(1) Disciplinární řád upravuje postup orgánů
České lékařské komory (dále jen "komora"), práva
a povinnosti účastníků disciplinárního řízení, úkony,
které s disciplinárním řízením bezprostředně souvisejí
tak, aby byl spolehlivě zjištěn skutkový stav věci a bylo
zajištěno spravedlivé posouzení podané stížnosti nebo
podnětu (dále jen "stížnosti"), jejichž řešení
náleží do působnosti komory. Dále disciplinární řád
upravuje postup ve smírčím řízení mezi lékařem, proti
němuž směřuje stížnost, a tím, kdo stížnost podal. Cílem
smírčího řízení je dosažení mimosoudního smíru na půdě
komory.
(2) Dokud pravomocným disciplinárním
rozhodnutím není potvrzeno disciplinární provinění, je
nutno hledět na člena komory, proti němuž je disciplinární
řízení vedeno, jako by nebyl vinen.
(3) Řízením podle tohoto disciplinárního řádu
se rozumí projednávání stížností orgány komory (dále
jen "řízení") a sestává z
a) předběžného šetření, jehož cílem je
zjistit, zda řízení případu je v kompetenci komory, zda
je přípustné disciplinární řízení a zda je důvod k
podání návrhu na jeho zahájení,
b) disciplinárního řízení, jehož cílem je
spravedlivě rozhodnout o návrhu revizní komise na zahájení
disciplinárního řízení. V odůvodněných případech může
být disciplinární řízení se souhlasem toho, kdo podal stížnost,
a lékaře, proti kterému stížnost směřuje, nahrazeno smírčím
řízením.
(1) Disciplinární provinění nelze projednat,
uplynula-li od jeho spáchání promlčecí doba, jež činí
jeden rok. Běh promlčecí doby se staví:
e) po dobu, kdy lékař, proti kterému stížnost
směřuje, není členem komory,
(2) Došla-li stížnost orgánu nebo funkcionáři
komory, který není příslušný k jejímu řešení, je
povinen ji bez zbytečného odkladu cestou disciplinárního
registru (§ 3 odst. 2) postoupit orgánu příslušnému.
(3) Odepřel-li adresát zásilky do vlastních
rukou, který se v místě doručení zdržuje, její přijetí,
je zásilka doručena dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno.
(4) Zdržuje-li se adresát zásilky, která má
být doručena do vlastních rukou, v místě doručení a zásilku
se nepodaří opakovaně doručit, zůstane zásilka uložena
na poště a adresát bude o této skutečnosti vyrozuměn.
Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů ode dne uložení,
poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i
když se adresát o uložení nedozvěděl.
(5) Z projednávání a rozhodování věci je
vyloučen člen revizní komise nebo čestné rady, u něhož
lze mít důvodné podezření z podjatosti pro jeho poměr k
projednávané věci, k účastníkům řízení nebo k jejich
zástupcům. O vyloučení člena revizní komise rozhoduje předseda
revizní komise, v případě podezření z podjatosti předsedy
revizní komise rozhodují členové revizní komise hlasováním.
O vyloučení člena senátu rozhoduje předseda čestné
rady, v případě podezření z podjatosti předsedy čestné
rady rozhodují všichni členové čestné rady hlasováním.
O vyloučení revizní komise okresního sdružení z projednávání
a rozhodování ve věci rozhoduje revizní komise komory. O
vyloučení čestné rady okresního sdružení z projednávání
a rozhodování ve věci rozhoduje čestná rada komory. Současně
tyto orgány rozhodnou o odejmutí případu vyloučenému orgánu
a o postoupení k orgánu jiného okresního sdružení.
(6) Podjatost člena revizní komise nebo člena
čestné rady je povinen neprodleně oznámit tento člen sám.
Dále námitku podjatosti může podat lékař, proti kterému
stížnost směřuje, a ten, kdo stížnost podal. O námitce
musí být rozhodnuto nejpozději do 60 dnů. Rozhodnutí se písemně
doručuje tomu, kdo námitku podal.
(7) Nemůže-li předseda revizní komise okresního
sdružení ze členů revizní komise okresního sdružení
jmenovat pověřeného člena z důvodu podjatosti, sdělí
tuto skutečnost do 14 dnů předsedovi revizní komise
komory, který deleguje předběžné šetření v této věci
na revizní komisi jiného okresního sdružení. Nemůže-li
předseda čestné rady okresního sdružení jmenovat senát
z důvodů podjatosti, sdělí tuto skutečnost do 14 dnů předsedovi
čestné rady komory, který deleguje disciplinární řízení
v této věci na čestnou radu jiného okresního sdružení.
Předseda revizní komise nebo čestné rady okresního sdružení
může ve výjimečných případech požádat o delegaci předběžného
šetření a disciplinárního řízení také z důvodu
vhodnosti. Předseda revizní komise komory nebo předseda čestné
rady komory mohou z důvodu podjatosti členů revizní komise
nebo čestné rady okresního sdružení, nebo též z důvodu
vhodnosti, delegovat předběžné šetření a disciplinární
řízení na revizní komisi a čestnou radu jiného okresního
sdružení také z vlastního nebo jiného podnětu.
(8) Představenstvo okresního sdružení komory
je oprávněno požádat předsedu revizní komise komory o
delegování předběžného šetření a disciplinárního řízení
na revizní komisi a čestnou radu jiného okresního sdružení
z důvodu podjatosti nebo z důvodu vhodnosti. Revizní komise
komory žádost posoudí a rozhodne o ní.
(9) Přestane-li lékař být členem okresního
sdružení komory, v němž bylo započato předběžné šetření
nebo disciplinární řízení, dokončí předběžné šetření
a disciplinární řízení orgány původního okresního
sdružení komory, v němž bylo disciplinární řízení
nebo předběžné šetření zahájeno. Na základě písemné
žádosti lékaře může revizní komise komory rozhodnout o
přidělení případu orgánům okresního sdružení komory,
jehož je lékař nově členem.
(10) Všichni členové komory jsou povinni
poskytnout orgánům činným v disciplinárním řízení součinnost
nezbytnou k prošetření každé stížnosti, zejména jsou
povinni zapůjčit potřebnou zdravotnickou dokumentaci nebo
její kopii do 14 dnů od obdržení žádosti. Tuto povinnost
mají odborní zástupci nestátních zdravotnických zařízení
a lékaři ve funkci vedoucích pracovníků ostatních
zdravotnických zařízení na území České republiky.
