Základní pojmy a zásady
Dočasná pracovní neschopnost (dále jen "PN")
Průvodce nezletilého pacienta v ústavní péči a v lázeňské
komplexní péči
je dočasně neschopen po celou dobu pobytu v ústavu.
je lékař, který má nezletilé dítě (eventuelně zletilé, ale těžce postižené)
ve své ústavní péči.
Uznáním PN
je konstatování lékaře o tom, že pacient je neschopen dosavadní činnosti
(vzhledem k pobytu v ústavu).
je formální právní akt, kdy lékař vystaví Potvrzení o dočasné pracovní
neschopnosti (dále "PoPN") - tzv. kladenský tiskopis, na jehož základě
je občan
1) řádně omluven v zaměstnání,
2) zabezpečen nemocenskými dávkami (splňuje-li podmínky pro jejich poskytnutí).
Právním podkladem postupu lékaře při posuzování dočasné
pracovní neschopnosti je především zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a
provádění sociálního zabezpečení, a Vyhláška MPSV č. 31/1993 Sb., o posuzování
dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, v platných zněních.
Kdo a kdy potvrzuje PN
PN občana v ambulantní péči uznává ten, kdo ji zjistil!!
Ve většině případů je to ošetřující lékař
(libovolné odbornosti) ošetřující nezletilé dítě, s nímž je občan přijat
jako doprovod k hospitalizaci.
Při přijetí občana jako doprovodu při ústavní léčbě
nezletilého dítěte
má povinnost vystavit potvrzení lékař toho zařízení, které dítě přijalo!
Jiný lékař není oprávněn vystavovat PoPN u občana, pobývajícího v ústavní péči,
byť jako doprovod.
[Poznámka: obdobně platí povinnost přijímacího lékaře lůžkového zařízení
vystavit potvrzení o hospitalizaci osoby, která se jinak trvale stará o dítě mladší
10 let!]
PN lékař potvrzuje vystavením potvrzení o pracovní
neschopnosti neprodleně,
tj. v den, nástupu do ústavu.
Vystavit PoPN až od dalšího dne
je možné tehdy, pokud pacient již v den návštěvy lékaře odpracoval celou
pracovní směnu nebo její větší část.
Nesouhlas občana s vystavením PN
S uznáním dočasné pracovní neschopnosti musí občan souhlasit. Občan má právo
např. si vybrat dovolenou na zotavenou místo PN.
Vždy je potřebné poznamenat odmítnutí potvrzení PN do zdravotní
dokumentace pacienta!!
Je to sebeobrana lékaře pro případ, že by se později pacient vymlouval na to,
že neměl vystavenu PN.
NEPRAVDIVÉ MÝTY
O VYSTAVOVÁNÍ PN
-
potvrzení o pracovní neschopnosti vystavuje pouze praktický
lékař a jiný lékař ji vystavit nesmí
Vystavení PoPN je naopak povinností (!!) každého ošetřujícího lékaře, jsou-li splněny podmínky.
Povinnosti ošetřujícího lékaře
po uznání PN
-
Ošetřující lékař je povinen vystavit tiskopis potvrzení
o pracovní neschopnosti
a poučit nemocného o tom, že je povinen odevzdat díl III zaměstnavateli či
Úřadu práce a dostavit se na předepsanou kontrolu s dílem I.
Díl II slouží ošetřujícímu lékaři k evidenci práce neschopných.
Díl IV je ošetřující lékař povinen odeslat evidenci PN, a to nejpozději v
pracovní den následující po dni, kdy byly vystaveny.
-
Ošetřující lékař je povinen vést evidenci potvrzení o
pracovní neschopnosti
(jedná se o zúčtovatelné tiskopisy, jejich ztrátu nebo odcizení je nutno hlásit
Policii ČR). U každého z převzatých tiskopisů (lékaři je vydává OSSZ) musí
být lékař schopen dohledat KOMU byl vystaven, KDY byl vystaven a DO KDY byl
pacient v PN nebo KDY BYL PŘEDÁN jinému lékaři (viz níže).
-
Ošetřující lékař je povinen vést evidenci občanů,
kterým vystavil PoPN,
s uvedením data zahájení a ukončení PN, a případně s uvedením kdy a kterému
lékaři byl občan v PN předán.
-
Rozsah vycházek (z ústavu) je ošetřující lékař
povinen vyznačit
na díl I a díl IV PoPN, změnu doby a rozsahu vycházek je rovněž povinen oznámit
příslušné OSSZ; přitom změna může nastat teprve v den následující po dni,
kdy toto oznámení učinil.
