Zákon č. 95/2004 Sb.
ze dne 29. ledna 2004
o podmínkách získávání
a uznávání odborné způsobilosti a specializované
způsobilosti
k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a
farmaceuta
ve znění násl. předpisů (stav
k 1. 7. 2008)
ČÁST SEDMÁ
UZNÁVÁNÍ
ZPŮSOBILOSTI K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ LÉKAŘE, ZUBNÍHO LÉKAŘE A
FARMACEUTA
ZÍSKANÉ V
JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ NEŽ V ČESKÉ REPUBLICE
A VOLNÉ
POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB HOSTUJÍCÍ OSOBOU
Díl 1
Základní ustanovení
§ 24
(1) Tato
část se vztahuje na
- volné poskytování služeb hostující osobou (díl
2),
- uznávání odborné způsobilosti a specializované
způsobilosti (dále jen „odborná kvalifikace“) a uznávání zdravotní
způsobilosti, bezúhonnosti a ověření znalosti českého jazyka (dále jen
„jiná způsobilost“) a
- uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického
povolání
na území
České republiky pro osoby uvedené v odstavci 2.
(2) Podle
této části se uznává způsobilost k výkonu zdravotnického povolání
- státního příslušníka členského státu [§ 2 písm.
h)],
- osoby s trvalým pobytem na území České
republiky,
- rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenu
a) nebo b)13)
,
- státního příslušníka jiného než členského
státu, bylo-li mu v České republice nebo v jiném členském státě
přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském
společenství14)
,
- státního příslušníka jiného než členského
státu, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu
Evropské unie povolen dlouhodobý pobyt za účelem vědeckého výzkumu15)
,
- rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenech
d) a e), byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky16) ,
- osoby, které byl na území České republiky
přiznán azyl nebo doplňková ochrana, nebo jejího rodinného příslušníka,
byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky17)
, a
- zaměstnance vyslaného na území České republiky
v rámci volného poskytování služeb,
pokud
odbornou kvalifikaci pro výkon zdravotnického povolání lékaře, zubního
lékaře nebo farmaceuta (dále jen „zdravotnické povolání“) získal nebo
toto povolání vykonával v souladu s právními předpisy v jiném členském
státě než v České republice (dále jen „uchazeč“).
(3) Při
uznávání odborné kvalifikace se postupuje
- podle dílu 3 v případě odborné způsobilosti k
výkonu zdravotnického povolání nebo specializované způsobilosti v
oborech specializačního vzdělávání uvedených v seznamu (§ 28a odst. 2),
nebo
- podle zákona o uznávání odborné kvalifikace10a)
a podle § 31 v případě jiných oborů specializačního vzdělávání než
uvedených v Seznamu dokladů o dosažené kvalifikaci.
(4) Pokud
tento zákon nestanoví jinak, řídí se uznávání způsobilosti k výkonu
zdravotnického povolání a volný pohyb služeb zákonem o uznávání odborné
kvalifikace10a)
.
§ 25
(1) Uchazeč
může v České republice vykonávat zdravotnické povolání jako hostující
osoba nebo jako usazená osoba.
(2)
Hostující osobou se pro účely tohoto zákona rozumí uchazeč, který je
usazen na území jiného členského státu než České republiky za účelem
výkonu zdravotnického povolání a na území České republiky vykonává
odpovídající zdravotnické povolání dočasně nebo příležitostně v rámci
volného poskytování služeb. Skutečnost, zda je služba poskytována
dočasně nebo příležitostně, se posuzuje individuálně s ohledem na dobu
trvání, četnost, pravidelnost a nepřetržitost poskytování této služby.
(3) Usazenou
osobou se pro účely tohoto zákona rozumí uchazeč, který vykonává na
území České republiky soustavně zdravotnické povolání na základě uznání
odborné kvalifikace a jiné způsobilosti k výkonu povolání, pokud byla
odborná kvalifikace pro výkon odpovídajícího zdravotnického povolání
získána nebo toto povolání bylo vykonáváno v souladu s právními
předpisy v jiném členském státě než v České republice.
(4) Uchazeč
může v České republice vykonávat zdravotnické povolání také v rámci
adaptačního období podle zákona o uznávání odborné kvalifikace10a)
, a to pouze pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka
způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu.
§ 26
Uznávací orgán
(1)
Uznávacím orgánem pro uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti
k výkonu zdravotnického povolání v České republice je ministerstvo.
(2)
Ministerstvo informuje osobu, která žádá o uznání odborné kvalifikace a
jiné způsobilosti, o věcech týkajících se uznávání způsobilosti k
výkonu zdravotnického povolání, o souvisejících právních předpisech a o
možnostech prohlubování znalosti českého jazyka.
§ 26a
Spolupráce členských států
(1)
Ministerstvo spolupracuje s příslušnými orgány členských států s cílem
usnadnit volný pohyb služeb a uznávání odborné způsobilosti.
Ministerstvo zajistí důvěrnost údajů, které mu členské státy poskytly.
(2)
Ministerstvo poskytne členskému státu, v němž zdravotnický pracovník
vykonává nebo hodlá vykonávat zdravotnické povolání, na jeho žádost
informace o trestním postihu této osoby v České republice, pokud postih
souvisí s výkonem zdravotnického povolání. Obdobně ministerstvo
informuje členský stát původu v případě hostující osoby.
Díl 2
Volné poskytování služeb hostujícími osobami
§ 27
Podmínky výkonu povolání hostující osoby
(1)
Hostující osoba může vykonávat zdravotnické povolání na základě
oznámení (§ 27a), pokud se dále nestanoví jinak (§ 27b).
(2)
Hostující osoba přestane být způsobilá vykonávat zdravotnické povolání
na území České republiky, pokud jí na území členského státu, ve kterém
je usazena, oprávnění k výkonu povolání zaniklo nebo bylo dočasně
pozastaveno.
(3)
Hostující osoba může vykonávat na území České republiky zdravotnické
povolání, aniž požádá o uznání odborné kvalifikace podle dílu 3.
(4) Česká
lékařská komora, Česká stomatologická komora nebo Česká lékárnická
komora18) zapíše do seznamu hostujících osob na dobu 12 měsíců
hostující osobu na základě oznámení ministerstva. Česká lékařská
komora, Česká stomatologická komora nebo Česká lékárnická komora
vyškrtne ze seznamu hostujících osob hostující osobu, zanikne-li jí
oprávnění vykonávat v České republice zdravotnické povolání anebo
dozví-li se od příslušného orgánu členského státu původu, že jí bylo
oprávnění k výkonu zdravotnického povolání v členském státě původu
odňato nebo dočasně pozastaveno.
(5)
Hostující osoba podléhá disciplinární pravomoci a disciplinárnímu
řízení osob vykonávajících zdravotnické povolání18) .
(6) Lékaři,
zubní lékaři nebo farmaceuti, jejichž doklad o dosažené odborné
kvalifikaci splňuje podmínky podle § 28a nebo 28b, mohou vykonávat své
povolání pod profesním označením (dále jen „označení odbornosti“)
uvedeným v tomto zákoně. V případech, kdy odborná kvalifikace byla
ověřena podle § 27b, vykonává se zdravotnické povolání pod označením
odbornosti podle tohoto zákona.
(7)
Hostující osoba vykonává své povolání pod označením odbornosti
členského státu původu. Pokud v členském státě původu neexistuje takové
označení odbornosti, uvede hostující osoba údaj o své dosažené odborné
kvalifikaci v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků tohoto
státu.
(8) Je-li
služba poskytována pod označením odbornosti podle odstavce 7, musí
hostující osoba umožnit pacientům přístup k informacím o tom, zda
- činnost v členském státě původu podléhá
povolovacímu režimu, zda je členem profesního sdružení nebo je zapsána
u obdobného subjektu v členském státě původu a dále uvést název a
adresu příslušného orgánu členského státu původu,
- je zapsána v seznamu hostujících osob v České
republice.
