Názory
uveřejněných článků a příspěvků nevyjadřují nutně názory autorů těchto
webových stránek
a nejsou v žádném případě oficiálními názory České
lékařské komory!
Starší příspěvky najdete v ARCHIVU.
Máme mlčet nad totalitními způsoby státních orgánů?
Po několika týdnech se do médií dostaly první informace o kontroverzním
záměru Státního ústavu pro kontrolu léčiv na automatizované zpracování preskripce léků.
Systém sběru dat by měl být - bez jakékoliv předchozí diskuze, a co se lékařů týká, v
podstatě bez informování - spuštěn již v březnu 2009. Zdá se, že jde o jakousi nadstavbu na
používání elektronických receptů, která ale spíše jen využívá nezbytnou technickou
infrastrukturu k on-line sběru detailních informací o preskripci a výdeji všech léků. Myslím, že by tomuto tématu měla být urychleně věnována pozornost nejen
lékárnické, ale i lékařské komunity, a také pacientských organizací.
Připravovaný systém totiž má - bez vědomí pacienta a vlastně i lékaře
- okamžitě, v momentu vydání léku, přenášet do informačního systému SÚKLu prakticky všechny
údaje z receptu - tedy identifikaci pacienta, lékárny, přesnou identifikaci léku vč. šarže a
ceny, a velmi pravděpodobně také identifikaci předepisujícího lékaře. Jen otázkou času pak
bude i diagnóza, kterou se stále státní lékárenská administrativa (SÚKL) snaží do receptu
protlačit.
Opírá se to o ustanovení § 82 odst. 3 písm d) zákona č. 378/2007 Sb., o
léčivech, který říká:
"(3) Provozovatelé oprávnění k výdeji podle odstavce 2
a) ...,
d) jsou povinni zajistit při výdeji léčivých přípravků uvedených v § 75
odst. 1 písm. a) a b) evidenci výdeje pomocí jejich kódů a tuto evidenci uchovávat po dobu 5
let; dále jsou povinni poskytovat Ústavu údaje o vydaných léčivých přípravcích;
rozsah údajů a způsob jejich poskytování formou hlášení zveřejní Ústav ve svém
informačním prostředku, ..."
Domnívám se, že vyvodit z tohoto ryze technického ustanovení tak zásadní
skutečnost, jakou je detailní celoplošný sběr dat o předpisu léků všem pacientům ve všech
lékárnách, jde daleko za úmysl zákonodárce a nejsem vůbec přesvědčen o tom, že
je v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.
Z výše uvedeného ustanovení rozhodně nevyplývá jasně, že by zákonodárce
měl v úmyslu INDIVIDUALIZOVAT hlášení o vydání a spojit ho s osobními údaji pacienta,
případně lékaře. Navíc způsob specifikace rozsahu sbíraných údajů - "zveřejní se ústav ve
svém informačním prostředku" - se značně odlišuje od obvyklých postupů, kdy prováděcí
předpis k zákonu vydává ministerstvo jako vyhlášku (která prochází připomínkovým řízením
atd.).
Je to tedy velmi zvláštní, a to i přesto, že autoři systému slibují benefit
pro pacienty i lékaře, spočívající v automatickém zpracování informací a vyhodnocení MOŽNÝCH
interakcí se všemi léky, pacientem užívanými (resp. jemu vydanými). Až ironicky zní tvrzení,
že "pacient bude identifikován jen bezvýznamovým identifikátorem, tj. identifikačním
číslem pojištěnce", což je ovšem většinou rodné číslo!
Takový přístup se mi jeví velmi direktivní ("my víme, co je pro pacienty
dobré a my mu to zajistíme i bez jeho vědomí nebo souhlasu") a myslím, že značně
překračuje zamýšlenou (nebo podle našich představ míry ingerence státu do systému
vhodnou) kompetenci a smysl SÚKLu. Ten by měl zaručovat kvalitu a nezávadnost
léčiv na trhu, ale není přece žádným samozvaným kontrolorem preskripce a garantem
její správnosti!