(11) Čestné rady jednají v plénu nebo v tříčlenných
senátech jmenovaných předsedou čestné rady. Čestná rada
v plénu analyzuje a vyhodnocuje své poznatky, předkládá
doporučení ostatním orgánům komory a rozhoduje o vhodném
způsobu zveřejnění disciplinárních kauz. Jednání senátu
řídí předseda jmenovaný předsedou čestné rady. Jednání
senátu se může zúčastnit přizvaný právník komory.
(12) Náklady řízení vzniklé orgánům
komory jsou hrazeny z rozpočtu komory. Náklady řízení
vzniklé orgánům okresního sdružení jsou hrazeny z rozpočtu
okresního sdružení, u něhož je lékař, proti kterému je
disciplinární řízení vedeno, členem. Náklady vzniklé
účastníkům řízení si hradí účastníci sami.
(13) Pokud orgány okresního sdružení komory
bez vážného důvodu nedodrží lhůty stanovené tímto předpisem,
zejména lhůtu pro zaslání stížnosti a disciplinárního
rozhodnutí disciplinárnímu registru, je čestná rada
komory oprávněna stanovit okresnímu sdružení komory
pokutu ve výši 3.000,- Kč zvýšenou o 1 % za každý den přesahující
stanovenou lhůtu.
(14) Orgány okresního sdružení komory jsou
povinny postupovat tak, aby disciplinární rozhodnutí bylo
zpravidla vydáno do šesti měsíců ode dne přijetí stížnosti
komorou. Pokud uplynula od přijetí stížnosti doba delší
než devět měsíců, aniž by bylo disciplinární rozhodnutí
vydáno, je okresní sdružení, jehož orgány řízení
vedou, povinno tuto skutečnost písemně s odůvodněním sdělit
čestné radě komory, která může, shledá-li to důvodným,
postupovat podle odstavce 13.
(1) Stížnosti přijímá komora jen v písemné
formě s plným jménem a adresou toho, kdo stížnost podává.
Jiné stížnosti se neřeší ani neregistrují. Anonymní
podání se neprošetřují ani neregistrují.
(2) Kancelář komory zajišťuje vedení centrální
evidence stížností (dále jen "disciplinární
registr"). Orgány okresního sdružení komory, které
obdrží stížnost týkající se jejich člena, poskytnou
kopii s vyznačením data přijetí disciplinárnímu registru
komory. Ostatní orgány, popř. členové komory, pokud obdrželi
stížnost, předají originál s vyznačeným datem přijetí
disciplinárnímu registru komory.
(3) Disciplinární registr komory přiřadí příslušnému
podání kompletní identifikační číslo stížnosti a po
uložení v elektronické formě předá stížnost předsedovi
nebo jím pověřenému členovi revizní komise komory.
(4) Disciplinární registr do 14 dnů od
registrace stížnosti písemně oznámí tomu, kdo stížnost
podal, datum přijetí stížnost a její evidenční číslo
a sdělí, kterému orgánu byla věc postoupena.
(7) Kancelář komory v disciplinárním registru
eviduje stížnost až do úplného vyřízení příslušným
orgánem komory.
§ 4
Odmítnutí nebo postoupení stížností
(1) Pověřený člen revizní komise komory
rozhodne o odmítnutí stížnosti, pokud řešení stížnosti
není v kompetenci komory ani jiného orgánu, kterému by bylo
možno stížnost postoupit.
(2) Není-li řešení stížnosti v kompetenci České
lékařské komory, ale je v kompetenci jiného orgánu, pověřený
člen revizní komise rozhodne o postoupení stížnosti tomuto
příslušnému orgánu.
(3) Pokud je stížnost nesrozumitelná nebo nečitelná,
revizní komise komory rozhodne o jejím odmítnutí nebo vrácení.
(4) Pověřený člen revizní komise komory
rozhodne o odmítnutí stížnosti, je-li disciplinární řízení
nepřípustné. Disciplinární řízení je nepřípustné:
a) byl-li skutek, který je předmětem stížnosti,
promlčen;
b) přestal-li být lékař, proti kterému stížnost
směřuje, členem komory dříve, než komora stížnost obdržela;
c) skončilo-li dřívější disciplinární řízení
proti témuž lékaři pro stejný skutek pravomocným rozhodnutím,
pokud toto rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno.
V těchto případech nesmí být disciplinární
řízení zahájeno a bylo-li již zahájeno, musí být
kdykoliv v jeho průběhu zastaveno.
(5) Rozhodnutí o odmítnutí stížnosti učiněné
pověřeným členem revizní komise komory obsahuje výrok o
tom, že se stížnost odmítá, odůvodnění tohoto rozhodnutí,
poučení o možnosti podání námitky, razítko komory a
podpis pověřeného člena revizní komise. Rozhodnutí se doručuje
tomu, kdo stížnost podal. Proti rozhodnutí může ten, kdo stížnost
podal, podat námitku do sedmi dnů od doručení písemného
vyhotovení rozhodnutí o odmítnutí stížnosti. O námitce
proti rozhodnutí o odmítnutí stížnosti rozhodne revizní
komise komory. Proti rozhodnutí revizní komise komory není
další opravný prostředek přípustný. Revizní komise
komory může rozhodnutí pověřeného člena revizní komise
potvrdit, nebo zrušit a nařídit zahájení předběžného šetření.
Rozhodnutí revizní komise komory o námitce proti rozhodnutí
o odmítnutí stížnosti se doručuje tomu, kdo stížnost
podal.
(6) Pokud pověřený člen revizní komise
nerozhodl o odmítnutí stížnosti, případně o jejím
postoupení jinému orgánu, postoupí stížnost okresnímu
sdružení, jehož členem je lékař, proti kterému stížnost
směřuje; může též navrhnout předsedovi revizní komise
komory delegování stížnosti do jiného okresního sdružení.
Na základě posouzení charakteru a závažnosti obsahu stížnosti
a zdravotnické dokumentace může na návrh pověřeného člena
revizní komise komory předseda revizní komise komory nařídit
revizní komisi okresního sdružení, aby podala návrh na zahájení
disciplinárního řízení čestné radě komory.
(7) Týká-li se stížnost otázek, které vyžadují
odborné posouzení, může revizní komise předat kopii stížnosti
sekretáři vědecké rady komory, který zajistí vypracování
odborného lékařského posudku. Tento posudek se jako jeden z
podkladů pro rozhodnutí poskytne orgánům činným v
disciplinárním řízení.