§ 27a
Oznámení
(1)
Hostující osoba je povinna před tím, než začne vykonávat zdravotnické
povolání na území České republiky, písemně oznámit ministerstvu začátek
předpokládaného výkonu zdravotnického povolání na území České
republiky; v oznámení uvede druh zdravotnické služby, kterou na území
České republiky hodlá vykonávat, a adresu zdravotnického zařízení. K
oznámení se přikládá
- kopie průkazu totožnosti a dokladu
osvědčujícího státní příslušnost uchazeče; ministerstvo může požadovat
předložení originálu těchto dokladů k nahlédnutí,
- údaj o adrese pro doručování na území České
republiky a adresa pro doručování na území členského státu usazení,
- doklad o oprávnění vykonávat zdravotnické
povolání,
- doklad potvrzující, že je hostující osoba
usazena v členském státě původu a v souladu s jeho právními předpisy
vykonává odpovídající zdravotnické povolání a že ji oprávnění k výkonu
tohoto povolání v členském státě původu nebylo v okamžiku vydání
osvědčení odejmuto ani dočasně pozastaveno,
- doklad o dosažené odborné kvalifikaci,
- doklad podle odstavce 5, není-li zdravotnické
povolání v členském státě původu regulováno, a
- doklad o pojištění odpovědnosti za škodu
způsobenou při výkonu zdravotnického povolání v rozsahu a za podmínek
odpovídajících zákonu upravujícímu zdravotnická zařízení3) ;
za tento doklad se považuje též doklad vydaný úvěrovou institucí nebo
pojišťovnou usazenou v jiném členském státě.
Doklady
podle písmen d) a g) nesmí být při předložení starší než 3 měsíce.
(2)
Hostující osoba je povinna bezodkladně informovat ministerstvo o
změnách všech skutečností uvedených v oznámení nebo v dokladech k
oznámení přiložených, včetně skutečností, které by mohly být důvodem
zániku oprávnění poskytovat zdravotní péči na území České republiky
jako hostující osoba.
(3) Oznámení
platí po dobu 12 měsíců od jeho podání.
(4) Doklady
podle odstavce 1 hostující osoba dokládá při opětovném podání oznámení
pouze v případě změny skutečností uvedených v původním oznámení nebo v
dokladech přiložených k oznámení.
(5) Není-li
odpovídající odborná činnost v členském státě původu regulována, je
hostující osoba povinna doložit, že v členském státě původu vykonávala
odpovídající zdravotnické povolání po dobu nejméně 2 let během
předcházejících 10 let, nebo předložit doklad o regulovaném vzdělávání,
které ji odborně připravilo pro výkon odpovídajícího zdravotnického
povolání v členském státě původu.
(6) Oznámení
se nepožaduje, pokud by to vedlo k opožděnému poskytnutí služby; v
těchto případech však musí být oznámení o výkonu zdravotnického
povolání na území České republiky učiněno v co nejkratší době po
poskytnutí zdravotnické služby.
§ 27b
Ověření odborné kvalifikace
(1)
Ministerstvo ověří po obdržení oznámení před prvním poskytnutím služby
odbornou kvalifikaci hostující osoby. Nepřistoupí-li ministerstvo k
ověření odborné kvalifikace hostující osoby podle odstavce 3,
bezodkladně tuto skutečnost hostující osobě sdělí. Ministerstvo
neověřuje odbornou kvalifikaci hostující osoby podle odstavce 3, pokud
hostující osoba je pozvána do České republiky
- organizační složkou státu, součástí organizační
složky státu nebo právnickou osobou vykonávajících činnost školy
zapsané do rejstříku škol a školských zařízení18a) , vysokou
školou18b)
nebo akreditovaným zařízením podle tohoto
zákona k předávání nebo nabývání odborných nebo praktických zkušeností,
nebo
- zdravotnickým zařízením k provedení
jednorázových výkonů.
(2)
Ministerstvo neověřuje odbornou kvalifikaci hostující osoby
- v případě hostující osoby, která příslušné
zdravotnické povolání na území České republiky vykonává nebo vykonávala
jako hostující nebo usazená osoba a které byla v České republice uznána
nebo ověřena odborná kvalifikace pro výkon příslušného zdravotnického
povolání podle tohoto zákona nebo zákona o uznávání odborné kvalifikace10a)
,
- v případě hostující osoby, která splňuje
podmínky automatického uznávání (§ 28a nebo § 28b), nebo
- pokud odborná kvalifikace hostující osoby
splňuje podmínky právního předpisu práva Evropského společenství, který
stanoví soubor požadavků na odbornou kvalifikaci pro výkon příslušného
zdravotnického povolání, jež vyrovnávají rozdíly mezi vzděláním a
přípravou vyžadovanou pro výkon tohoto zdravotnického povolání v
různých členských státech podle zvláštního právního předpisu18b)
.
(3)
Považuje-li ministerstvo za nezbytné ověřit odbornou kvalifikaci před
prvním poskytnutím služby, rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace
hostující osobě doručí do 1 měsíce od obdržení oznámení, které splňuje
požadavky obsažené v § 27a odst. 1. Vyskytnou-li se obtíže, které by
mohly vést k prodlení, prodlouží ministerstvo lhůtu a oznámí hostující
osobě důvody prodlení a předpokládanou lhůtu, ve které bude rozhodnutí
vydáno; toto usnesení hostující osobě doručí ve lhůtě podle věty první.
Rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace v takovém případě ministerstvo
vydá do 7 týdnů od obdržení oznámení, které splňuje požadavky obsažené
v § 27a odst. 1. Při ověření odborné kvalifikace se postupuje podle
části první hlavy II zákona o uznávání odborné kvalifikace10a)
, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Pokud
existuje podstatný rozdíl mezi odbornou kvalifikací hostující osoby a
způsobilostí, která je vyžadována v České republice, a to v takovém
rozsahu, že by tento rozdíl mohl vážně ohrozit život, zdraví nebo
bezpečnost osob, může ministerstvo po hostující osobě požadovat, aby
prokázala znalost chybějících teoretických nebo praktických oblastí.
Znalost chybějících teoretických nebo praktických oblastí se prokazuje
podle zákona o uznávání odborné kvalifikace10a) zejména
rozdílovou zkouškou. Požaduje-li ministerstvo po hostující osobě, aby
prokázala znalost chybějících teoretických nebo praktických oblastí,
umožní hostující osobě, aby tuto znalost prokázala ve lhůtě 15
pracovních dnů od doručení rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace
podle odstavce 3.
(5)
Ministerstvo ve lhůtě 5 pracovních dnů od vykonání rozdílové zkoušky
tuto zkoušku vyhodnotí a na základě jejího výsledku vydá rozhodnutí.
(6) Právo
výkonu zdravotnického povolání na území České republiky hostující osobě
vzniká dnem
- doručení sdělení ministerstva o upuštění od
ověření odborné kvalifikace podle odstavce 1,
- vydání rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace
podle odstavce 3, není-li zjištěn podstatný rozdíl mezi odbornou
kvalifikací hostující osoby a odbornou způsobilostí, která je
vyžadována v České republice, v takovém rozsahu, že by tento rozdíl
mohl vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob,
- vydání rozhodnutí po úspěšném vykonání
rozdílové zkoušky podle odstavce 5, nebo
- marného uplynutí lhůty podle odstavce 3, 4 nebo
5, pokud ministerstvo nepostupovalo v souladu s těmito lhůtami; to
neplatí, pokud nedodržení lhůt nastalo v důsledku jednání hostující
osoby.
(7)
Rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b) a c) má pro účely výkonu
zdravotnického povolání na území České republiky stejné právní účinky
jako rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle části sedmé dílu 3
tohoto zákona nebo podle zákona o uznávání odborné kvalifikace10a)
.
§ 27c
Ministerstvo
oznámí České lékařské komoře, České stomatologické komoře nebo České
lékárnické komoře skutečnosti podle § 27a odst. 3 a 5 a § 27b odst. 6.