Zatím to všechno šlo mimo nás lékaře, i já jsem se to dozvěděl vlastně
náhodou, ale jsem přesvědčen, že k tomu také lékaři musí a mají co říci. Protože každé
sledování individuí má hranici danou NEZBYTNOSTÍ, nikoliv MOŽNOSTÍ či NEŠKODNOSTÍ.
Pokud SÚKL nyní hovoří o tom, že data budou používána jen anonymizovaná, musí být jako
taková již sbírána. Ale to není pravda, protože SÚKL pro své potřeby hodnocení interakcí
a individuální preskripce musí mít data individualizovaná, aby mohl jednotlivé přípravky
(recepty) od různých lékařů a z různých lékáren přiřadit jednomu pacientovi. Jsem
přesvědčen, že pokud to má být "služba" pacientovi (možná i výhodná služba, a možná i
pro lékaře), musí být poskytována "jako služba", tedy jen tomu, kdo o ni stojí a s jeho
vědomím! Doba, kdy stát nebo státní zdravotnické instituce určovaly občanům, co je pro
ně dobré a co ne, už jistě pominula. Takový násilný průlom do soukromí nemocného lze
odůvodnit u život ohrožujících infekcí, zhoubných nemocí nebo při potírání závažné
kriminality (opiáty). Hlídat (za státní peníze), kolik kdo spotřebuje balení léků nebo zda
mu nehrozí močové kameny, se jeví jako naprosto nevhodné a nepřípustné.
Další podrobné informace si můžete přečíst také na stránkách České lékárnické komory.
MUDr. Ivan Sucharda. 19. 1.2009
Bod je za korunu - jsme teď schopni přejít z bodníku na ceník?
Svým způsobem je rok 2009 v oblasti hrazení zdravotnické péče
přelomový. Je to sice jenom náhoda, ale bod je za korunu. Lze tedy bez nutnosti
přepočítávání porovnat, zda je některý výkon ohodnocen řádně či nikoli.
Když se stavěla koňská dráha z Českých Budějovic do Vídně, byla
zpočátku uplatňována zásada, že jednou dosažený vrchol se již nesmí opustit. Proto na
některých úsecích bývalé koňky dosud jezdí vlaky. Pak se tato zásada opustila. Bylo to
sice levnější, ale z hlediska budoucnosti špatné rozhodnutí.
Proto si myslím, že je dobré snažit se od nového roku
zakonzervovat hodnocení ceny výkonů v korunách a opustit manipulovatelný bod.
Jednání o bodu je sice jednodušší, ale ve svém důsledků pro lékaře nevýhodné. Bodník
nastavil nějaké poměry a ty se v čase mění, nikdo je však již nekoriguje. Korekce v
bodníku je v podstatě neproveditelná. Pokud se však bude jednat o
každém ohodnocení každého výkonu zvlášť, bude to sice zdlouhavější, ale výsledky musí
být lepší.
Měla by se dodržovat zásada, že není možné, aby nějaký výkon
byl pro zdravotnické zařízení ztrátový. Porovnáním z náklady loňského roku by se
absolutně zásadně nemělo jít pod tyto náklady a spoléhat na to, že jiným výkonem propad
tohoto nahradím. Nikdo nemůže mít zdravotnickému zařízení za zlé, že neprovádí něco, na
čem prodělává. Všechny organizace, které zastupují lékaře při cenových jednáních by v
tomto měly být zajedno. Pokud nechtějí zdravotnické pojišťovny proplácet nějaký
zdravotnický výkon alespoň v ceně nákladů, tak se takový výkon nebude provádět do té
doby, než se situace spraví.
Obracím se tedy s prosbou na všechny, kteří mají jakýkoliv vliv
na cenová jednání, aby se nad mými slovy zamysleli a pokud je shledají rozumnými,
snažili se je prosadit.