(8) Pokud bylo rozhodnuto o postoupení stížnosti
jinému orgánu, o vypracování odborného lékařského
posudku vědeckou radou komory, nebo o zahájení předběžného
šetření v revizní komisi okresního sdružení komory,
vyrozumí současně o této skutečnosti pověřený člen
revizní komise přípisem toho, kdo stížnost podal.
(9) Bylo-li rozhodnuto o vypracování odborného
lékařského posudku vědeckou radou komory, umožní sekretář
vědecké rady komory lékaři, proti kterému stížnost směřuje,
aby se do dvou týdnů od vyrozumění a zaslání kopie stížnosti
k ní písemně vyjádřil. Vyjádření lékaře, proti kterému
stížnost směřuje, bude dáno k dispozici vědecké radě
komory jako jeden z podkladů pro odborné posouzení případu.
Sekretář vědecké rady komory současně zajistí další potřebné
podklady pro posouzení případu vědeckou radou komory.
§ 5
Předběžné šetření
(1) Předseda revizní komise okresního sdružení
pověří některého z členů revizní komise okresního sdružení
provedením předběžného šetření. Pověřený člen revizní
komise okresního sdružení komory si vyžádá písemné či
ústní vyjádření lékaře, proti kterému stížnost směřuje
(o ústním vyjádření se sepíše zápis), pokud nebylo vyžádáno
vědeckou radou komory. Lékař, proti kterému stížnost směřuje,
má právo se do dvou týdnů od výzvy pověřeného člena
revizní komise k věci vyjádřit a navrhnout provedení důkazů.
Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory
provede potřebná šetření a opatří veškeré další
podklady potřebné pro rozhodnutí o dalším postupu. Nemá-li
k dispozici posudek vědecké rady komory, může vyžádat
posouzení případu vědeckou radou, nebo zajistit provedení
odborného posudku jiným způsobem, popřípadě využít
vypracovaného znaleckého posudku nebo posudku příslušné územní
nebo ústřední znalecké komise.
(2) Každý člen komory je povinen poskytnout pověřenému
členovi revizní komise okresního sdružení komory potřebnou
součinnost a podat potřebná vysvětlení k tomu, aby mohl
spravedlivě a objektivně stížnost prošetřit. Tuto
povinnost nemá, pokud by tím mohl způsobit sobě nebo osobě
jemu blízké trestní stíhání nebo disciplinární řízení.
§ 6
Disciplinární spis
(1) Pověřený člen revizní komise okresního
sdružení komory založí ve spolupráci s kanceláří okresního
sdružení komory na každý prošetřovaný případ stížnosti,
který mu byl postoupen, disciplinární spis.
(2) Disciplinární spis obsahuje:
-
jednoznačnou identifikaci lékaře, proti
kterému směřuje stížnost, s uvedením jeho titulu, jména,
příjmení, rodného čísla a adresy,
-
veškeré dostupné identifikační informace
o tom, kdo stížnost podal, zejména jeho jméno a příjmení,
bydliště, popř. jinou adresu pro doručování,
-
evidenční číslo stížnosti,
-
vlastní stížnost, nebo její kopii,
-
vyjádření lékaře, proti kterému stížnost
směřuje, odmítne-li se lékař ke stížnosti vyjádřit,
pak kopii žádosti o vyjádření a dokladu o doručení této
žádosti,
-
veškeré akty disciplinárních orgánů,
-
znalecké či jiné odborné lékařské
posudky,
-
ostatní listinné důkazy,
-
zápisy z jednání a zápisy o výpovědi svědků,
-
seznam všech očíslovaných listin podle pořadí.
(3) Do disciplinárního spisu má právo nahlížet
lékař, proti kterému stížnost směřuje, popřípadě jeho
právní zástupce, členové orgánů činných v disciplinárním
řízení a pověření právníci komory.
(4) Disciplinární spis musí být vždy kompletně
postoupen orgánu, který se případem zabývá.
(5) Okresní sdružení je povinno do 30 dnů od
právní moci rozhodnutí zaslat originál disciplinárního
spisu k archivaci v disciplinárním registru.
§ 7
Rozhodnutí o ukončení předběžného šetření
(1) Pověřený člen revizní komise okresního
sdružení se v rámci předběžného šetření musí vyrovnat
se všemi skutečnostmi, uvedenými ve stížnosti.
(2) Pověřený člen revizní komise okresního
sdružení musí rozhodnout o dalším postupu do třiceti dnů
od shromáždění nezbytných podkladů pro rozhodnutí.
(3) Pověřený člen revizní komise okresního
sdružení komory po shromáždění všech potřebných podkladů
pro rozhodnutí:
a) vypracuje návrh na zahájení disciplinárního
řízení, který předloží ke schválení revizní komisi
okresního sdružení, nebo
b) vypracuje návrh na rozhodnutí o nezahájení
disciplinárního řízení, kterým je konstatováno, že lékař,
proti kterému stížnost směřuje, je nevinen, neboť bylo
prokázáno, že se nedopustil disciplinárního provinění,
nebo jeho vina nebyla prokázána, nebo
c) vypracuje návrh na přerušení řízení,
bylo-li proti lékaři, proti kterému směřuje stížnost, pro
stejný skutek, zahájeno řízení před jiným orgánem, nebo
d) vypracuje návrh na zastavení řízení, je-li
disciplinární řízení nepřípustné nebo byl-li lékař,
proti kterému stížnost směřuje, postižen v řízení před
jiným orgánem a postih lze z hlediska účelu disciplinárního
řízení považovat za dostatečný. Nebyl-li lékař, proti
kterému stížnost směřuje, v řízení před jiným orgánem
postižen, nebo nelze-li jiný postih považovat z hlediska účelu
disciplinárního řízení za dostatečný, vypracuje pověřený
člen revizní komise návrh na zahájení disciplinárního řízení
poté, co pominul důvod, pro který bylo řízení přerušeno.
(4) Revizní komise okresního sdružení komory
projedná návrh pověřeného člena podaný po ukončení předběžného
šetření a rozhodne o tom, zda návrh schvaluje, popř. o jiném
postupu ve věci. Předseda revizní komise okresního sdružení
komory současně zajistí, aby nejpozději ve lhůtě do třiceti
dnů:
a) byl podán čestné radě okresního sdružení
komory návrh na zahájení disciplinárního řízení, nebo
b) bylo vypracováno písemné rozhodnutí o nezahájení
disciplinárního řízení
ba) z důvodů neviny lékaře, nebo
bb) pro nepřípustnost disciplinárního řízení,
nebo
c) bylo vypracováno rozhodnutí o přerušení řízení.