Díl 3
Uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti
k soustavnému výkonu zdravotnického povolání
§ 28
Uznávání odborné kvalifikace
(1) Odborně
způsobilý k výkonu povolání zdravotnického povolání je rovněž ten, komu
byla uznána odborná kvalifikace. Vykonávat zdravotnické povolání na
území České republiky může ten, jemuž byla uznána odborná kvalifikace a
jiná způsobilost. O uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti
rozhoduje ministerstvo. V případě lékařů se specializovanou
způsobilostí v oboru posudkové lékařství rozhoduje o uznání odborné
kvalifikace a jiné způsobilosti jako uznávací orgán Ministerstvo práce
a sociálních věcí.
(2) Odborná
kvalifikace osob, které jsou v jiném členském státě způsobilé k výkonu
zdravotnického povolání, se uznává
- na základě koordinace minimálních požadavků na
odbornou přípravu (dále jen „automatické uznávání odborné kvalifikace“),
- na základě nabytých práv, nebo
- podle zákona o uznávání odborné kvalifikace10a)
.
§ 28a
Automatické uznávání odborné kvalifikace
(1)
Ministerstvo automaticky uzná doklad o dosažené kvalifikaci vydaný
příslušným orgánem nebo institucí členského státu, který je uveden v
seznamu dokladů o dosažené kvalifikaci (odstavec 2) a který potvrzuje,
že dotyčná osoba splnila minimální požadavky na odbornou přípravu v
souladu s příslušným předpisem práva Evropského společenství, pokud
dále není stanoveno jinak.
(2)
Ministerstvo vyhlásí sdělením ve Sbírce zákonů v souladu s právem
Evropského společenství (body V.1, V.3 a V.6 přílohy V směrnice
2005/36/ES) seznam dokladů o dosažené kvalifikaci (dále jen „seznam
dokladů“), který obsahuje
- název dokladu o dosažené odborné kvalifikaci
vydávaného na území daného členského státu, který opravňuje k výkonu
zdravotnického povolání,
- název orgánu nebo instituce členského státu,
které doklad o dosažené kvalifikaci vydávají,
- označení odbornosti v zemi původu,
- datum, od kterého v daném členském státě
odborná příprava vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci
splňuje minimální požadavky v souladu s příslušnými směrnicemi
Evropského společenství (dále jen „referenční den“),
- popřípadě další podmínky, které musí doklad o
dosažené kvalifikaci splňovat, aby mohl být uznán automaticky podle
odstavce 1.
(3)
Ministerstvo automaticky uzná doklad o dosažené kvalifikaci vydaný
příslušným orgánem nebo institucí členského státu, i když není uveden v
seznamu dokladů (odstavec 2), pokud zároveň s ním uchazeč předloží
potvrzení vydané příslušným orgánem nebo institucí členského státu
původu o tom, že dotyčná osoba splnila minimální požadavky na odbornou
přípravu v souladu s příslušnými směrnicemi Evropského společenství a
že členský stát původu tomuto dokladu přiznává stejné účinky jako
dokladům uvedeným v seznamu.
(4) Pro
účely výkonu zdravotnického povolání se dokladům podle odstavců 2 a 3
na území České republiky přiznávají stejné účinky, jaké mají doklady o
dosažené kvalifikaci vydávané v České republice.
(5) V
případě doplňující odborné praxe podle § 11 odst. 1 písm. b)
ministerstvo automaticky uzná jako doklad o dosažené kvalifikaci
potvrzení vydané příslušnými orgány členského státu osvědčující, že
zúčastněná osoba vykonávala dotyčné činnosti po stejnou dobu v
domovském členském státě.
§ 28b
Uznávání odborné kvalifikace na základě nabytých práv
(1) Nabytým
právem se rozumí právo k výkonu zdravotnického povolání v členském
státě původu za stejných podmínek, jaké má držitel dokladů, které
prokazují splnění minimálních požadavků v souladu s příslušným
předpisem práva Evropského společenství, na základě dokladu o dosažené
kvalifikaci, byla-li odborná příprava vedoucí k vydání tohoto dokladu v
členském státě původu zahájena před referenčním dnem, a to i když
nesplňuje uvedené minimální požadavky.
(2)
Ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci podle odstavce 1, pokud
zároveň s ním uchazeč předloží potvrzení vydané příslušným orgánem nebo
institucí členského státu původu o tom, že v tomto státě vykonával
příslušné zdravotnické povolání po dobu nejméně 3 po sobě následujících
let v průběhu 5 let předcházejících dni vydání potvrzení, pokud dále
není stanoveno jinak. Pro účely výkonu zdravotnického povolání se těmto
dokladům na území České republiky přiznávají stejné účinky, jaké mají
doklady o dosažené kvalifikaci, vydávané v České republice.
(3) V
případě uznávání odborné kvalifikace lékařů se specializovanou
způsobilostí, kterou získali v rámci rozvolněné přípravy (§ 5 odst. 4),
kterou zahájili nejpozději 31. prosince 1983 a která se řídila právními
předpisy příslušné členské země platnými ke dni 20. června 1975, se
postupuje podle odstavce 2.
(4)
Ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci lékaře se
specializovanou způsobilostí i bez doložení výkonu povolání podle
odstavce 2 vydaný ve Španělsku lékařům, kteří dokončili specializovanou
odbornou přípravu před 1. lednem 1995, i když tato odborná příprava
nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu v souladu s
příslušným předpisem práva Evropského společenství, pokud je doklad o
této kvalifikaci doplněn potvrzením vydaným příslušnými španělskými
orgány a osvědčujícím, že dotyčná osoba složila zvláštní zkoušku
způsobilosti v rámci výjimečných opatření týkajících se uznávání
stanovených příslušným španělským právním předpisem (královský dekret
1497/99), za účelem zjištění, zda dotyčná osoba má úroveň znalostí a
dovedností srovnatelnou s úrovní lékařů, kteří jsou držiteli dokladu o
kvalifikaci odborného lékaře uvedeného pro Španělsko v seznamu dokladů
(§ 28a odst. 2).
(5)
Ministerstvo uzná jako doklad o dosažené specializované způsobilosti
lékaře v oboru „všeobecné praktické lékařství“ i bez doložení výkonu
povolání podle odstavce 2 doklad vydaný členským státem, který
potvrzuje právo vykonávat na území tohoto členského státu povolání
všeobecného lékaře na základě nabytých práv.
(6)
Ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci zubního lékaře i bez
doložení výkonu povolání podle odstavce 2, pokud jde o italské,
španělské, rakouské nebo slovenské doklady vydané osobám, jejichž
odborná příprava byla zahájena před referenčními dny, doplněné
osvědčením vydaným příslušnými orgány členského státu, pokud dále není
stanoveno jinak. Toto osvědčení musí prokazovat, že jeho držitel
úspěšně ukončil nejméně tříleté studium, které je rovnocenné studiu,
které splňuje minimální požadavky v souladu s příslušným předpisem
práva Evropského společenství.
(7)
Ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci lékaře pro výkon
povolání zubního lékaře, který byl vydán v Itálii osobám, které
zahájily vysokoškolskou odbornou přípravu v období od 29. ledna 1980 do
31. prosince 1984 včetně, doplněné osvědčením vydaným příslušnými
orgány Itálie. Toto osvědčení musí prokazovat splnění podmínek podle
odstavců 1 a 2 a složení zkoušky způsobilosti prováděné příslušnými
italskými orgány za účelem zjištění, zda tyto osoby mají úroveň
znalostí a dovedností srovnatelnou s osobami, které jsou držiteli
dokladů uvedených pro Itálii v seznamu dokladů (§ 28a odst. 2). Pokud
toto osvědčení prokazuje, že jeho držitel úspěšně dokončil nejméně
tříleté studium, které je rovnocenné studiu splňujícímu minimální
požadavky na odbornou přípravu zubního lékaře v souladu s příslušným
předpisem práva Evropských společenství, složení zkoušky způsobilosti
se nepožaduje.
