Základní pojmy a zásady
Dočasná pracovní neschopnost (dále jen
"PN")
Pracující občan
je dočasně neschopen, když lékař zjistí a uzná, že není
schopen nadále dočasně vykonávat současnou činnost. Pokud občan
vykonává více různých činností, může pro některou z nich
být neschopen a pro jinou schopen (např. se zlomeninou DK může
být schopen práce účetní, ale neschopen práce uklizečky).
Občan, který nemůže vykonávat dosavadní
činnost nebo plnit povinnosti uchazeče
o zaměstnání pro ztrátu
nebo poškození ortopedické pomůcky
je dočasně neschopen do doby opravy nebo vydání nové pomůcky.
je lékař, který má pracujícího občana (eventuelně uchazeče
o práci) ve své péči ambulantní, ústavní nebo lázeňské.
Ošetřujícím lékařem není lékař konsiliární,
tedy ten, který pacienta vyšetřil na žádost jiného lékaře a
s nálezem mu ho předává aniž by požadoval kontrolu na svém
pracovišti.
Konsiliární lékař může PN navrhnout, jedná se však o
doporučení, kterým není ošetřující lékař vázán.
Uznáním PN
je konstatování lékaře o tom, že pacient je neschopen
dosavadní činnosti.
je formální právní akt, kdy lékař vystaví Potvrzení o dočasné
pracovní neschopnosti (dále "PoPN") - tzv. kladenský
tiskopis, na jehož základě je občan
1) řádně omluven v zaměstnání,
2) zabezpečen nemocenskými dávkami (splňuje-li podmínky pro
jejich poskytnutí).
Právním podkladem postupu lékaře při
posuzování dočasné pracovní neschopnosti je především zákon
č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, a Vyhláška MPSV č. 31/1993 Sb., o posuzování
dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení,
v platných zněních.
Kdo a kdy potvrzuje PN
PN občana v ambulantní péči uznává ten,
kdo ji zjistil!!
Ve většině případů je to ošetřující
lékař (libovolné odbornosti).
Podmínkou uznání PN je skutečnost, že na základě
svého vyšetření a svých znalostí o pracovní činnosti
pacienta je lékař přesvědčen, že pacient není schopen pro změny
svého zdravotního stavu dále pracovat.
Pokud je PN podmíněna dalšími skutečnostmi, které nejsou ošetřujícímu
lékaři jednoznačně jasné (např. pracovním zatížením a
podmínkami v práci, či dalšími souběžnými nemocemi, může
PN pouze doporučit a její uznání ponechat na lékaři,
který je s okolnostmi lépe seznámen (většinou praktický lékař).
PN lékař potvrzuje vystavením potvrzení o
pracovní neschopnosti neprodleně,
tj. v den, kdy PN zjistil. Vždy musí určit a zaznamenat v
dokumentaci i na PoPN (díl I) termín
další návštěvy.
Vystavit PoPN nesmí lékař LSPP a lékař RZP!
Vystavit PoPN až na další den
je možné tehdy, pokud pacient již v den návštěvy lékaře
odpracoval celou pracovní směnu nebo její větší část.
Vystavit PoPN zpětně
je možné nejvýše 3 kalendářní dny, a to pouze tehdy,
a) je-li nesporné, že ztráta nebo poškození pomůcky nastala dříve,
než v den návštěvy lékaře, a
b) nebyl-li lékař včas k dosažení či neumožňoval-li
zdravotní stav včasnější pacienta návštěvu u lékaře.
Vystavit PoPN zpětně
za delší období než 3 dny je možné pouze s předchozím
souhlasem lékaře OSSZ.
Trvá-li pacient na vystavení potvrzení o pracovní neschopnosti i
proti názoru ošetřujícího lékaře, musí být poučen, že se
může proti rozhodnutí ošetřujícího lékaře (o nepotvrzení
PN) odvolat do 3 dnů k lékaři OOSZ.
Nesouhlas občana s vystavením PN
S uznáním dočasné pracovní neschopnosti musí občan
souhlasit. Občan má právo např. si vybrat dovolenou na
zotavenou místo PN nebo se rozhodnout pracovat, i když je hendikepován.
Vždy je potřebné poznamenat odmítnutí
potvrzení PN do zdravotní dokumentace pacienta!!
Je to sebeobrana lékaře pro případ, že by se později
pacient vymlouval na to, že neměl vystavenu PN.
Jiná situace ovšem nastane, pokud občan vykonává závažné
zaměstnání, při němž by mohlo dojít k veřejnému ohrožení,
pokud by byl jeho zdravotní stav ovlivněn nemocí (např. řidič
HD, jeřábník, pilot, ale i stavěč na dráze, dispečer
letového provozu nebo obsluha některých technických zařízení).
Pak má lékař povinnost s vědomím pacienta upozornit na tento
stav zaměstnavatele (bez udání diagnózy, pouze informovat, že
vzhledem k svému zdravotnímu stavu není schopen vykonávat
dosavadní práci [řidiče, pokrývače a pod]).