Šťastný a pro lékaře svorný a nerozhádaný rok 2009
MUDr. Petr Bouzek, 30. 12.2008
Kdo má postihovat neoprávněný výběr
regulačních poplatků? (květen 2008)
Tak jsme opakovaně svědky vášnivých diskuzí o tom, kdy se poplatky vybírat mají, komu ano, komu ne, kdo si má nebo nemá nechat
vybrané peníze. Zažili jsme strašení desetitisícovými pokutami za
nevybírání poplatků (zdalipak se skutečně někdo zajímal o výběr
poplatků ve Vrchlabí?), města slavnostně slibovala, že budou platit
poplatky za své novorozence...
Poměrně málo se však píše a mluví o skutečnosti, která
velmi pozitivní fakt symbolické spoluúčasti pacienta na ceně svého
ošetření velmi morálně poškozuje, totiž o tom, že řada zdravotníků
vybírá poplatky neoprávněně, přičemž pacienti nemají proti tomu žádného
dovolání.
Stížnosti pacientů na - podle nich - neoprávněný výběr
poplatků směřují na Ministerstvo zdravotnictví, na Krajské úřady, na
zdravotní pojišťovny i na Českou lékařskou komoru. A zdá se, že všem se
úspěšně daří vyhýbat se jejich řešení.inisterstvo zdravotnictví stížnosti předává krajským
úřadům k přímému řešení, ačkoliv ví, že podle oficiálního právního
názoru nemá krajský úřad možnost případné pochybení lékaře postihnout -
protože i kdyby to bylo možno klasifikovat jako přestupek, není
stanovena žádná sankce, a správní úřad nemůže udělovat pokuty dle svého
uvážení. Zdravotní pojišťovny stížnosti odmítají s tím, že se jich to
netýká, protože ze zákona mají pouze kontrolovat to, zda poplatky byly
vybrány v oprávněných případech, ale nikoliv opak - neoprávněný výběr. A
Česká lékařská komora se také tváří, jako by se jí to netýkalo - ať si
to pacienti vyřídí sami. Vždyť jde jen o pár korun ...
Tak kdo tedy je tou správnou autoritou, která se bude
zjevnými křivdami zabývat? Dříve, než si uděláme jasno, musíme jasně
říci, že zásadní odpovědnosti se nemůže zbavit Ministerstvo
zdravotnictví. Jako už tolikrát nedokázalo dobrou myšlenku kvalitně
zpracovat. Ustanovení § 16a zákona o všeobecném zdravotním pojištění
obsahuje tak špatnou podmínku výběru poplatku za vyšetření (totiž
provedení nebo neprovedení klinického vyšetření), že nikdo není zcela
jednoznačně schopen v každém případě rozhodnout o tom, zda se poplatek
má nebo nemá vybrat. Klinické vyšetření není nikde dobře definováno a
odkaz na Seznam výkonů v tom rozhodně nepomůže. Ale o tom jsme psal už
jinde.
Přes výše uvedené výhrady zákon existuje a platí, a je
povinností zdravotníků se jím řídit. Je tedy stejně protizákonným
postupem poplatky vědomě nevybírat jako i vybírat je tehdy, když
evidentně vybrány být nemají. Takovou situací je především případ, kdy
pacient není vůbec vyšetřen (takže odpadají dohady o tom, zda to bylo
nebo nebylo vyšetření klinické). Mám na mysli případy, kdy si pacient
přijde pro recept na chronicky zavedenou medikaci, kdy je pacient na
základě anamnézy odeslán na vyšetření EKG nebo RTG a pak (v lepším
případě) dostane recept nebo je mu sděleno, že je zdráv, kdy je mu na
základě dokumentace vyplněn nález pro kohokoliv atd.
Ten, kdo porušuje zákon, tedy je jednoznačně lékař - a
dodržování zákonů a právních předpisů souvisejících s výkonem povolání
je také jedním z požadavků Etického kodexu - kodexu, který by lékaři
měli ctít snad ještě více než zákony a další předpisy. Vždyť dodržování
pravidel stavovské etiky je ta nejzákladnější esence příslušnosti k
profesnímu společenstvu. Je samozřejmě smutným výsměchem, pokud správní
úřady nemohou postihovat nedodržování zákona z tak banálně formálního
důvodu, jakým je chybění stanovení rozmez pokuty. A tato nedůslednost v
legislativě je jednou z řady příčin nevymahatelnosti práva v Čechách.