(8)
Ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci lékaře pro výkon
povolání zubního lékaře, který byl vydán v Rumunsku osobám, které
zahájily vysokoškolskou odbornou přípravu před 1. říjnem 2003, doplněný
osvědčením vydaným příslušnými orgány Rumunska. Toto osvědčení musí
prokazovat splnění podmínek podle odstavců 1 a 2 a zkoušku
způsobilosti. Pokud toto osvědčení prokazuje, že jeho držitel úspěšně
dokončil nejméně tříleté studium, které je rovnocenné studiu
splňujícímu minimální požadavky na odbornou přípravu zubního lékaře v
souladu s příslušným předpisem práva Evropského společenství, složení
zkoušky způsobilosti se nepožaduje.
(9) Odstavce
1 a 2 se nevztahují na uchazeče, kteří jsou držiteli kvalifikace
„feldšer“ (feldsher) udělené v Bulharsku před 31. prosincem 1999, i
když část jejich činnosti je shodná s činnostmi lékaře.
(10) Doklad
vydaný příslušným orgánem nebo institucí státu, který zanikl a jehož
nástupnickým státem je členský stát původu, se uzná podle odstavce 1,
pokud uchazeč zároveň s dokladem předloží potvrzení vydané příslušným
orgánem nebo institucí členského státu původu o tom, že tomuto dokladu
pro účely výkonu zdravotnického povolání přiznává stejné účinky jako
dokladu uvedenému v odstavci 1. Potvrzení o tom, že se dokladu
přiznávají stejné účinky, se nevyžaduje u dokladů vydaných na území
Německé demokratické republiky.
(11)
Československé doklady se považují za české doklady.
§ 29
Zdravotní způsobilost
(1)
Zdravotně způsobilý je ten, kdo předloží doklad o zdravotní
způsobilosti požadovaný pro výkon příslušného zdravotnického povolání v
členském státě původu; tento doklad nesmí být při předložení starší než
3 měsíce.
(2)
Nepožaduje-li členský stát původu doklad o zdravotní způsobilosti pro
výkon příslušného zdravotnického povolání, považuje ministerstvo za
dostačující doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu,
který prokazuje splnění podmínky zdravotní způsobilosti stanovené tímto
zákonem (§ 3 odst. 2).
§ 30
Bezúhonnost
(1) Pro
prokázání podmínky bezúhonnosti (§ 3 odst. 3) se považuje za
dostačující předložení výpisu z rejstříku trestů nebo obdobné evidence
trestů členského státu původu nebo odpovídající doklad vydaný
příslušným orgánem členského státu původu; tento doklad nesmí být při
předložení starší než 3 měsíce.
(2) Pokud
členský stát původu doklad uvedený v odstavci 1 nevydává, může být
tento doklad nahrazen místopřísežným nebo čestným prohlášením, které
uchazeč učiní před příslušným orgánem členského státu původu nebo
notářem usazeným v členském státě původu.
§ 31
Řízení o uznávání odborné kvalifikace, řízení o uznávání jiné
způsobilosti
a řízení o uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání
(1) V řízení
o uznávání odborné kvalifikace a o uznávání jiné způsobilosti k výkonu
zdravotnického povolání se postupuje podle části první hlavy IV zákona
o uznávání odborné kvalifikace10a) . Řízení
probíhají samostatně nebo jako společné řízení.
(2) Na
základě rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace a o uznání jiné
způsobilosti ministerstvo vydá rozhodnutí o uznání způsobilosti k
výkonu zdravotnického povolání.
§ 32
Ověření znalosti českého jazyka
Znalost
českého jazyka se vyžaduje v rozsahu nezbytně nutném k výkonu
příslušného zdravotnického povolání. Schopnost vyjadřovat se v českém
jazyce ověřuje ministerstvo
- posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého
nebo slovenského jazyka,
- posouzením vzdělávání absolvovaného v českém
nebo slovenském jazyce, nebo
- pohovorem; postup ověření znalosti českého
jazyka pohovorem stanoví prováděcí právní předpis.
§ 33
Užívání označení odbornosti
Usazená
osoba, které byla uznána odborná kvalifikace pro výkon zdravotnického
povolání, je oprávněna užívat označení odbornosti podle tohoto zákona.
ČÁST OSMÁ
UZNÁVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO
POVOLÁNÍ JINÝCH OSOB
NEŽ UCHAZEČŮ UVEDENÝCH V ČÁSTI SEDMÉ
Postup a podmínky při uznávání
způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání
§ 34
(1) Podle
této části se postupuje při uznávání způsobilosti k výkonu
zdravotnického povolání, na které se nevztahuje část sedmá.
(2) Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti,
kteří nejsou osobami
vyjmenovanými v části sedmé nebo nezískali odbornou kvalifikaci v jiném
členském státě, jsou způsobilí
vykonávat zdravotnické povolání na území České republiky na základě
úspěšného složení aprobační zkoušky, po prokázání zdravotní
způsobilosti a bezúhonnosti a po ověření schopnosti odborně se
vyjadřovat v českém jazyce; schopnost odborně se vyjadřovat
v českém jazyce v rozsahu nutném k výkonu
zdravotnického povolání se ověřuje v průběhu výkonu aprobační
zkoušky.
(3) Uchazeči o vykonání aprobační zkoušky
musí doložit osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle
zvláštních právních předpisů19)
(dále jen "nostrifikace").
(4) Aprobační zkouška se koná před zkušební komisí
podle zkušebního řádu stanoveného prováděcím právním předpisem.
Zkušební komisi zřizuje ministerstvo jako svůj poradní orgán. Členy
zkušební komise jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví na
návrh České lékařské komory nebo České stomatologické komory nebo České
lékárnické komory, odborných společností a lékařských
a farmaceutických fakult. Na základě vykonané aprobační
zkoušky vydá ministerstvo rozhodnutí o uznání způsobilosti
k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky do 240 dnů od předložení
všech dokladů požadovaných ministerstvem podle odstavců 2 a 3. Pokud se
uchazeč omluví ministerstvu z účasti na kterékoliv části aprobační
zkoušky, řízení se usnesením přeruší na dobu, než se uchazeč znovu
přihlásí k aprobační zkoušce, nejdéle však na dobu 1 roku; po marném
uplynutí této doby se řízení zastaví. Pokud uchazeč nevyhoví v
kterékoliv části aprobační zkoušky, ministerstvo rozhodne o neuznání
způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání.
(5) Pokud osobám uvedeným v
odstavci 2 uzná jejich odbornou nebo specializovanou způsobilost
kterýkoli z členských států, ministerstvo od vykonání aprobační zkoušky
upustí a vydá rozhodnutí do 90 dnů od předložení všech dokladů
požadovaných ministerstvem. V případě posuzování způsobilosti podle §
24 odst. 3 písm. a) ministerstvo posoudí, zda uchazeč splňuje minimální
požadavky podle právního předpisu upravujícího minimální požadavky na
akreditované zdravotnické magisterské studijní programy všeobecné
lékařství, zubní lékařství a farmacie19a) . Pokud
uchazeč tyto požadavky splňuje, ministerstvo uzná způsobilost k výkonu
povolání automaticky podle části sedmé. V ostatních případech
ministerstvo při uznávání způsobilosti k výkonu povolání postupuje
podle zákona o uznávání odborné kvalifikace10a) .
(6) Ministerstvo vede evidenci uchazečů
o vykonání aprobační zkoušky a o vykonaných
aprobačních zkouškách.
§ 35
(1) Absolventi akreditovaných zdravotnických
studijních programů uskutečňovaných vysokými školami v České republice
v jiném vyučovacím jazyku než českém jsou odborně způsobilí k výkonu
zdravotnického povolání. Na území České republiky mohou vykonávat
povolání po ověření schopnosti odborně se vyjadřovat v českém jazyce.
Ověření schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce provádí ministerstvo.
Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce se vyžaduje v rozsahu nezbytném
k výkonu zdravotnického povolání. Na základě ověření schopnosti
vyjadřovat se v českém jazyce vydá ministerstvo rozhodnutí o uznání
způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky
do 90 dnů ode dne podání žádosti.