(5) Rozhodnutí revizní komise okresního sdružení
komory obsahuje výrok o nezahajování disciplinárního řízení
nebo přerušení či zastavení řízení, jeho řádné odůvodnění,
podpis předsedy revizní komise a razítko komory. Kopii
rozhodnutí zašle revizní komise okresního sdružení do 30
dnů revizní komisi komory. Informaci o rozhodnutí revizní
komise zašle předseda revizní komise okresního sdružení též
tomu, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo zahájeno
předběžné šetření proti lékaři, včetně poučení o
tom, že může proti rozhodnutí revizní komise okresního
sdružení podat námitku čestné radě komory.
(6) Je-li podána námitka, čestná rada komory
si vyžádá od okresního sdružení komory disciplinární
spis, případně další potřebné podklady, a rozhodne buď o
potvrzení rozhodnutí revizní komise okresního sdružení,
nebo o jeho zrušení a vrácení k dalšímu šetření anebo
rozhodnutí zruší a přidělí stížnost revizní komisi jiného
okresního sdružení komory. Revizní komise okresního sdružení
komory je vázána právním názorem čestné rady komory. Čestná
rada komory musí o námitce rozhodnout do 40 dnů od doručení
podkladů z okresního sdružení komory. Rozhodnutí čestné
rady komory obsahuje výrok, jeho řádné odůvodnění, poučení
o opravném prostředku, podpis předsedy čestné rady komory a
razítko komory. Proti rozhodnutí čestné rady komory o námitce
proti rozhodnutí revizní komise okresního sdružení komory
není přípustný další opravný prostředek. Rozhodnutí se
doručuje do vlastních rukou lékaři, proti kterému stížnost
směřuje, jakož i příslušné revizní komisi okresního
sdružení. Přiměřená informace se doručuje tomu, kdo námitku
podal. Je-li to vhodné, lze za přiměřenou informaci považovat
i stejnopis příslušného rozhodnutí.
(7) Návrh na zahájení disciplinárního řízení
po jeho schválení revizní komisí okresního sdružení podá
pověřený člen revizní komise předsedovi čestné rady
okresního sdružení komory. Současně zasílá kopii návrhu
disciplinárnímu registru. Týká-li se stížnost odborného
pochybení lékaře a součástí disciplinárního spisu není
posudek vědecké rady komory, ústřední nebo územní znalecké
komise nebo jiný znalecký posudek, musí návrh na zahájení
disciplinárního řízení obsahovat písemné či zapsané ústní
vyjádření kompetentního odborníka, který splňuje
kvalifikační podmínky pro udělení licence primář - vedoucí
lékař.
(8) Revizní komise okresního sdružení komory může
v rámci návrhu na zahájení disciplinárního řízení
navrhnout, aby ve věci bylo nejprve konáno smírčí řízení
mezi tím, kdo podal komoře stížnost, a lékařem, proti kterému
stížnost směřuje.
§ 8
Řízení v čestné radě okresního sdružení
komory
(1) Předseda čestné rady okresního sdružení
komory neprodleně po obdržení návrhu na zahájení disciplinárního
řízení jmenuje tříčlenný senát, jeho předsedu, členy,
případně i náhradníka.
(2) Předseda senátu určí termín jednání
nejpozději do 40 dnů ode dne, kdy byl doručen čestné radě
návrh revizní komise okresního sdružení na zahájení řízení.
Předvolání k jednání senátu čestné rady okresního sdružení
se doručí lékaři, proti kterému návrh směřuje, do vlastních
rukou spolu s návrhem na zahájení disciplinárního řízení.
Současně se lékaři oznámí jména členů senátu s výzvou,
aby bezodkladně vznesl případnou námitku podjatosti. Stejné
předvolání a výzva se doručí pověřenému členovi revizní
komise. Předvolání s návrhem na zahájení disciplinárního
řízení a oznámení o složení senátu musí být doručeno
lékaři, proti kterému návrh směřuje nejpozději 15 kalendářních
dnů předem. Lékař, proti kterému návrh směřuje, má právo
písemně se k němu vyjádřit. Pokud nebyla lhůta 15 dnů
dodržena, je možné konat jednání jen s výslovným
souhlasem lékaře, proti kterému návrh směřuje. Nedostaví-li
se lékař, který byl včas a řádně pozván k jednání, bez
řádné omluvy, lze konat disciplinární řízení v jeho nepřítomnosti.
(3) Předseda senátu čestné rady okresního
sdružení komory současně rozhodne o přizvání svědků,
nebo je požádá o podání písemného vyjádření. Písemné
vyjádření musí být podepsáno; podpis musí být ověřený
členem revizní komise nebo senátu čestné rady okresního
sdružení komory, nebo musí být úředně ověřený.
(4) V případě potřeby provede předseda senátu
nebo pověřený člen senátu čestné rady okresního sdružení
komory po seznámení s disciplinárním spisem potřebné došetření
nebo doplnění o další důkazy, např. posudek vědecké rady
komory, znalecký posudek, stanovisko právního oddělení
komory, další písemná vyjádření svědků apod. V případě
došetření a doplnění disciplinárního spisu počíná lhůta
40 dnů pro jednání senátu běžet až dnem, kdy je disciplinární
spis doplněn o potřebné podklady.
(5) Předseda senátu čestné rady okresního
sdružení komory rozhodne o přizvání svědků, popř. toho,
kdo podal stížnost, uzná-li to za potřebné. Ten, kdo podal
stížnost, a lékař, proti kterému stížnost směřuje, musí
být vždy přítomni, pokud je rozhodnuto konat smírčí řízení,
a ten, kdo podal stížnost, se smírčím řízením souhlasí.
(6) Uzná-li to senát čestné rady okresního
sdružení za vhodné, může v průběhu jednání rozhodnout o
konání smírčího řízení, stanovit jeho termín a místo a
pozvat k němu lékaře, proti němuž směřuje stížnost, a
toho, kdo stížnost podal.
(7) Po zahájení jednání senátu čestné rady
okresního sdružení komory předseda senátu seznámí lékaře,
proti kterému je disciplinární řízení vedeno, s návrhem
na zahájení disciplinárního řízení a obsahem disciplinárního
spisu. Lékař, proti kterému disciplinární řízení směřuje,
může být zastoupen jiným lékařem - členem komory, jakož
i právním zástupcem. Tomuto zástupci jsou doručovány veškeré
písemnosti ve stejném rozsahu, jako lékaři, proti němuž stížnost
směřuje a to ode dne, kdy oznámení o zplnomocnění došlo
komoře. Lékař, proti kterému je vedeno disciplinární řízení,
popřípadě jeho zástupce, má právo se vyjádřit ke všem
skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu. Senát rozhodne,
zda bude o vyjádření požádán ten, kdo podal stížnost (s
výjimkou případu smírčího řízení, kde je jeho účast
nezbytná). V případě potřeby vyslechne senát přizvané svědky.