Co však brání České lékařské komoře v tom, aby
nepostihovala alespoň ty nejkřiklavější případy neoprávněné hamižnosti?
Není sporu o tom, že pokud pacient nebyl vyšetřen, je výběr poplatku v
rozporu s platným zákonem, a protože lékař navíc vystupuje z pozice
autority, je to i jistá forma zneužití pravomoci. A to zcela jistě
odporuje ustanovením Etického kodexu ČLK, a mělo by být jako
disciplinární provinění postihováno.
Není lepší šance, jak dát veřejnosti najevo, že nejsme
spiklenecká organizace, která si jen pomáhá k vyššímu výdělku a navzájem
si kryje chyby. Kdo neprávem zneužívá pacienta k svému obohacení - i
kdyby stokrát byla jeho odměna nedostatečná, ba i nedůstojná, nemůže se
dovolávat stavovské loajality. Vyslali bychom tím signál, který druhá
strana už ani nečeká. Že totiž ještě stále Česká lékařská komora zcela
nerezignovala na svou roli garanta správnosti a čistoty výkonu
lékařského povolání.
Dr. Ivan Sucharda
Motto:
Euromednet 11. 4. 07 v hotelu Pyramida představil svůj plán na
skoupení ambulancí PL a AS, jejich sdružení do tzv. clusterů
s komplexními službami od rána do večera.
Kolegové, začíná jít opravdu do tuhého. Pro ilustraci: ambulantní pohotovosti ORL v Ústeckém kraji byly na pořadu jednání primářů lůžkových oddělení, organizoval ji na popud hejtmana Krajský úřad v Ústí nad Labem.
Podnětem byl
fakt, že od 1. 7. 2007 ukončuje činnost ORL lůžkové oddělení
v Teplicích, nikoli nějakým administrativním zásahem, ale prostě
"skoná na oubytě" - nesehnali primáře za odstupujícího důchodce
a nikdo další nemá potřebnou kvalifikaci.
Díky
účinnosti novely zákoníku práce se přestalo sloužit pro ambulanci
nepřetržitě i na ORL odd. v Děčíně, kde o víkendech
kromě dopoledne je lékař jen na příslužbě. Když se přičte podobná
situace v České. Lípě, kde také oddělení bylo zrušeno a jejíž
občané vyhledávají odbornou ambulanci v Děčíně, jeví se jako fakt,
že v celém Ústeckém kraji se nepřetržitá 24 hodinová ORL
AMBULANTNÍ SLUŽBA (samozřejmě o urgentní zákroky a lůžkovou
složku je postaráno příslužbami i v Děčíně) je v Ústeckém
kraji poskytována jen v nemocnici v Mostě (pro okresy LN, CV,
západní část TP a MO) a v Masarykově krajské nemocnici
v Ústí nad Labem, kde by byla služba zdvojena s tím, že jeden
ze sloužících lékařů by byl k dispozici jen pro ambulanci (pro
okres UL, východní část TP a část týdne i pro DC včetně
odlehlé oblasti Šluknovského výběžku, odkud občané si mohou vybrat mezi
Ústím a Libercem). V Litoměřicích zatím jakž takž snad řeší
městská nemocnice, či lidé dojíždějí do Ústí.
Co mne na
tom zaráží je fakt, že AMBULANTNÍ odborná obslužnost (dostupnost) je
řešena Krajským úřadem s primáři lůžkových zařízení nově vzniklého
molochu Krajské zdravotní akciové společnosti. Pokud vím, nikdo za
odborné terénní ambulance k jednání nebyl přizván. Je ale fakt, že
na některé z nás (i na mne) se primář krajské nemocnice MUDr K.
Sláma obrátil s prosbou, abychom, se na službách na tamější
nemocniční ORL ambulanci podíleli. Jistě nám není lhostejné jak bude
služba fungovat.