(2) Ověření schopnosti vyjadřovat se v českém
jazyce se nevyžaduje u studentů, kteří získali předcházející vzdělání v
českém nebo slovenském jazyce.
§ 36
Ministerstvo
může bez uznání způsobilosti podle § 34 vydat rozhodnutí o povolení k
výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta
na území České republiky na dobu určitou s vymezením činností, které
lze na základě tohoto rozhodnutí vykonávat, osobám uvedeným v § 34
odst. 2, pokud žadatel
- je pozván do České republiky organizační
složkou státu, součástí organizační složky státu nebo právnickou osobou
vykonávající činnost školy zapsané do rejstříků škol a školských
zařízení18a)
, vysokou školou18b) , výzkumnou
institucí19b)
nebo akreditovaným zařízením podle tohoto zákona k předávání nebo
nabývání odborných nebo praktických zkušeností,
- je pozván do České republiky zdravotnickým
zařízením k provedení jednorázových výkonů, nebo
- hodlá absolvovat praktickou část aprobační
zkoušky po složení prvních dvou částí aprobační zkoušky, a to na dobu
trvání praktické části aprobační zkoušky, stanovenou právním předpisem
upravujícím zkušební řád pro atestační zkoušky a pro aprobační zkoušky
lékaře, zubního lékaře a farmaceuta19c) .
ČÁST DEVÁTÁ
SPRÁVNÍ
DELIKTY A SANKCE
§ 36a
(1) Kontrolu
dodržování povinností stanovených tímto zákonem vykonává a sankce za
správní delikty ukládá ministerstvo.
(2)
Právnická nebo fyzická osoba se jako provozovatel akreditovaného
zařízení dopustí správního deliktu tím, že
- uskuteční specializační vzdělávání, doplňující
odbornou praxi nebo certifikovaný kurz v rozporu s rozhodnutím o
udělení akreditace,
- v rozporu s § 18 odst. 1 písm. b) se nepodrobí
kontrole zabezpečení specializačního vzdělávání, doplňující odborné
praxe nebo certifikovaného kurzu,
- v rozporu s § 18 odst. 1 písm. c) nevede
dokumentaci o specializačním vzdělávání, doplňující odborné praxi nebo
certifikovaném kurzu,
- v rozporu s § 18 odst. 1 písm. d) neoznámí
změnu podmínek souvisejících se zabezpečením specializačního
vzdělávání, doplňující odborné praxe nebo certifikovaného kurzu,
- v rozporu s § 18 odst. 1 písm. e) neumožní
vykonání praktické části atestační zkoušky, aprobační zkoušky,
rozdílové zkoušky nebo adaptačního období,
- v rozporu s § 18 odst. 2 nepředá ministerstvu,
popřípadě pověřené organizaci, veškerou dokumentaci týkající se
účastníků vzdělávání.
(3)
Právnická nebo fyzická osoba se jako provozovatel akreditovaného
zařízení s rezidenčním místem dopustí správního deliktu tím, že
- uskuteční specializační vzdělávání v rozporu s
rozhodnutím o udělení akreditace,
- v rozporu s § 18 odst. 1 písm. b) se nepodrobí
kontrole zabezpečení specializačního vzdělávání,
- v rozporu s § 18 odst. 1 písm. c) nevede
dokumentaci o specializačním vzdělávání,
- v rozporu s § 18 odst. 1 písm. d) neoznámí
změnu podmínek souvisejících se zabezpečením specializačního vzdělávání,
- v rozporu s § 18 odst. 1 písm. e) neumožní
vykonání praktické části atestační zkoušky,
- v rozporu s § 18 odst. 2 nepředá ministerstvu,
popřípadě pověřené organizaci, veškerou dokumentaci týkající se
účastníků vzdělávání,
- nezajistí rezidentovi řádné absolvování všech
součástí specializačního programu,
- v rozporu s § 21d písm. b) nenahlásí změnu
údajů uvedených v žádosti o dotaci na rezidenční místo,
- v rozporu s § 21d písm. c) nenahlásí datum
zahájení a ukončení přerušení specializačního vzdělávání rezidenta.
(4) Za
správní delikt se uloží pokuta
- od 5 000 do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 2 písm. d) a odstavce 3 písm. d), h) a i),
- od 10 000 do 100 000 Kč, jde-li o správní
delikt podle odstavce 2 písm. a) až c), e) a f) a odstavce 3 písm. a)
až c) a e) až g).
(5) Při
stanovení sankce se přihlédne k délce doby, po kterou porušování
povinnosti trvalo, k okolnostem, za nichž k protiprávnímu jednání
došlo, a k následkům tohoto jednání.
(6) Řízení o
uložení sankce lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se ministerstvo o
porušení povinnosti dozvědělo, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k
porušení povinnosti došlo.
(7) Pokutu
nelze uložit, byla-li za totéž jednání uložena pokuta podle jiných
právních předpisů.
(8) Na
řízení o správních deliktech se vztahuje správní řád.
(9) Pokutu
vybírá ministerstvo a pokuta je příjmem státního rozpočtu.
(10) Při
vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního
právního předpisu19d) .
ČÁST DESÁTÁ
ZMOCŇOVACÍ
USTANOVENÍ
§ 37
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
- obory specializačního vzdělávání lékařů,
zubních lékařů a farmaceutů, označení odbornosti lékaře, zubního lékaře
a farmaceuta se specializovanou způsobilostí, minimální délku
specializačního vzdělávání podle vzdělávacích programů a převedení
specializací podle dřívějších právních předpisů na nové obory
specializačního vzdělávání a na základní kmeny,
- činnosti lékařů, zubních lékařů a farmaceutů,
- minimální požadavky stanovené prováděcím
právním předpisem k získání odborné způsobilosti k výkonu
zdravotnického povolání,
- minimální požadavky stanovené prováděcím
právním předpisem k získání specializované způsobilosti v oboru
„všeobecné praktické lékařství“,
- seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují
nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání, obsah lékařských
prohlídek a náležitosti lékařského posudku,
- zkušební řád atestační zkoušky, aprobační
zkoušky a závěrečné zkoušky certifikovaného kurzu,
- obory certifikovaných kurzů a minimální délku
vzdělávání v nich,
- postup ověření znalosti českého jazyka
pohovorem a
- postup při vyhlášení výběrového řízení na
rezidenční místo, průběh výběrového řízení na rezidenční místo a
základní kritéria výběru rezidenta.
(2) Vláda
stanoví nařízením výši úhrady za atestační zkoušku, závěrečnou zkoušku
certifikovaného kurzu a aprobační zkoušku.
ČÁST
JEDENÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná
ustanovení
§ 38
(1) Účast
členů na jednáních akreditačních, atestačních, zkušebních a aprobačních
komisí zřizovaných ministerstvem je jiným úkonem v obecném zájmu20)
, při němž náleží členům komise náhrada mzdy. Členům komise, kteří
nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu, jsou však
výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou se
účastnili na jednání komise, v jimi prokázané výši, nejvýše však ve
výši průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené a zveřejněné
Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů pro účely
zaměstnanosti21)
. Členům komise se poskytuje úhrada cestovních náhrad podle zvláštního
právního předpisu pro zaměstnance v pracovním poměru21a)
.
(2)
Atestační zkoušku, závěrečnou zkoušku certifikovaného kurzu a aprobační
zkoušku provádí pověřená organizace za úhradu, kterou hradí uchazeč.
Výši úhrady stanoví vláda nařízením. Tato úhrada je příjmem pověřené
organizace21b) .
(3) Členové
akreditačních, atestačních, zkušebních a aprobačních komisí jsou
povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při
výkonu činnosti v uvedených komisích; to neplatí, pokud byli této
povinnosti zproštěni.