NEPRAVDIVÉ MÝTY
O VYSTAVOVÁNÍ PN
-
potvrzení o pracovní neschopnosti
vystavuje pouze praktický lékař a jiný lékař ji vystavit
nesmí
Vystavení PoPN je naopak
povinností (!!) každého ošetřujícího
lékaře, jsou-li splněny podmínky.
-
potvrzení o pracovní neschopnosti
vystavuje pouze registrující praktický lékař a nikoliv lékař
zastupující
I zastupující lékař je v postavení ošetřujícího lékaře
a musí plnit všechny jeho povinnosti; pacienta předává
teprve tehdy, končí-li zastupování.
-
vystaví-li ošetřující lékař
potvrzení o pracovní neschopnosti, je povinen ihned pacienta
předat jeho praktickému lékaři
Předávat pacienta s PN jinému lékaři je odůvodněno
pouze změnou bydliště nebo předáním k další léčbě
(pokud již pacienta nebude tento ošetřující lékař dále léčit
a sledovat).
Povinnosti ošetřujícího lékaře
po uznání PN
-
Ošetřující lékař je povinen
vystavit tiskopis potvrzení o pracovní neschopnosti
a poučit nemocného o tom, že je povinen odevzdat díl III
zaměstnavateli a dostavit se na předepsanou kontrolu s dílem
I.
Díl II slouží ošetřujícímu lékaři k evidenci práce
neschopných.
Díl IV je ošetřující lékař povinen odeslat evidenci PN,
a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy byly
vystaveny.
-
Ošetřující lékař je povinen vést
evidenci potvrzení o pracovní neschopnosti
(jedná se o zúčtovatelné tiskopisy, jejich ztrátu nebo
odcizení je nutno hlásit Policii ČR).
-
Ošetřující lékař je povinen vést
evidenci občanů, kterým vystavil PoPN,
s uvedením data zahájení a ukončení PN, a případně s
uvedením kdy a kterému lékaři byl občan v PN předán.
-
Ošetřující lékař je také povinen
sledovat, zda se občan v PN dostavil na předepsanou kontrolu,
a pokud se nedostavil, zda se řádně omluvil; v opačném případě
je povinen ukončit PN!
-
Ošetřující lékař je povinen
spolupracovat s lékaři OSSZ,
zejména s nimi konzultovat v případech, kdy je nutno
zhodnotit dosavadní vývoj zdravotního stavu v případě
dlouhodobé či opakované PN, nebo kdy domnívá, že současná
léčba nevede k zlepšení zdravotního stavu nebo hrozí přechod
do invalidity.
-
Ošetřující lékař je spoluodpovědný
za sledování délky vyčerpané podpůrčí doby,
zejména v případě opakovaných nebo dlouhodobých PN
(informaci o vyčerpání 9 měsíců podpůrčí doby je povinen
poskytnout ošetřujícímu lékaři zaměstnavatel nebo OSSZ1). Není-li ošetřující lékař
současně registrujícím praktickým lékařem, je povinen - i
ve vlastním zájmu - u dlouhodobější PN informovat o onemocnění
a délce PN tohoto praktického lékaře. Pokud uplynulo 6 měsíců
PN (včetně zápočtu dřívějších PN), je ošetřující lékař
povinen projednat průběh onemocnění a zdravotní stav občana
s lékařem OSSZ.
-
Předat pacienta jinému ošetřujícímu
lékaři
je možné pouze se souhlasem občana; předání je nutno oznámit
OSSZ v den předání.
Ošetřující lékař je oprávněn v odůvodněných
případech povolit změnu pobytu občana v PN, avšak na
dobu delší než 3 dny pouze s předchozím schválením lékaře
OSSZ.
-
Rozsah vycházek je ošetřující lékař
povinen vyznačit
na díl I a díl IV PoPN, změnu doby a rozsahu vycházek je
rovněž povinen oznámit příslušné OSSZ; přitom změna může
nastat teprve v den následující po dni, kdy toto oznámení učinil.
Neexistuje žádný právní předpis, který by vymezoval délku
vycházek nebo jejich stanovení v průběhu dne; délka
vycházek však nesmí být v rozporu s diagnózou a předpokládaným
způsobem léčení.
-
Pro účely další výplaty dávek
nemocenského je ošetřující lékař povinen potvrdit trvání
PN.
Ani zákon, ani Vyhláška MPSV č. 31/1993 Sb. nestanovují
žádné konkrétní lhůty. Obecně ovšem platí, že potvrzení
musí být pravdivé, tedy nemůže být vystavováno předem
nebo na budoucí období.
Vystavení Potvrzení o trvání pracovní
neschopnosti je zákonnou povinností ošetřujícího lékaře2).
Ukončení PN
Pokud ošetřující lékař na základě svého
vyšetření a skutečností, které jsou mu známy, neshledá důvody
k další PN, je povinen trvání PN ukončit.
Občan, který nemůže vykonávat dosavadní
činnost nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání pro ztrátu
nebo poškození ortopedické pomůcky
je schopen práce po dokončení opravy nebo vydání nové pomůcky.