Tak tedy na
Severní Moravě je Euromednet či jak se ty společnosti jmenují, a v
Ústeckém kraji se již ujímá krajský akciový moloch organizace
a správy ambulantních služeb, tedy těch, které lůžkové složky by
vlastně měly provozovat naprosto okrajově.
Domnívám
se, že bychom měli být jako ambulantní specialisté daleko aktivnější
a sami si podobné služby organizovat nebo sami si je
s krajským úřadem nasmlouvávat, třebas v našich ambulancích
nebo i v prostorách nemocnic, které nám Krajská akciovka může
pronajímat, ale ne jako její zaměstnanci, ale jako podnikatelé, kteří
si budeme výkony provedené v rámci pohotovostních služeb sami
vykazovat. A nebyl by to vůbec špatný job. Ošetřím-li např.
v této krajské ORL ambulantní pohotovostní službě za jeden
z víkendových dnů nejméně 30 pacientů budou to pro mne většinou
neznámá "nová" unicitní rodná čísla a za každé z nich dostanu
zaplacenu plnou taxu. Proč bychom měli ty peníze dávat nemocnicím
a udělat tak další ústup z našich pozic a postupně tak
i do podvědomí občanů dostat myšlenku, že VEŠKERÁ odborná
specialisovaná pomoc je hlavně v nemocnicích?
Hodlám se
obrátit na kolegy ambulantní specialisty v našich okresech
s nabídkou zorganizovat ambulantní pohotovosti v naší režii
za přispění Kraje včetně finančního a materiálního, ale ne jako
služba organizovaná nemocnicemi. Bude-li odezva, zorganizoval bych vše
potřebné.
Nesmíme
být ignoranty, nebo se velmi brzy začnou stahovat mračna nad naším
odborným podnikáním a budeme-li mít štěstí, staneme se zaměstnanci
nově vznikajících hypermarketů ve zdravotnictví a to
v činnostech, které vyloženě do nemocnic nepatří. Již teď se
s námi o nich nejedná a v budoucnu by se s námi ani
nemuselo počítat.
MUDr František Plhoň, 4. 5. 2007
Vážení kolegové, pokud jste četli stanovisko rady SASu k současné stávkové
iniciativě některých praktických lékařů, pak zjistíte, že SAS není proti
boji za vylepšení našich i jejich příjmů a cenových podmínek, ale rozhodně ne
takto nekoordinovaně - prakticky za zády vedení SPL - přičemž jsou předkládány
nepřijatelné požadavky a to hlavně na úkor ostatních účastníků zdravotního
pojištění, tedy i ambulantních specialistů, a s takovými požadavky nepřišli ani
vedoucí činitelé sdružení praktických lékařů, kteří jim dohodli slušné
platové podmínky v rámci daných možností. Stejně tak velmi slušné podmínky byly
domluveny vyjednavači ze strany ambulantních specialistů, jak SASem, tak odbornými
společnostmi , které se účastní jednání. To, co si přečtete v Tempusu, je většinou
jen propaganda a názory lidí, kteří tomu moc nerozumí a nebo rozumět nechtějí.
Celý problém je dán rozporem mezi virtuálními body, které jsou v
novém, od konce roku 2005 platném Sazebníku, a skutečnou možnou a dohodnutou úhradou,
která i tak je vždy vyšší než ta minulá, ale celou situaci jen zamlžují bodové
hodnoty v Sazebníku, které by mohly být realizovány jen při hodnotě bodu 0,70 Kč i
nižší. Celá akce má spíše politický charakter.
Zdravím všechny a přeji pevné nervy a chladnou hlavu.