§ 38a
Odborná praxe
(1) Pro
absolvování odborné praxe v akreditovaném zařízení v České republice
lze dočasně přidělit zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo
fyzické osobě (dále jen „jiná osoba“) na základě písemné smlouvy mezi
zaměstnavatelem a zaměstnancem za podmínek stanovených v písemné
smlouvě uzavřené mezi zaměstnavatelem a jinou osobou, nejdéle však na
dobu potřebnou pro získání odborné nebo specializované způsobilosti,
vědomostí a dovedností v rámci celoživotního vzdělávání (dále jen
„stáž“).
(2) Smlouva
zaměstnavatele se zaměstnancem o dočasném přidělení zaměstnance k jiné
osobě na stáž obsahuje zejména
- název a sídlo jiné osoby, k níž se zaměstnanec
přiděluje na stáž,
- místo výkonu stáže, den zahájení stáže, dobu,
na kterou se stáž sjednává,
- určení školitele, který je zaměstnancem jiné
osoby, oprávněného přidělovat zaměstnanci práci po dobu stáže a
kontrolovat ji,
- podmínky jednostranného prohlášení zaměstnance
i zaměstnavatele o ukončení stáže před uplynutím sjednané doby.
Jiná osoba
nesmí vůči zaměstnanci činit právní úkony jménem zaměstnavatele.
(3) Smlouva
zaměstnavatele s jinou osobou o dočasném přidělení zaměstnance na stáž
obsahuje zejména
- jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě
rodné příjmení, státní občanství, datum a místo narození a bydliště
dočasně přiděleného zaměstnance,
- druh práce, kterou bude dočasně přidělený
zaměstnanec na stáži vykonávat; druh práce musí být v souladu se
vzdělávacím programem,
- určení doby, po kterou bude dočasně přidělený
zaměstnanec vykonávat stáž u jiné osoby,
- místo výkonu stáže,
- den nástupu dočasně přiděleného zaměstnance k
výkonu stáže u jiné osoby.
(4)
Zdravotní způsobilost k práci vykonávané v rámci stáže posuzuje a
závodní preventivní péči po dobu stáže zaměstnanci poskytuje zařízení
závodní preventivní péče jiné osoby.
§ 39
(1) Ministerstvo, Česká lékařská komora, Česká
stomatologická komora nebo Česká lékárnická komora jsou povinny
informovat členský stát, v němž hodlá fyzická osoba vykonávat
zdravotnické povolání, o trestním, správním nebo
disciplinárním postihu této osoby v České republice, pokud
souvisí s výkonem zdravotnického povolání nebo může mít
v daném členském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického
povolání.
(2) V případě žádosti příslušného orgánu členského
státu o poskytnutí informace o trestním, správním
nebo disciplinárním postihu fyzické osoby v České republice
jsou ministerstvo, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora
nebo Česká lékárnická komora povinny poskytnout požadované informace ve
lhůtě 3 měsíců od doručení žádosti.
(3) Lékaři,
zubní lékaři a farmaceuti se zapisují do seznamu členů nebo do seznamu
hostujících osob, který vede Česká lékařská komora, Česká
stomatologická komora nebo Česká lékárnická komora podle zákona o České
lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře13)
.
§ 40
Tento zákon
se vztahuje i na lékaře, zubní lékaře a farmaceuty,
kteří vykonávají zdravotnické povolání v působnosti jiných ústředních správních úřadů než
ministerstva, s tím, že zvláštní právní předpis může stanovit
další podmínky výkonu zdravotnického povolání.
§ 40a
Vykonávat
zdravotnické povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta na území
České republiky, a to i dočasně nebo příležitostně, nebo užívat
označení odbornosti osobami, které nejsou způsobilé k výkonu
zdravotnického povolání podle tohoto zákona nebo nejsou zapsáni v
seznamu členů podle § 39 odst. 3, je zakázáno22) .
§ 41
(zrušen zák. č. 189/2008 Sb. k 1.7.2008)
§ 42
(1)
Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře, zubního lékaře
nebo farmaceuta osvědčení potvrzující soustavný výkon zdravotnického
povolání žadatele na území České republiky a osvědčení potvrzující, že
žadatel je držitelem dokladu o odborné, popřípadě specializované
způsobilosti pro výkon zdravotnického povolání.
(2)
Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře, zubního lékaře
nebo farmaceuta, který hodlá vykonávat své povolání v některém z
členských států a získal v České republice odbornou nebo
specializovanou způsobilost, která splňuje minimální požadavky na
odbornou přípravu podle příslušného předpisu Evropských společenství1)
, osvědčení potvrzující, že dosažená odborná nebo specializovaná
způsobilost je rovnocenná odborné přípravě podle uvedeného předpisu.
(3)
Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře, zubního lékaře
nebo farmaceuta, který hodlá vykonávat své povolání v některém z
členských států a získal v České republice odbornou nebo
specializovanou způsobilost, která nevyhovuje všem požadavkům podle
příslušného předpisu Evropských společenství1) a
která dokládá úspěšné ukončení odborné přípravy, včetně specializačního
vzdělání, zahájené před 1. květnem 2004, osvědčení potvrzující, že
tento žadatel skutečně a v souladu s právními předpisy vykonával
činnosti lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta po dobu nejméně 3 po
sobě následujících let v průběhu 5 let předcházejících dni vydání
osvědčení.
(4)
Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře, zubního lékaře
nebo farmaceuta, který hodlá vykonávat své povolání v některém z
členských států a získal v České republice doklad o odborné nebo
specializované způsobilosti, jehož název neodpovídá žádnému z názvů
dokladů o dosažené kvalifikaci vydávaných Českou republikou, které jsou
uvedeny v příslušné příloze směrnice 2005/36/ES, osvědčení potvrzující,
že tento žadatel získal v souladu s právními předpisy odbornou nebo
specializovanou způsobilost pro výkon povolání a že jeho odborná
způsobilost je považována za rovnocennou dokladům o dosažené
kvalifikaci vydávaným Českou republikou, které jsou uvedeny v příslušné
příloze směrnice 2005/36/ES.
(5)
Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře, zubního lékaře
nebo farmaceuta osvědčení potvrzující, že zdravotnický pracovník
splňuje podmínku zdravotní způsobilosti nebo bezúhonnosti podle tohoto
zákona. Osvědčení je platné po dobu 3 měsíců ode dne jeho vydání.
(6)
Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře, zubního lékaře
nebo farmaceuta osvědčení potvrzující i jiné skutečnosti usnadňující
volný pohyb osob v rámci členských států vyplývající z tohoto zákona
nebo příslušného předpisu Evropského společenství.
(7)
Osvědčení uvedená v odstavcích 1 až 5 ministerstvo vydá též na základě
žádosti příslušného orgánu jiného členského státu.
(8)
Ministerstvo vydá na základě žádosti osvědčení o získání specializované
způsobilosti podle § 44 odst. 1 až 5 a 7.
§ 43
Do dne vstupu smlouvy o přistoupení České
republiky k Evropské unii v platnost ustanovení § 34
odst. 1 až 4 platí pro státní příslušníky členských států Evropské unie
obdobně.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 44
(1) Lékaři, kteří podle dosavadních právních
předpisů získali specializaci I. stupně v základních oborech
anesteziologie a resuscitace, dermatovenerologie, gynekologie
a porodnictví, chirurgie, klinická biochemie, lékařská
mikrobiologie, neurologie, oftalmologie, ortopedie,
otorinolaryngologie, patologická anatomie, psychiatrie, urologie nebo
hygiena a epidemiologie, získávají specializovanou způsobilost
v obdobných oborech specializačního vzdělávání stanovených
v příloze k tomuto zákonu, pokud si doplní chybějící
část odborné praxe stanovené vzdělávacím programem příslušného
specializačního oboru do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci
I. stupně v základním oboru pediatrie, získávají
specializovanou způsobilost v oboru dětské lékařství, pokud si
doplní chybějící část odborné praxe stanovené vzdělávacím programem
tohoto specializačního oboru do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali
specializaci I. stupně v základním oboru radiodiagnostika,
získávají specializovanou způsobilost v oboru radiologie
a zobrazovací metody, pokud si doplní chybějící část odborné
praxe stanovené vzdělávacím programem tohoto specializačního oboru do 5
let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lékaři, kteří podle
dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně
v základním oboru radioterapie, získávají specializovanou
způsobilost v oboru radiační onkologie, pokud si doplní
chybějící část> odborné praxe stanovené vzdělávacím programem
tohoto specializačního oboru do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali
specializaci I. stupně v základním oboru interní lékařství,
získávají specializovanou způsobilost v oboru vnitřní
lékařství, pokud si doplní chybějící část odborné praxe stanovené
vzdělávacím programem tohoto specializačního oboru do 5 let ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona. Bez doplnění odborné praxe podle věty
prvé až páté získávají specializovanou způsobilost ti, kteří získali
osvědčení České lékařské komory k výkonu soukromé lékařské
praxe a nejméně 5 z posledních 6 let nepřetržitě
vykonávali zdravotnické povolání lékaře.