Na závěr senát rozhodne, zda jednání bude doplněno o další
důkazy, popř. o způsobu jejich opatření a termínu dalšího
jednání.
(8) Není-li třeba disciplinární řízení doplňovat,
udělí předseda senátu na závěr před vlastním rozhodnutím
závěrečné slovo pověřenému členovi revizní komise, a
poté lékaři, proti kterému je disciplinární řízení
vedeno, popř. jeho zástupci. Poté se koná neveřejná porada
senátu, ke které může být přizván právník komory.
§ 9
(1) Cílem smírčího řízení je dosažení smíru,
včetně eventuální dohody o mimosoudním vypořádání případných
nároků toho, kdo stížnost podal, na náhradu škody, popř. dohody dle § 307 trestního řádu nebo dohody
o narovnání podle § 309 trestního řádu(*). Smír musí
být stvrzen písemným prohlášením stran (lékaře, proti
kterému směřovala stížnost, a toho, kdo stížnost podal,
jde-li o více osob, pak všech těchto osob), kterým se současně
vzdávají použití jiných právních prostředků. Součástí
smíru může být i dohoda o narovnání dle § 309 trestního
řádu nebo dohoda o náhradě škody [dle] § 307 trestního řádu
popřípadě dohoda o náhradě škody.
(2) Pokud došlo k dohodě, založí se zpravidla
jeden z originálů dohody do disciplinárního spisu, který je
do 30 dnů odeslán k uložení do disciplinárního registru.
(3) Nepodaří-li se ve smírčím řízení dosáhnout
smíru, nebo ten, kdo podal komoře stínost, popř. lékař,
proti kterému stížnost směřuje, smírčí řízení odmítá,
revizní komise nebo senát čestné rady okresního sdružení
komory rozhodne o změně smírčího řízení na řízení
disciplinární.
§ 10
Rozhodnutí
(1) Senát čestné rady okresního sdružení
komory může rozhodnout o postoupení případu čestné radě
komory,
a) pokud po konzultaci s předsedou čestné rady
komory dospěje k závěru, že se řízení týká porušení
povinností uložených § 9 odst. 2 písm. a) zák.č. 220/1991
Sb. a jde o právně a důkazně natolik složitý případ, že
jeho řádné prošetření a uzavření přesahuje možnosti
disciplinárních orgánů okresního sdružení, nebo
b) odůvodňují-li zjištěné skutečnosti závěr,
že ten, proti komu směřuje návrh na zahájení disciplinárního
řízení, se dopustil závažného disciplinárního provinění
tím, že porušil povinnosti uložené ustanovením § 9 odst.
2 písm. a) zák. č. 220/1991 Sb. a disciplinární opatření
podle § 13 odst. 3 tohoto zákona nelze považovat za dostatečné.
(2) Není-li rozhodnuto o postoupení případu čestné
radě komory, senát čestné rady okresního sdružení
a) uzná lékaře nevinným, je-li nepochybně
prokázáno, že se nedopustil disciplinárního provinění,
nebo proto, že vina nebyla v daném případě prokázána,
nebo
b) uzná lékaře vinným a
ba) uloží mu přiměřené disciplinární opatření;
současně s uložením disciplinárního opatření může
podat představenstvu komory návrh na odnětí licence, je-li
takové opatření odůvodněno, nebo
bb) upustí od uložení disciplinárního opatření,
pokud uzná, že se lékař dopustil méně závažného
disciplinárního provinění a samotné disciplinární řízení
splnilo svůj účel i bez uložení disciplinárního opatření,
nebo
bc) jde-li o lékaře, který je nositelem licence
k výkonu samostatné lékařské praxe nebo k výkonu funkce
vedoucího lékaře - primáře, může upustit od disciplinárního
opatření a místo něho navrhne potřebné doškolení, popř.
provedení přezkoušení v oborové komisi vědecké rady
komory jako podmínky k ponechání licence. O návrhu rozhodne
představenstvo komory.
(3) Při rozhodování v disciplinárním řízení
je senát povinen přihlédnout:
a) k povaze skutku a k jeho následkům,
b) k okolnostem, za nichž byl spáchán,
c) k osobě a poměrům lékaře, proti kterému
je vedeno disciplinární řízení,
d) k míře jeho zavinění.
Je nutno volit takové disciplinární opatření,
které se jeví jako adekvátní k disciplinárnímu provinění.
(4) Po skončení porady, oznámí předseda senátu
rozhodnutí s podstatným odůvodněním a poučením o opravném
prostředku.
(5) Rozhodnutí musí být vypracováno písemně
a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném
prostředku. Rozhodnutí podepíše předseda senátu. Písemně
vypracované rozhodnutí předseda senátu odešle doporučeně
s doručenkou nebo předá proti podpisu do 30 dnů od jeho vyhlášení
lékaři, proti kterému bylo vedeno disciplinární řízení,
jeho zástupci a pověřenému členovi revizní komise. Současně
předseda senátu ve stejné lhůtě písemně doporučeným
dopisem nebo předáním proti podpisu informuje o výsledku
disciplinárního řízení toho, kdo podal stížnosti, na jejímž
základě bylo disciplinární řízení vedeno, a uvědomí ho
o možnosti a lhůtě podání námitky proti rozhodnutí. Je-li
to vhodné, lze za přiměřenou informaci podle předchozí věty
považovat i stejnopis příslušného rozhodnutí.
(6) Disciplinární spis se odešle dle § 6 odst.
5 disciplinárnímu registru.
§ 11
Opravné prostředky
(1) Opravným prostředkem proti rozhodnutí senátu
čestné rady okresního sdružení komory je odvolání. Odvolání
může podat pověřený člen revizní komise nebo lékař,
proti kterému bylo vedeno disciplinární řízení. Odvolání
má odkladný účinek. Ten, kdo podal stížnost, na jejímž základě
bylo disciplinární řízení vedeno, může proti rozhodnutí
senátu čestné rady okresního sdružení podat námitku, která
nemá odkladný účinek. O námitce proti rozhodnutí senátu
čestné rady okresního sdružení rozhoduje čestná rada
komory v řízení podle § 14 odst. 1.