25.2.2007
MUDr. František Plhoň
předseda krajské složky SAS pro Ústecký kraj
Pro rok 2007 schválil sjezd delegátů
navýšení příspěvků na činnost České lékařské komory o 5% proti loňskému
roku. Jednotlivé kategorie byly zachovány a částky jsou tyto:
lékaři – zaměstnanci a ostatní lékaři |
1690,- Kč |
lékaři, provozující soukromou lékařskou
praxi
bez ohledu na její rozsah |
2320,- Kč |
lékaři ve vedoucí funkci
Lékařem ve vedoucí funkci se rozumí lékař - zaměstnanec
zdravotnického zařízení, vykonávající funkci:
- statutárního zástupce zdravotnického zařízení
- zástupce (náměstka) statutárního zástupce zdravotnického
zařízení
- přednosty kliniky, primáře či vedoucího lékaře
samostatného odd. či kliniky ZZ
|
2320,- Kč |
absolventi 1. rok
(tj. lékaři do 31. 12. toho roku, ve kterém započali vykonávat povolání lékaře) |
1,- Kč |
absolventi 2. rok
(tj. lékaři v kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém započali
vykonávat povolání lékaře) |
750,- Kč |
nepracující důchodci
(ti, kteří mají podepsané čestné prohlášení, že nepracují) |
370,- Kč |
lékařky na MD a lékaři a lékařky
na rodičovské dovolené neplatí nic,
musí však písemně informovat o MD představenstvo OS ČLK |
0,- Kč |
Ještě dvě důležitá upozornění:
- lhůta pro zaplacení příspěvků KONČÍ 1. března 2007, ne až 31. března.
- pokud chcete žádat o úlevu na příspěvky (ve výši nebo splatnosti), žádost
musí být PODÁNA DO 1. ÚNORA 2007, tedy nejpozději 30 dní před datem
splatnosti.
Již skoro 2 roky trvá snaha centra České lékařské komory získat
naši internetovou doménu clk.cz, protože pro název celostátních webových stránek
České lékařské komory by pochopitelně byla vhodnější než dost nešťastná
doména lkcr.cz. Opakovaně bylo vyzýváno představenstvo okresního sdružení,
opakovaně bylo argumentováno "morálním právem" centra na tuto doménu.
Jak to vlastně je?
První internetová prezentace našeho okresního sdružení
vznikala v roce 1999, kdy byla nejspíše jedinou internetovou stránkou České
lékařské komory. Rozhodli jsme se prezentovat činnost České lékařské komory
v Děčíně na internetu a zejména tak poskytnout našim členům zdroj
aktuálních informací. Je pravda, že jsme mohli volit „přízemnější“
variantu domény, např. clk-decin.cz nebo podobně, ale v té době naše centrální
orgány neměly zájem o internetovou prezentaci, a byly jsem to my, kdo do nových
stavovských předpisů, připravovaných a schvalovaných v roce 2000,
navrhnul znění paragrafu 22 Organizačního řádu ČLK, kterým se komoře ukládá
informační povinnost, mimo jiné též zveřejňováním informací na internetu.
Protože jsme si byli od začátku vědomi toho, že díky naší
doméně zavítají na stránky i lidé mimo naše okresní sdružení, snažili
jsem se - a snažíme se o to dodnes, aby obsah stránek překračoval pouhé
potřeby členů našeho okresního sdružení.
Není také pravda (jak bylo uvedeno v zápise ze zasedání
představenstva ČLK), že okresní sdružení v reakci na (předposlední) žádost
prezidenta o předání domény internetovou doménu převedlo na MUDr. Suchardu
- tento převod se uskutečnil již v říjnu 2003, kdy začaly první pokusy o její
získání, a kdy jsme se obávali jejího násilného odebrání ze strany
tehdejšího vedení komory (podobně jako mělo být okresům odebráno právo na zřizování
vlastních peněžních účtů nebo zaměstnávání vlastních sekretářek). Převod
je bezpečně smluvně ošetřen tak, že představenstvo okresního sdružení má
kontrolu jak nad vlastnictvím domény, tak nad způsobem jejího využívání.