(2) Lékaři, kteří podle dosavadních právních
předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru
všeobecné lékařství, získávají specializovanou způsobilost
v oboru praktické lékařství pro dospělé stanoveném
v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří podle
dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně
v základním oboru pediatrie, získávají specializovanou
způsobilost v oboru praktické lékařství pro děti
a dorost stanoveném v příloze k tomuto
zákonu, pokud v oboru pediatrie pracují déle než 3 roky,
z toho alespoň 1 rok v primární péči.
(3) Lékaři, kteří podle dosavadních právních
předpisů získali specializaci II. stupně v základních oborech
anesteziologie a resuscitace, dermatovenerologie, gynekologie
a porodnictví, chirurgie, klinická biochemie, lékařská
mikrobiologie, neurologie, oftalmologie, ortopedie,
otorinolaryngologie, patologická anatomie, psychiatrie, všeobecné
lékařství nebo urologie, získávají specializovanou způsobilost v
obdobných oborech specializačního vzdělávání stanovených
v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří podle
dosavadních právních předpisů získali specializaci II. stupně
v základním oboru pediatrie, získávají specializovanou
způsobilost v oboru dětské lékařství stanoveném
v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří podle
dosavadních právních předpisů získali specializaci II. stupně
v základním oboru radiodiagnostika, získávají specializovanou
způsobilost v oboru radiologie a zobrazovací metody
stanoveném v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří
podle dosavadních právních předpisů získali specializaci II. stupně
v základním oboru radioterapie, získávají specializovanou
způsobilost v oboru radiační onkologie stanoveném
v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří podle
dosavadních právních předpisů získali specializaci II. stupně
v základním oboru interní lékařství, získávají specializovanou
způsobilost v oboru vnitřní lékařství stanoveném v příloze
k tomuto zákonu.
(4) Lékaři, kteří podle dosavadních právních
předpisů získali
- specializaci v nástavbovém oboru,
získávají specializovanou způsobilost v obdobném oboru
specializačního vzdělávání stanoveném v příloze
k tomuto zákonu,
- specializaci v nástavbovém oboru
audiologie nebo foniatrie, získávají specializovanou způsobilost
v oboru audiologie a foniatrie stanoveném v příloze
k tomuto zákonu, pokud si doplní chybějící část odborné praxe
stanovené vzdělávacím programem tohoto specializačního oboru do 5 let
od účinnosti tohoto zákona,
- specializaci v nástavbovém oboru
dětská psychiatrie, získávají specializovanou způsobilost
v oboru dětská a dorostová psychiatrie stanoveném
v příloze k tomuto zákonu,
- specializaci v nástavbovém oboru
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace, získávají
specializovanou způsobilost v oboru rehabilitační
a fyzikální medicína stanoveném v příloze
k tomuto zákonu,
- specializaci v nástavbovém oboru
hygiena všeobecná a komunální, získávají specializovanou
způsobilost v oboru hygiena obecná a komunální
stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
- specializaci v nástavbovém oboru
hygiena výživy a předmětů běžného užívání, získávají
specializovanou způsobilost v oboru hygiena výživy stanoveném
v příloze k tomuto zákonu,
- specializaci v nástavbovém oboru
hygiena práce a nemocí z povolání, získávají
specializovanou způsobilost v oboru pracovní lékařství
stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
- specializaci v nástavbovém oboru
léčení alkoholismu a jiných toxikománií, získávají
specializovanou způsobilost v oboru návykové nemoci stanoveném
v příloze k tomuto zákonu,
- specializaci v nástavbovém oboru
plicní chirurgie, získávají specializovanou způsobilost
v oboru hrudní chirurgie stanoveném v příloze
k tomuto zákonu,
- specializaci v nástavbovém oboru
přenosné nemoci, získávají specializovanou způsobilost v oboru
infekční lékařství stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
- specializaci v nástavbovém oboru
traumatologie, získávají specializovanou způsobilost v oboru
úrazová chirurgie stanoveném v příloze k tomuto
zákonu,
- specializaci v nástavbovém oboru
stomatologická chirurgie, získávají specializovanou způsobilost
v oboru maxilofaciální chirurgie stanoveném v příloze
k tomuto zákonu.
(5) Zubní lékaři, kteří podle dosavadních právních
předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru
stomatologie a absolvovali odbornou praxi ve zdravotnickém zařízení
v minimální délce 36 měsíců, získávají způsobilost
k samostatnému výkonu povolání zubního lékaře [§ 7
odst. 3 písm. b)]. Zubní lékaři, kteří podle dosavadních právních
předpisů získali specializaci v nástavbovém oboru čelistní
ortopedie, získávají specializovanou způsobilost v oboru
ortodoncie stanoveném v příloze k tomuto zákonu. Zubní lékaři,
kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci
v nástavbovém oboru stomatologická chirurgie, získávají
specializovanou způsobilost v oboru orální
a maxilofaciální chirurgie stanoveném v příloze
k tomuto zákonu.
(6) Způsobilost dentisty získaná podle dřívějších
právních předpisů23)
zůstává nedotčena. Za výkon povolání dentisty se považuje činnost
preventivní, konzervační a protetické ošetření chrupu,
jednoduchá extrakce zubů a kořenů a ošetření
chronických zánětů dásní. K výkonu ostatních činností, k nimž
je způsobilý zubní lékař podle tohoto zákona, není dentista oprávněn.
(7) Farmaceuti, kteří podle dosavadních právních
předpisů získali
- specializaci I. stupně v základním
oboru farmaceutická technologie nebo klinická farmacie, získávají
specializovanou způsobilost v obdobném specializačním oboru stanoveném
v příloze k tomuto zákonu,
- specializaci I. stupně v základním
oboru lékárenství, získávají specializovanou způsobilost ve
specializačním oboru veřejné lékárenství stanoveném v příloze
k tomuto zákonu,
- specializaci I. nebo II. stupně
v základním oboru farmaceutická analytika, získávají
specializovanou způsobilost ve specializačním oboru laboratorní
a vyšetřovací metody ve zdravotnictví stanoveném v příloze
k tomuto zákonu,
- specializaci II. stupně v základním
oboru lékárenství, získávají specializovanou způsobilost ve
specializačním oboru nemocniční lékárenství stanoveném
v příloze k tomuto zákonu,
- specializaci I. stupně v základním
oboru farmaceutická technologie a v nástavbovém oboru léčivé
rostliny nebo organopreparáty a mikrobiologické
a imunobiologické přípravky nebo radioaktivní přípravky nebo
technologie lékových forem nebo organizace a řízení farmacie,
získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru
farmaceutická technologie stanoveném v příloze
k tomuto zákonu,
- specializaci I. stupně v základním
oboru klinická farmacie a v nástavbovém oboru biochemická
a toxikologická analytika nebo biologické a mikrobiologické
kontrolní metody nebo farmakologie a toxikologie léčiv nebo
radioaktivní přípravky, získávají specializovanou způsobilost ve
specializačním oboru klinická farmacie stanoveném v příloze k
tomuto zákonu,
- specializaci I. stupně v základním
oboru klinická farmacie a v nástavbovém oboru organizace
a řízení farmacie nebo specializaci I. stupně
v základním oboru lékárenství a v nástavbovém oboru
farmakologie a toxikologie léčiv nebo organizace
a řízení farmacie, získávají specializovanou způsobilost ve
specializačním oboru nemocniční lékárenství stanoveném
v příloze k tomuto zákonu,
- specializaci I. stupně v základním
oboru lékárenství a v nástavbovém oboru galenická farmacie
nebo laboratorní diagnostika nebo léčivé rostliny nebo veterinární
farmacie, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru
veřejné lékárenství stanoveném v příloze k tomuto
zákonu,
- specializaci I. stupně v základním
oboru farmaceutická analytika a v nástavbovém oboru
biochemická a toxikologická analytika nebo biochemická
mikrobiologická kontrolní metoda nebo organizace a řízení
farmacie, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru
laboratorní a vyšetřovací metody ve zdravotnictví stanoveném v
příloze k tomuto zákonu.