Neexistuje žádný právní předpis, který by vymezoval délku vycházek nebo
jejich stanovení v průběhu dne; délka vycházek však nesmí být v rozporu
s účelem pobytu s dítětem a předpokládaným způsobem léčení.
-
Pro účely další výplaty dávek nemocenského je ošetřující
lékař povinen potvrdit trvání PN.
Ani zákon, ani Vyhláška MPSV č. 31/1993 Sb. nestanovují žádné konkrétní
lhůty. Obecně ovšem platí, že potvrzení musí být pravdivé, tedy nemůže být
vystavováno předem nebo na budoucí období.
Vystavení Potvrzení o trvání pracovní neschopnosti je zákonnou
povinností ošetřujícího lékaře (včetně lékařů ústavní nebo lázeňské péče)2).
Ukončení PN
Pokud ošetřující lékař na základě svého vyšetření a
skutečností, které jsou mu známy, neshledá důvody k další PN, je povinen trvání
PN ukončit.
Občan, pobývající v ústavní péči jako doprovod nezletilého
dítěte
je vždy uznán práce schopen dnem následujícím po propuštění dítěte z ústavu.
Je-li nutné nadále o dítě soustavně pečovat, vystaví se Potvrzení o ošetřování
dítěte mladšího 10 let, případně Potvrzení o ošetřování člena rodiny.
Povinnosti ošetřujícího lékaře
po ukončení PN
Ošetřující lékař je povinen odebrat díl I PoPN nemocnému a po doplnění kódu
diagnózy a dne ukončení PN ho odeslat příslušné OSSZ nejpozději následující
pracovní den.
Díl II PoPN po doplnění data ukončení PN odevzdá občanovi a poučí ho o
povinnosti odevzdání zaměstnavateli či Úřadu práce pro účely omluvení nepřítomnosti
a vyplacení poslední dávky nemocenského.
Potvrzení o trvání PN se již nevystavuje!
Ukončení PoPN si ošetřující lékař poznamená v evidenci vydaných PoPN.
Opakovaná a pokračující PN
Stane-li se občan práce neschopen následující kalendářní den po ukončení
PN, tedy ihned po ukoncení PN nastupuje s dítětem k ústavní léčbě, považuje se
tato PN za pokračování ukončené PN. Tato skutečnost musí být uvedena na všech
částech nově vystaveného PoPN!
Původní a nové PoPN na sebe musí bezprostředně navazovat (PN se uznává za
kalendářní dny, ne za pracovní) - pokud byla původní PN ukončena sobotou, nemůže
pokračování začínat v pondělí!
1) [Při poskytování peněžitých dávek
nemocenského pojištění (dále jen "dávky") plní organizace, ve kterých
se provádí nemocenské pojištění, tyto úkoly ...] upozorňují písemně příslušné
okresní správy sociálního zabezpečení, ošetřující lékaře i zaměstnance,
jimiž se dávka poskytuje, aspoň tři měsíce před vyčerpáním podpůrčí doby
na tuto skutečnost, jakož i na jiné důvody skončení nároku na dávku, ... (§ 21
odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb.)
2) Pro výplatu nemocenského za určité
období je třeba osvědčit trvání pracovní neschopnosti v tomto období, a to předložením
předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. (§ 62 odst. 2 zákona
č. 582/1991 Sb.)
3) (2) Má-li pacient, k jehož
zdravotnímu stavu byl lékařský posudek vydán, nebo osoby, pro které v souvislosti
s vydáním tohoto posudku vyplývají povinnosti, za to, že lékařský posudek je
nesprávný, mohou podat návrh na přezkoumání lékařského posudku vedoucímu
zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím lékaře nebo klinického
psychologa, který posudek vypracoval. Ve zdravotnickém zařízení provozovaném lékařem
nebo klinickým psychologem, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem, se
návrh podle předcházející věty podává tomuto lékaři nebo klinickému
psychologovi.
(3) Návrh na přezkoumání lékařského posudku podle odstavce 2 lze podat do 15 dnů
ode dne jeho prokazatelného obdržení, ve věcech dočasné pracovní neschopnosti
do tří dnů.
(4) Pokud nebyl podán návrh na přezkoumání, je lékařský posudek platný ode dne
jeho prokazatelného předání pacientovi.
(5) Pokud vedoucí zdravotnického zařízení nebo lékař nebo klinický psycholog
uvedený v odstavci 2 větě poslední návrhu na přezkoumání lékařského posudku
nevyhoví, postoupí návrh jako odvolání do 30 dnů od jeho doručení, ve věcech
pracovní neschopnosti do pěti dnů, správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí
o registraci tohoto zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto
zdravotnického zařízení. (§ 77 zákona č. 20/1966 Sb.)
|