(2) Odvolání nebo námitku podle odstavce 1 lze
podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí
nebo informace o vyřízení stížnosti (§ 10 odst. 5). Jestliže
se rozhodnutí doručuje lékaři, proti kterému bylo vedeno
disciplinární řízení, i jeho zástupci, běží lhůta k
podání odvolání ode dne pozdějšího doručení.
(3) Předseda čestné rady komory může
prominout zmeškání lhůty k podání odvolání, jestliže lékař,
proti kterému je vedeno disciplinární řízení, nebo jeho zástupce
zmeškal lhůtu z omluvitelného důvodu a podal návrh na
prominutí zmeškání lhůty do 15 dnů od odpadnutí překážky
společně s odvoláním.
(4) Pokud bylo odvolání podáno, zajistí předseda
čestné rady okresního sdružení komory prostřednictvím
kanceláře okresního sdružení komory zaslání odvolání i
s úplným disciplinárním spisem do 15 dnů od doručení
odvolání čestné radě komory. Současně zasílá informaci
o podaném odvolání disciplinárnímu registru.
(5) Nebylo-li podáno odvolání ve lhůtě
stanovené tímto ustanovením, ani nebylo zmeškání lhůty
prominuto, stává se rozhodnutí pravomocným dnem uplynutí lhůty.
Stejnopis rozhodnutí s doložkou právní moci zašle předseda
senátu do 15 dnů od nabytí právní moci předsedovi okresního
sdružení komory a čestné radě komory.
§ 12
Řízení o odvolání
(1) O odvolání rozhoduje senát čestné rady
komory určený předsedou čestné rady komory.
(2) Na lhůtu pro předvolání k jednání, na účast
při jednání čestné rady komory a na jeho průběh se použijí
přiměřeně ustanovení tohoto disciplinárního řádu o jednání
senátu čestné rady okresního sdružení.
(3) Senát čestné rady komory řízení o odvolání
zastaví, jestliže před zahájením porady senátu dojde předsedovi
senátu písemné sdělení, kterým odvolatel vezme odvolání
zpět.
(4) Předseda čestné rady komory odvolání odmítne,
shledá-li, že bylo podáno opožděně a nebyla podána žádost
o prominutí zmeškání lhůty.
(5) Senát čestné rady komory přezkoumá
rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení, proti
kterému odvolání směřuje a rozhodne:
a) potvrzení přezkoumávaného rozhodnutí, nebo
b) zrušení přezkoumávaného rozhodnutí a jeho
vrácení senátu čestné rady okresního sdružení komory k
novému projednání a rozhodnutí, nebo
c) zrušení rozhodnutí senátu čestné rady
okresního sdružení komory, jestliže
-
uzná, že je lékař nevinen, protože je
prokázáno, že se nedopustil disciplinárního provinění,
nebo proto, že vina nebyla prokázána,
-
uzná, že je lékař vinen, ale jde o méně
závažné provinění a samotné disciplinární řízení
splnilo svůj účel i bez uložení disciplinárního opatření,
proto lze upustit od uložení disciplinárního opatření,
-
místo uložení disciplinárního opatření
uzná za vhodné navrhnout představenstvu komory, aby lékaři,
který je držitelem licence k výkonu samostatné lékařské
praxe nebo k výkonu funkce vedoucího lékaře - primáře,
byla místo disciplinárního opatření uložena povinnost
přiměřeného doškolení popř. přezkoušení před příslušnou
oborovou komisí vědecké rady komory, nebo
d) o zrušení rozhodnutí senátu čestné rady
okresního sdružení komory a zahájení řízení před senátem
čestné rady komory dle § 18 zák.č. 220/1991 Sb., jestliže
uložené disciplinární opatření je zjevně nepřiměřené
a je třeba uložit disciplinární opatření, které je v
disciplinární pravomoci čestné rady komory. Další
disciplinární řízení v takovém případě provede přímo
senát čestné rady komory.
(6) Rozhodnutí musí být vypracováno písemně
a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném
prostředku. Rozhodnutí podepíše předseda senátu. Písemně
vypracované rozhodnutí předseda senátu odešle do 30 dnů od
jeho vyhlášení lékaři, proti kterému bylo vedeno disciplinární
řízení, jeho zástupci, pověřenému členovi revizní
komise a disciplinárnímu registru. Informaci o výsledku odvolání,
pokud nebylo původní rozhodnutí senátu okresního sdružení
potvrzeno, zašle také tomu, kdo podal stížnost, na jejímž
základě bylo disciplinární řízení vedeno.
(7) Proti rozhodnutí senátu čestné rady komory
o odvolání není další opravný prostředek k orgánům České
lékařské komory přípustný. Rozhodnutí je však přezkoumatelné
soudem na základě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu
dle hlavy II. občanského soudního řádu.
§ 13
Disciplinární řízení před čestnou radou
komory
(1) Řízení před senátem čestné rady komory
jako před disciplinárním orgánem prvého stupně se koná v
následujících případech:
a) je-li případ postoupen senátem čestné rady
okresního sdružení komory, pouze v případě, jde-li o porušení
povinností stanovených v § 9 odst. 2 písm. a) zák. č.
220/1991 Sb. (povinnost vykonávat povolání odborně, v
souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony) z důvodů
důkazní a právní složitosti případu nebo pro to, že
disciplinární pravomoc senátu okresního sdružení komory se
jeví jako nedostatečná (§ 10 odst. 1);
b) rozhodne-li tak senát čestné rady komory v rámci
odvolacího řízení;
c) podá-li revizní komise okresního sdružení
komory na základě stanoviska předsedy revizní komise komory
nebo předsedy čestné rady komory návrh na zahájení
disciplinárního řízení přímo čestné radě komory.
(2) Senát čestné rady komory je tříčlenný,
může být určen náhradník. O složení senátu rozhoduje předseda
čestné rady komory. Pověřený člen revizní komise okresního
sdružení komory musí být přítomen, pokud senát čestné
rady komory rozhodl, že je jeho přítomnost nutná.
(3) Senát čestné rady komory může rozhodnout:
a) o vině lékaře a uložení některého z
disciplinárních opatření, která jsou stanovena v ustanovení
§ 18 odst. 3 zák.č. 220/1991 Sb., nebo
b) o uznání lékaře, proti kterému je vedeno
disciplinární řízení, nevinným, je-li prokázáno, že se
nedopustil disciplinárního provinění, nebo nebyla-li jeho
vina prokázána, nebo
c) o tom, že lékař se dopustil disciplinárního
provinění, ale samotné disciplinární řízení splnilo svůj
účel i bez uložení disciplinárního opatření, proto se od
uložení disciplinárního opatření upouští, nebo
d) o upuštění od uložení disciplinárního
opatření při současném návrhu představenstvu komory na
stanovení potřebného doškolení pro lékaře, který je držitelem
licence k výkonu samostatné lékařské praxe nebo k výkonu
funkce vedoucího lékaře a primáře, případně na přezkoušení
před oborovou komisí vědecké rady komory.