Občan,
který se bez vážného důvodu nedostavil ke kontrole u ošetřujícího
lékaře ve stanovený den,
je uznán práce schopným tímto dnem. Lékař ukončí PoPN a
s odůvodněním odešle díl II zaměstnavateli (nebo OSSZ u tzv.
malých organizací) nebo Úřadu práce, na OSSZ odešle "Náhradní
hlášení" (díl I má občan u sebe).
Pokud občan prokáže závažné důvody pro které se nemohl
dostavit ke kontrole a důvody PN dále trvají, lékař uzná trvání
PN dodatečně, nejvýše však 3 dny zpět. Uznání delší doby
je možné jen s předchozím písemným souhlasem lékaře OSSZ.
Při dodatečném zpětném uznání trvání PN je nutné
vystavit nové PoPN, které se označí jako pokračování předchozího
PoPN.
Pokud v rámci své kontrolní činnosti shledá
lékař příslušné OSSZ, že nejsou důvody k další PN, je oprávněn
trvání PN ukončit. Má právo to učinit sám, nemá však právo
nařídit to ošetřujícímu lékař!!
Nesouhlas občana s ukončením PN
Pokud ošetřující lékař na základě svého vyšetření a
skutečností, ukončí PN a občan s tím nesouhlasí, poučí ho
lékař o tom, jak má postupovat podle ustanovení zákona č.
20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu3).
Podrobná dokumentace nálezu a důvodů ukončení PN v
dokumentaci je zásadní!
Protože většina ambulantních lékařů jsou samostatní lékaři
a nemají tedy "vedoucího", je odvolacím orgánem proti
jejich rozhodnutí příslušný krajský úřad.
Důležitý je fakt, že pokud se odvolání týká
dočasné pracovní neschopnosti, musí být podáno do 3 dnů! O
tom by měl být pacient poučen.
Povinnosti ošetřujícího lékaře
po ukončení PN
Ošetřující lékař je povinen odebrat díl I PoPN nemocnému
a po doplnění kódu diagnózy a dne ukončení PN ho odeslat příslušné
OSSZ nejpozději následující pracovní den.
Díl II PoPN po doplnění data ukončení PN odevzdá občanovi
a poučí ho o povinnosti odevzdání zaměstnavateli či Úřadu
práce pro účely omluvení nepřítomnosti a vyplacení poslední
dávky nemocenského.
Potvrzení o trvání PN se již nevystavuje!
Ukončení PoPN si ošetřující lékař poznamená v evidenci
vydaných PoPN.
Opakovaná a pokračující PN
Stane-li se občan pro poškození nebo ztrátu ortopedické pomůcky
práce neschopen následující kalendářní den po ukončení PN,
považuje se tato PN za pokračování ukončené PN. Tato skutečnost
musí být uvedena na všech částech nově vystaveného PoPN!
Původní a nové PoPN na sebe musí bezprostředně navazovat (PN
se uznává za kalendářní dny, ne za pracovní) - pokud byla původní
PN ukončena sobotou, nemůže pokračování začínat v pondělí!
1) [Při poskytování
peněžitých dávek nemocenského pojištění (dále jen "dávky")
plní organizace, ve kterých se provádí nemocenské pojištění,
tyto úkoly ...] upozorňují písemně příslušné okresní správy
sociálního zabezpečení, ošetřující lékaře i zaměstnance,
jimiž se dávka poskytuje, aspoň tři měsíce před vyčerpáním
podpůrčí doby na tuto skutečnost, jakož i na jiné důvody
skončení nároku na dávku, ... (§ 21 odst. 1 písm. e) zákona
č. 582/1991 Sb.)
2) Pro výplatu
nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání
pracovní neschopnosti v tomto období, a to předložením předepsaného
tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. (§ 62 odst. 2 zákona
č. 582/1991 Sb.)
3) (2) Má-li pacient, k jehož zdravotnímu stavu byl lékařský posudek vydán, nebo osoby, pro které v souvislosti s vydáním tohoto posudku vyplývají povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, mohou podat návrh na přezkoumání lékařského posudku vedoucímu zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím lékaře nebo klinického psychologa, který posudek vypracoval. Ve zdravotnickém zařízení provozovaném lékařem nebo klinickým psychologem, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem, se návrh podle předcházející věty podává tomuto lékaři nebo klinickému psychologovi.
(3) Návrh na přezkoumání lékařského posudku podle odstavce 2 lze podat do 15 dnů ode dne jeho prokazatelného obdržení, ve věcech dočasné pracovní neschopnosti do tří dnů.
(4) Pokud nebyl podán návrh na přezkoumání, je lékařský posudek platný ode dne jeho prokazatelného předání pacientovi.
(5) Pokud vedoucí zdravotnického zařízení nebo lékař nebo klinický psycholog uvedený v odstavci 2 větě poslední návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví, postoupí návrh jako odvolání do 30 dnů od jeho doručení, ve věcech pracovní neschopnosti do pěti dnů, správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o registraci tohoto zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto zdravotnického zařízení.
(§ 77 zákona č. 20/1966 Sb.)
|