spíše politický charakter.

Zdravím všechny a přeji pevné nervy a chladnou hlavu.

25.2.2007
MUDr. František Plhoň
předseda krajské složky SAS pro Ústecký kraj
Členské příspěvky na rok 2007

Pro rok 2007 schválil sjezd delegátů navýšení příspěvků na činnost České lékařské komory o 5% proti loňskému roku. Jednotlivé kategorie byly zachovány a částky jsou tyto:

lékaři – zaměstnanci a ostatní lékaři 1690,- Kč
lékaři, provozující soukromou lékařskou praxi
bez ohledu na její rozsah
2320,- Kč
lékaři ve vedoucí funkci

Lékařem ve vedoucí funkci se rozumí lékař - zaměstnanec zdravotnického zařízení, vykonávající funkci:

  • statutárního zástupce zdravotnického zařízení
  • zástupce (náměstka) statutárního zástupce zdravotnického zařízení
  • přednosty kliniky, primáře či vedoucího lékaře samostatného odd. či kliniky ZZ
2320,- Kč
absolventi 1. rok
(tj. lékaři do 31. 12. toho roku, ve kterém započali vykonávat povolání lékaře)
 1,- Kč
absolventi 2. rok
(tj. lékaři v kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém započali vykonávat povolání lékaře)
750,- Kč
nepracující důchodci
(ti, kteří mají podepsané čestné prohlášení, že nepracují)
370,- Kč
lékařky na MD a lékaři a lékařky na rodičovské dovolené neplatí nic,
musí však písemně informovat o MD představenstvo OS ČLK
0,- Kč

Ještě dvě důležitá upozornění:

  • lhůta pro zaplacení příspěvků KONČÍ 1. března 2007, ne až 31. března.
  • pokud chcete žádat o úlevu na příspěvky (ve výši nebo splatnosti), žádost musí být PODÁNA DO 1. ÚNORA 2007, tedy nejpozději 30 dní před datem splatnosti.
Jak je to s naší internetovou doménou

Již skoro 2 roky trvá snaha centra České lékařské komory získat naši internetovou doménu clk.cz, protože pro název celostátních webových stránek České lékařské komory by pochopitelně byla vhodnější než dost nešťastná doména lkcr.cz. Opakovaně bylo vyzýváno představenstvo okresního sdružení, opakovaně bylo argumentováno "morálním právem" centra na tuto doménu. Jak to vlastně je?

První internetová prezentace našeho okresního sdružení vznikala v roce 1999, kdy byla nejspíše jedinou internetovou stránkou České lékařské komory. Rozhodli jsme se prezentovat činnost České lékařské komory v Děčíně na internetu a zejména tak poskytnout našim členům zdroj aktuálních informací. Je pravda, že jsme mohli volit „přízemnější“ variantu domény, např. clk-decin.cz nebo podobně, ale v té době naše centrální orgány neměly zájem o internetovou prezentaci, a byly jsem to my, kdo do nových stavovských předpisů, připravovaných a schvalovaných v roce 2000, navrhnul znění paragrafu 22 Organizačního řádu ČLK, kterým se komoře ukládá informační povinnost, mimo jiné též zveřejňováním informací na internetu.

Protože jsme si byli od začátku vědomi toho, že díky naší doméně zavítají na stránky i lidé mimo naše okresní sdružení, snažili jsem se - a snažíme se o to dodnes, aby obsah stránek překračoval pouhé potřeby členů našeho okresního sdružení.

Není také pravda (jak bylo uvedeno v zápise ze zasedání představenstva ČLK), že okresní sdružení v reakci na (předposlední) žádost prezidenta o předání domény internetovou doménu převedlo na MUDr. Suchardu - tento převod se uskutečnil již v říjnu 2003, kdy začaly první pokusy o její získání, a kdy jsme se obávali jejího násilného odebrání ze strany tehdejšího vedení komory (podobně jako mělo být okresům odebráno právo na zřizování vlastních peněžních účtů nebo zaměstnávání vlastních sekretářek). Převod je bezpečně smluvně ošetřen tak, že představenstvo okresního sdružení má kontrolu jak nad vlastnictvím domény, tak nad způsobem jejího využívání.