(8) V případě pochybností, zda lékař, zubní lékař
nebo farmaceut splňuje podmínky pro získání specializované způsobilosti
ve specializačním oboru stanoveném v příloze k tomuto
zákonu, rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode dne podání žádosti.
(9) Zdravotničtí pracovníci zařazení ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona do specializační přípravy podle dosavadních
právních předpisů ji mohou ukončit buď podle dosavadních právních
předpisů, nejpozději však do 30. června 2005, nebo podle tohoto zákona.
(10) Zdravotnickým pracovníkům zařazeným ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona do specializační přípravy podle
dosavadních právních předpisů se započte absolvovaná část specializační
přípravy do specializačního vzdělávání podle tohoto zákona.
(11) Vzdělávací zařízení zabezpečující
specializační přípravu podle dosavadních právních předpisů se považují
za akreditovaná zařízení podle tohoto zákona, nejdéle však 2 roky ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(12) Do doby zveřejnění vzdělávacích programů
jednotlivých oborů specializačního vzdělávání stanovených
v příloze k tomuto zákonu se uskutečňuje
specializační vzdělávání podle dosavadních specializačních plní.
(13) Index, do kterého se přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona zaznamenávaly zdravotnickým pracovníkům údaje
o specializační přípravě a jiných vzdělávacích
akcích, může být používán i nadále jako průkaz odbornosti. O
vydání nového průkazu odbornosti podle tohoto zákona mohou zdravotničtí
pracovníci požádat ministerstvo, pokud v dosavadním indexu
není místo pro další záznamy.
(14) Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti,
kteří vykonávají zdravotnické povolání podle dosavadních právních
předpisů, jsou povinni předložit doklad o zdravotní
způsobilosti a o bezúhonnosti svému zaměstnavateli, jde-li
o zaměstnance, nebo správnímu úřadu, který lékaři, zubnímu
lékaři nebo farmaceutovi vydal oprávnění k provozování
zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu,{3} a to do
6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 45
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne
jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části sedmé
a § 34 odst. 5, která nabývají účinnosti dnem vstupu
smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii
v platnost.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.
Článek V
zák. č. 189/2008 Sb. zní:
Čl. V
Přechodná ustanovení
1. Podmínka
získání specializované způsobilosti podle § 11 odst. 1 zákona č.
95/2004 Sb., ve znění účinném do dne a ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, je splněna, pokud farmaceut získal specializaci v některém ze
specializačních oborů podle dosavadních právních předpisů.
2.
Specializovanou způsobilost mají osoby, kterým Česká lékařská komora
vydala do 17. dubna 2004 osvědčení k výkonu soukromé lékařské praxe; na
tyto osoby se nevztahuje povinnost doplnění odborné praxe ve smyslu §
44 odst. 1 věty šesté zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Do 31.
prosince 2008 se do specializačního vzdělávání započítává odborná praxe
absolvovaná v souladu s dosavadními vzdělávacími programy vydanými po
1. dubnu 2004.
4. Lékařům,
zubním lékařům nebo farmaceutům, kteří podle dřívějších právních
předpisů získali specializaci II. stupně nebo nástavbovou specializaci
v oborech nebo specializovanou způsobilost, které nejsou uvedeny mezi
novými obory specializačního vzdělávání, ministerstvo rozhodnutím
přizná specializovanou způsobilost v rozsahu uvedeném v tomto
rozhodnutí.
5.
Farmaceut, který získal specializaci v některém ze specializačních
oborů podle dosavadních právních předpisů, je oprávněn k vedení lékárny.
6. Lékaři,
zubní lékaři a farmaceuti, kteří mají specializovanou způsobilost podle
zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném před nabytím účinnosti tohoto
zákona, zůstává tímto zákonem nedotčena; pokud obor specializované
způsobilosti není oborem stanoveným právním předpisem podle § 37 odst.
1 písm. a) zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, získávají způsobilost v odpovídajícím oboru
stanovenou prováděcím právním předpisem.
7. Při
posuzování žádostí podaných podle § 44 odst. 8 zákona č. 95/2004 Sb. se
použije prováděcí předpis vydaný podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona č.
95/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Příloha k
zákonu č. 95/2004 Sb.
(Zrušena zák. č. 189/2008 Sb. k 1.7.2008.)
________________________________________
Poznámky pod čarou:
- 1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o
uznávání odborných kvalifikací.
Směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví
minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl.
Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení
rodiny.
Směrnice
Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních
příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
Směrnice
Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí
splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní
příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z
jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované
ochrany.
Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním
postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely
vědeckého výzkumu.
Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o
povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou
oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému
přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu
občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a
pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o
zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS,
75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
Směrnice
Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání
státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů
žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.
Směrnice
Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro
poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených
osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při
vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z
toho plynoucími.
- 1a)
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího
vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků
dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.
- 2)
§ 79 odst. 1 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o
změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
- 2a)
§ 2 zákona č. 111/1998 Sb.
- 2b)
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
- 2c)
§ 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších
předpisů.
- 3)
Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických
zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
- 4)
Trestní zákon.
- 5) §
44 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.
- 6)
Zákon č. 160/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 7)
§ 47 zákona č. 111/1998 Sb.
- 8)
§ 230 zákoníku práce.
- 8a)
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících
zákonů (zákon o léčivech).
- 8b)
2. část přílohy Katalog prací část 2.19 Zdravotnictví položka 2.19.32
nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a
kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových
poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění
pozdějších předpisů.
- 9)
§ 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
- 10)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
- 10a)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a
některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o
uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
- 10b)
Například zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
- 11)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších
předpisů.
- 12)
§ 230 zákoníku práce.
- 13)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004
o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se
pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č.
1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS,
73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
- 14)
Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení
státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími
rezidenty.
- 15)
Směrnice
Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání
státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.
- 16)
Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení
rodiny.
- 17)
Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách,
které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez
státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby,
která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu
poskytnuté ochrany.
- 18)
Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické
komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů.
- 18a)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
- 18b)
Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 18c)
§ 10 odst. 4 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.
- 19)
§ 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb.
- 19a)
Vyhláška č. 392/2004 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na
akreditované zdravotnické magisterské studijní programy všeobecné
lékařství, zubní lékařství a farmacie.
- 19b)
Například zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve
znění pozdějších předpisů.
- 19c)
Vyhláška č. 395/2004 Sb., kterou se stanoví zkušební řád pro atestační
zkoušky a pro aprobační zkoušky lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.
- 19d)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
předpisů.
- 20)
§ 200 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 21)
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
- 21a)
§ 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb.
- 21b)
§ 53 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
pozdějších předpisů.
- 22)
§ 21 a 24 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů.
- 23)
Vládní nařízení č. 25/1951 Sb., o dentistech.
Vyhláška
č. 44/1966 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných
pracovnících ve zdravotnictví, ve znění pozdějších předpisů.
|