(4) Řízení před senátem čestné rady komory
probíhá analogicky, jako řízení před senátem čestné
rady okresního sdružení komory. Rozhodnutí senátu má stejné
náležitosti jako rozhodnutí senátu okresního sdružení a
pro jeho vypracování platí stejná lhůta
(5) Pokud senát čestné rady komory rozhodl o
podmíněném vyloučení lékaře z komory, stanoví současně
zkušební dobu v trvání 1 - 3 let.
(6) Rozhodnutí musí být vypracováno písemně
a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném
prostředku. Rozhodnutí podepíše předseda senátu. Písemně
vypracované rozhodnutí předseda senátu doručí do 30 dnů
od jeho vyhlášení lékaři, proti kterému bylo vedeno
disciplinární řízení, jeho zástupci, pověřenému členovi
revizní komise a disciplinárnímu registru. Informaci o
rozhodnutí senátu čestné rady komory zašle také tomu, kdo
podal stížnost, na jejímž základě bylo disciplinární řízení
vedeno, i s poučením o možnosti podání námitky proti
rozhodnutí ve lhůtě do 7 dnů od doručení informace o
rozhodnutí senátu čestné rady komory. Je-li to vhodné, lze
za informaci o rozhodnutí považovat i stejnopis příslušného
rozhodnutí.
(7) Proti rozhodnutí senátu čestné rady komory
o uložení disciplinárního opatření má lékař, proti kterému
je disciplinární řízení vedeno, právo podat opravný prostředek
k soudu podle § 244 a násl. občanského soudního řádu ve
lhůtě do 30 dnů od doručení rozhodnutí.
(8) Ten, kdo podal stížnost, na jejímž základě
bylo disciplinárního řízení vedeno, může proti rozhodnutí
senátu čestné rady komory jako orgánu prvého stupně podat
námitku k plénu čestné rady komory. O námitce rozhodne plénum
čestné rady komory, které rozhodnutí senátu buď potvrdí,
nebo zruší a vrátí věc senátu čestné rady komory k novému
projednání a rozhodnutí.
§ 14
Opatření ve zvláštních případech
(1) Předseda nebo pověřený člen čestné rady
komory přezkoumává všechna rozhodnutí učiněná disciplinárními
orgány okresních sdružení. Na jeho návrh může čestná
rada komory:
a) zrušit kterékoliv disciplinární rozhodnutí
orgánu okresního sdružení komory a vrátit věc k novému
projednání a rozhodnutí. V takovém případě jsou orgány
okresního sdružení komory vázány právním názorem čestné
rady komory;
b) zrušit disciplinární rozhodnutí orgánu
okresního sdružení komory a rozhodnout o delegování věci
orgánům jiného okresního sdružení;
c) zrušit rozhodnutí čestné rady okresního
sdružení a rozhodnout o zahájení disciplinárního řízení
před čestnou radou komory. Rozhodnout o zahájení řízení před
čestnou radou komory může pouze v případě, že jde o
disciplinární provinění proti povinnostem stanoveným v § 9
odst. 2 písm. a) zák.č. 220/1991 Sb. (povinnosti vykonávat
povolání odborně v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným
zákony).
(2) Pravomocné rozhodnutí disciplinárního orgánu
okresního sdružení komory může čestná rada komory zrušit,
pokud zahájila šetření ve věci do 6 měsíců ode dne, kdy
jí bylo rozhodnutí doručeno.
(3) Čestná rada komory může z vlastního nebo
jiného podnětu zrušit pravomocné disciplinární rozhodnutí,
vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy disciplinárnímu orgánu
dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení
se skutečnostmi již dříve známými odůvodnit rozhodnutí příznivější
pro lékaře, proti kterému bylo řízení vedeno. V takovém případě
po zrušení rozhodnutí vrátí věc čestné radě okresního
sdružení k novému projednání a rozhodnutí. Pokud však původní
řízení bylo vedeno přímo před čestnou radou komory, věc
nově projedná a rozhodne senát čestné rady komory.
(4) V případech, kdy z kontrolní činnosti
revizní komise komory nebo z projednávání věci čestnou
radou komory vyplyne, že hrozí nebezpečí z prodlení nebo
jiného zmaření účelu disciplinárního řízení nečinností
orgánů činných v řízení podle disciplinárního řádu, může
předseda revizní komise komory rozhodnout o odnětí věci
revizní komisi okresního sdružení a postoupení případu k
projednání a rozhodnutí revizní komisi jiného okresního
sdružení komory.
(5) Je-li čestná rada okresního sdružení
komory nečinná nebo nerespektuje-li právní názor čestné
rady komory, předseda čestné rady komory je oprávněn jí věc
odejmout a postoupit ji k vyřízení čestné radě jiného
okresního sdružení komory.
(6) Senát čestné rady okresního sdružení
komory, jemuž byla věc vrácena k novému projednání a
rozhodnutí, je vázán právním názorem čestné rady komory
a je povinen provést jí nařízené doplnění řízení.
(7) Senát čestné rady komory, jemuž byla věc
vrácena soudem k novému projednání a rozhodnutí, je vázán
právním názorem soudu a je povinen provést jím nařízené
doplnění řízení.
(8) V případech hodných zvláštního zřetele,
je-li podána stížnost na porušení povinnosti stanovené §
9 odst. 2 písm. a) zák.č. 220/1991 Sb. (povinnost vykonávat
povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem
stanoveným zákony), je předseda revizní komise komory a předseda
čestné rady komory oprávněn vydat závazné stanovisko pro
revizní komisi okresního sdružení, k předložení návrhu
na zahájení disciplinárního řízení přímo čestné radě
komory. (§ 14 odst. 1 písm. c)
(9) V případech hodných zvláštního zřetele
jsou prezident komory nebo představenstvo komory oprávněni
jmenovat odbornou vyšetřovací komisi k prošetření stížnosti
nebo podnětu. Závěry odborné vyšetřovací komise jmenované
prezidentem nebo představenstvem komory jsou neopomenutelným
podkladem pro všechny orgány činné v disciplinárním řízení.