V současnosti (rok 2006) zaznamenávají naše stránky průměrně
5 000 až 6 000 návštěvníků měsíčně, a ti přečtou měsíčně
10 000 až 12 000 stránek. Protože naše Okresní sdružení lékařů České
lékařské komory má 300 členů, je jasné, že jsou to ve značné míře návštěvníci
odjinud. O tom, že to nejsou návštěvníci, zmatení nevhodným jménem domény, a
hledající vlastně stránky ČLK Praha (na které již řadu měsíců upozorňuje
nápadný odkaz na titulní domácí stránce), svědčí i to, že jen 25% otevřených
stránek tvoří první, domácí stránky, ale ¾ jsou stránky jiné, často
stránky s radami nebo stavovskými předpisy či zákony. Pravidelnými návštěvníky
jsou např. všechny velké fakultní nemocnice, ale i malá zdravotnická zařízení
a také zdravotní pojišťovny. A vůči těmto návštěvníkům se cítím já
i naše představenstvo být zavázáni k dalšímu poskytování informací o ČLK,
pro ČLK a i o další problematice spojené se zdravotnictvím a lékaři.
O kvalitě webové prezentace rozhoduje podle mého názoru z 90%
obsah, přehlednost a informační hodnota webu, a jen z 10% (kdo ví,
zdali) formální název. Sebelepším názvem opatřené webové stránky, pokud
nemají obsah a správnou strukturu, umožňující snadné nalezení informací,
nebudou k ničemu. Česká lékařská komora má ve vlastnictví dvě domény:
„LKCR.cz“ a „CLKCR.cz“. Pokud by zvolila ke své prezentaci druhou z nich,
kterou zatím používá jen pro poštovní server, byl by efekt prakticky shodný s užitím
názvu CLK.cz, protože připojení písmen CR používá většina celostátních
institucí (ministerstva, sdružení, svazy atd.).
Domníváme se, že naše zcela nekomerční činnost (nevelké
poplatky za reklamy nečlenů ČLK nepokryjí ani náklady) může jen podpořit
prestiž České lékařské komory a je pro komoru větším přínosem, než
by bylo předání jména k užívání centru ČLK. A jsme přesvědčeni, že
všechny kladné ohlasy naší informační činnosti nás opravňují k tomu,
abychom si i nadále naši „firmu“ ponechali.
-isu-
Jsme schopni si pomoci?
Na jaře tohoto roku poměrně náhle zemřeli na zhoubné onemocnění
dva naši kolegové, v březnu MUDr. Pavel Rükl ve věku 50 let, v červnu
MUDr. Luboš Kučera dokonce v 48 letech. Oba zanechali rodiny s nezaopatřenými
dětmi.
Představenstvo OS ČLK považovalo na samozřejmé pokusit se o
sociální výpomoc pro rodinu zemřelého MUDr. Rükla. Naše OS ČLK od té doby,
co se zvýšily odvody do centra, má stěží vyrovnaný rozpočet a není
schopno z rozpočtu poskytnout smysluplnou sociální výpomoc, proto jsme požádali
představenstvo ČLK v Praze o výpomoc z centrálních fondů ČLK. Představenstvo
ČLK na svém jednání 19. a 20. 5. 2006 rozhodlo, že pozůstalým poukáže
stejnou částku, jakou poukáže naše okresní sdružení.
Protože rezerva našeho rozpočtu je skutečně zanedbatelná, představenstvo
OS ČLK se na svém jednání 7.6.2006 domluvilo na vypsání sbírky mezi svými členy
pro tento účel. Pevně věříme, že představenstvo ČLK splní svůj slib i v
takovém případě, takže čím více mezi sebou vybereme, tím více dostaneme z
centrálního rozpočtu. Prosím, posílejte peníze dle svého uvážení, na účet
Okresního sdružení ČLK v Děčíně, č. ú. 920167399/0800, variabilní
symbol "001" (MUDr. Rükl), pokud možno do 15. 7. 2006.
O výsledku sbírky vás budeme informovat na našich webových
stránkách.
Výsledkem sbírky bylo vybrání 57 000 Kč, které
byly poukázany vdově po MUDr. Rüklovi. Shodnou částku přislíbilo i
centrum ČLK.
|