V současnosti (rok 2006) zaznamenávají naše stránky průměrně 5 000 až 6 000 návštěvníků měsíčně, a ti přečtou měsíčně 10 000 až 12 000 stránek. Protože naše Okresní sdružení lékařů České lékařské komory má 300 členů, je jasné, že jsou to ve značné míře návštěvníci odjinud. O tom, že to nejsou návštěvníci, zmatení nevhodným jménem domény, a hledající vlastně stránky ČLK Praha (na které již řadu měsíců upozorňuje nápadný odkaz na titulní domácí stránce), svědčí i to, že jen 25% otevřených stránek tvoří první, domácí stránky, ale ¾ jsou stránky jiné, často stránky s radami nebo stavovskými předpisy či zákony. Pravidelnými návštěvníky jsou např. všechny velké fakultní nemocnice, ale i malá zdravotnická zařízení a také zdravotní pojišťovny. A vůči těmto návštěvníkům se cítím já i naše představenstvo být zavázáni k dalšímu poskytování informací o ČLK, pro ČLK a i o další problematice spojené se zdravotnictvím a lékaři.

O kvalitě webové prezentace rozhoduje podle mého názoru z 90% obsah, přehlednost a informační hodnota webu, a jen z 10% (kdo ví, zdali) formální název. Sebelepším názvem opatřené webové stránky, pokud nemají obsah a správnou strukturu, umožňující snadné nalezení informací, nebudou k ničemu. Česká lékařská komora má ve vlastnictví dvě domény: „LKCR.cz“ a „CLKCR.cz“. Pokud by zvolila ke své prezentaci druhou z nich, kterou zatím používá jen pro poštovní server, byl by efekt prakticky shodný s užitím názvu CLK.cz, protože připojení písmen CR používá většina celostátních institucí (ministerstva, sdružení, svazy atd.).

Domníváme se, že naše zcela nekomerční činnost (nevelké poplatky za reklamy nečlenů ČLK nepokryjí ani náklady) může jen podpořit prestiž České lékařské komory a je pro komoru větším přínosem, než by bylo předání jména k užívání centru ČLK. A jsme přesvědčeni, že všechny kladné ohlasy naší informační činnosti nás opravňují k tomu, abychom si i nadále naši „firmu“ ponechali.

-isu-


Jsme schopni si pomoci?

Na jaře tohoto roku poměrně náhle zemřeli na zhoubné onemocnění dva naši kolegové, v březnu MUDr. Pavel Rükl ve věku 50 let, v červnu MUDr. Luboš Kučera dokonce v 48 letech. Oba zanechali rodiny s nezaopatřenými dětmi.

Představenstvo OS ČLK považovalo na samozřejmé pokusit se o sociální výpomoc pro rodinu zemřelého MUDr. Rükla. Naše OS ČLK od té doby, co se zvýšily odvody do centra, má stěží vyrovnaný rozpočet a není schopno z rozpočtu poskytnout smysluplnou sociální výpomoc, proto jsme požádali představenstvo ČLK v Praze o výpomoc z centrálních fondů ČLK. Představenstvo ČLK na svém jednání 19. a 20. 5. 2006 rozhodlo, že pozůstalým poukáže stejnou částku, jakou poukáže naše okresní sdružení.

Protože rezerva našeho rozpočtu je skutečně zanedbatelná, představenstvo OS ČLK se na svém jednání 7.6.2006 domluvilo na vypsání sbírky mezi svými členy pro tento účel. Pevně věříme, že představenstvo ČLK splní svůj slib i v takovém případě, takže čím více mezi sebou vybereme, tím více dostaneme z centrálního rozpočtu. Prosím, posílejte peníze dle svého uvážení, na účet Okresního sdružení ČLK v Děčíně, č. ú. 920167399/0800, variabilní symbol "001" (MUDr. Rükl), pokud možno do 15. 7. 2006.

O výsledku sbírky vás budeme informovat na našich webových stránkách. 

Výsledkem sbírky bylo vybrání 57 000 Kč, které byly poukázany vdově po MUDr. Rüklovi. Shodnou částku přislíbilo i centrum ČLK.

 

( NA DOMOVSKOU STRÁNKU OS ČLK )          ( NAHORU )

Aktuality - Kontakt na OS - Poradna - Zákony a předpisy - Zápisy ze schůzí - Zdravotní pojišťovny - Zprávy z ČLK
Stránky připravuje Okresní sdružení České lékařské komory v Děčíně ( info[zavináč]clk.cz )
Návštěvnost našich stránek je sledována serverem NAVRCHOLU.cz
(C) 2002-2009 Webmaster