§ 15
Výkon a zahlazení disciplinárního opatření
(1) Stejnopis pravomocného rozhodnutí senátu čestné
rady okresního sdružení nebo senátu čestné rady komory se
doručí představenstvu okresního sdružení komory, kterého
je lékař, jemuž bylo disciplinární opatření uloženo, členem.
(2) Výkon disciplinárního rozhodnutí zajišťuje
předseda senátu čestné rady okresního sdružení, popřípadě
předseda senátu čestné rady komory, jde-li o rozhodnutí senátu
čestné rady komory, přitom spolupracuje s kanceláří okresního
sdružení nebo kanceláří komory.
(3) Důtka je vykonána doručením pravomocného
rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení lékaři,
proti kterému bylo disciplinární řízení vedeno.
(4) K zaplacení uložené pokuty vyzve lékaře,
kterému bylo disciplinární opatření pravomocně uloženo,
pověřený zaměstnanec kanceláře okresního sdružení
komory nebo pověřený člen představenstva okresního sdružení
komory. Na písemnou žádost lékaře může předseda senátu,
který o uložení pokuty pravomocně rozhodl, povolit, aby
pokuta byla zaplacena ve splátkách a současně stanovit splátkový
kalendář. Výzva k zaplacení pokuty se zasláním složenky
nebo sdělením čísla účtu se zasílá lékaři, kterému
bylo disciplinární opatření uloženo, doporučeně s doručenkou.
Pokud lékař ve stanovené lhůtě pokutu nezaplatí, ani nepožádá
písemně o povolení splátek, popřípadě neuhradí ve
stanovených termínech některou ze splátek, předá pověřený
zaměstnanec okresního sdružení komory nebo pověřený člen
představenstva okresního sdružení komory věc právnímu oddělení
komory k vymáhání pokuty soudní cestou.
(5) Jestliže bylo uloženo podmíněné vyloučení
z komory a lékař se dopustí dalšího disciplinárního
provinění, pro které je pravomocným disciplinárním
rozhodnutím uznán vinným, je věc předána senátu čestné
rady komory k dalšímu řízení. Senát čestné rady komory v
takovém případě rozhodne o tom, že se lékař podmíněně
vyloučený z komory ve zkušební době neosvědčil a uloží
disciplinární opatření vyloučení z komory. V odůvodněných
případech hodných zvláštního zřetele může senát čestné
rady komory rozhodnout pouze o prodloužení zkušební lhůty.
(6) Pravomocné vyloučení z komory oznámí pověřený
zaměstnanec kanceláře komory nebo pověřený člen představenstva
komory orgánu příslušnému k registraci nestátních
zdravotnických zařízení v každém okrese či obvodu, v němž
lékař, jemuž bylo vyloučení z komory uloženo, vykonával
nebo vykonává soukromou lékařskou praxi a statutárnímu zástupci
každého zdravotnického zařízení, v němž je lékař, kterému
bylo uloženo disciplinární opatření vyloučení z komory,
zaměstnán. Pravomocné vyloučení z komory se rovněž oznámí
představenstvu každého okresního sdružení komory, na jehož
území lékař, kterému bylo toto disciplinární opatření
uloženo, vykonává povolání lékaře v léčebné a
preventivní péči.
(7) Pravomocné disciplinární rozhodnutí se
vyznačí do disciplinárního registru vedeného kanceláří
komory. Došlo-li k vyloučení z komory, vyzve kancelář nebo
pověřený člen představenstva komory bývalého člena, aby
vrátil komoře doklad o členství.
(8) Vykonané disciplinární opatření může být
zahlazeno jeho výmazem z disciplinárního registru, jestliže
se člen komory choval bezúhonně:
a) po dobu 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž
je lékaři udělena důtka,
b) po dobu 1 roku od zaplacení, jde-li o pokutu,
c) po dobu zkušební doby stanovené při podmíněném
vyloučení z komory a dalšího jednoho roku následujícího
po uplynutí zkušební doby,
d) po dobu dvou let následujících po dni, kdy
byl vyloučený člen znovu přijat do komory.
(9) O zahlazení disciplinárního opatření může
lékař, kterému bylo disciplinární opatření uloženo, požádat
prezidenta komory, který o žádosti rozhodne po vyjádření
čestné rady komory. Proti rozhodnutí prezidenta komory, kterým
nevyhověl žádosti o zahlazení disciplinárního opatření,
lze podat odvolání k představenstvu komory do 15 dnů od doručení
písemného vyhotovení rozhodnutí.
(10) Byla-li žádost o zahlazení disciplinárního
opatření zamítnuta, lze ji znovu podat nejdříve za rok od
data zamítnutí. Je-li důvodem zamítnutí to, že dosud
neuplynula lhůta stanovená tímto ustanovením, prezident
komory žádost zamítne bez vyjádření čestné rady komory.
(11) Bylo-li disciplinární opatření zahlazeno,
hledí se na člena komory, jako by se disciplinárního provinění
nedopustil.
§ 16
Přechodné ustanovení
Případy, u nichž ke dni účinnosti tohoto
disciplinárního řádu již podala revizní komise okresního
sdružení čestné radě okresního sdružení návrh na odložení
věci nebo na zahájení disciplinárního řízení, proběhnou
podle dosavadních předpisů.
§ 17
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se disciplinární řád České lékařské
komory ze dne 1.1.1999
§ 18
Účinnost
Tento stavovský předpis č. 4 - Disciplinární
řád České lékařské komory nabývá účinnosti dnem 1. 1.
2001.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
- - - - - - -
(*) § 307 odst. 1
trestního řádu:
"V řízení o trestném činu, na který
zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice
nepřevyšuje pět let, může se souhlasem obviněného soud a
v přípravném řízení státní zástupce podmíněně
zastavit trestní stíhání, jestliže
a) obviněný se k trestnému činu doznal,
b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena,
nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil
jiná potřebná opatření k její náhradě, a vzhledem k osobě
pachatele, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k
okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat
za dostačující."
§ 309 odst. 1 trestního řádu:
"Jestliže obviněný před soudem prohlásí,
že spáchal skutek, pro který je stíhán, uhradí poškozenému
škodu způsobenou trestným činem nebo učiní potřebné úkony
k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou
trestným činem, a složí na účet soudu peněžní částku
určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům,
a takové plnění není zřejmě nepřiměřené závažnosti
trestného činu, může soud se souhlasem obviněného a poškozeného
rozhodnout o schválení narovnání, nejsou-li o prohlášení
obviněného důvodné pochybnosti a považuje-li takový způsob
vyřízení věci za dostatečný." [ zpět na odkaz ]