Základní pojmy a zásady
Dočasná pracovní neschopnost (dále jen "PN")
Uchazeč o práci evidovaný Úřadem práce
je dočasně neschopen, pokud
a) není schopen plnit své povinnosti, tj. navštěvovat Úřad práce,
nebo
b) není schopen zahájit výkon konkrétní práce, kterou mu Úřad práce
zajistil v době, kdy již byl nemocen, ale mohl plnit povinnosti uchazeče
o práci, tj. docházet na Úřad práce.
Současnou činností může být totiž také "čekání na práci"
u žadatele, evidovaného na Úřadě práce:
je lékař, který má pracujícího občana (eventuelně uchazeče o
práci) ve své péči ambulantní, ústavní nebo lázeňské.
Ošetřujícím lékařem není lékař konsiliární,
tedy ten, který pacienta vyšetřil na žádost jiného lékaře a s nálezem
mu ho předává, aniž by požadoval kontrolu na svém pracovišti.
Konsiliární lékař může PN navrhnout, jedná se však o doporučení,
kterým není ošetřující lékař vázán.
Uznáním PN
je konstatování lékaře o tom, že pacient je neschopen dosavadní
činnosti.
je formální právní akt, kdy lékař vystaví Potvrzení o dočasné
pracovní neschopnosti (dále "PoPN") - tzv. kladenský
tiskopis, na jehož základě je občan
1) řádně omluven v zaměstnání,
2) zabezpečen nemocenskými dávkami (splňuje-li podmínky pro jejich
poskytnutí).
Právním podkladem postupu lékaře při posuzování
dočasné pracovní neschopnosti je především zákon č. 582/1991
Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a Vyhláška
MPSV č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní
neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, v platných zněních.
Kdo a kdy potvrzuje PN
PN uchazeče o práci v ambulantní péči uznává
ten, kdo ji zjistil!!
Ve většině případů je to ošetřující
lékař (libovolné odbornosti).
Podmínkou uznání PN je skutečnost, že na základě
svého vyšetření a svých znalostí o pracovní činnosti
pacienta je lékař přesvědčen, že pacient není schopen pro změny
svého zdravotního stavu dále navštěvovat ÚP nebo pracovat.
Pokud je PN podmíněna dalšími skutečnostmi, které nejsou ošetřujícímu
lékaři jednoznačně jasné (např. pracovním zatížením a podmínkami
v práci, či dalšími souběžnými nemocemi, může PN pouze doporučit
a její uznání ponechat na lékaři, který je s okolnostmi lépe
seznámen (většinou praktický lékař).
PN lékař potvrzuje vystavením potvrzení o
pracovní neschopnosti neprodleně,
tj. v den, kdy PN zjistil. Vždy musí určit a zaznamenat v
dokumentaci i na PoPN (díl I) termín další
návštěvy.
Vystavit PoPN nesmí lékař LSPP a lékař RZP!
Vystavit PoPN zpětně
je možné nejvýše 3 kalendářní dny, a to pouze tehdy,
a) je-li nesporné, že změna zdravotního stavu nastala dříve, než
v den návštěvy lékaře, a
b) nebyl-li lékař včas k dosažení či neumožňoval-li zdravotní
stav včasnější pacienta návštěvu u lékaře.
Vystavit PoPN zpětně
za delší období než 3 dny je možné pouze s předchozím souhlasem
lékaře OSSZ.
Trvá-li pacient na vystavení potvrzení
o pracovní neschopnosti i proti názoru ošetřujícího lékaře,
musí být poučen, že se může proti rozhodnutí ošetřujícího lékaře
(o nepotvrzení PN) odvolat do 3 dnů k lékaři OOSZ.
Nesouhlas občana s vystavením PN
S uznáním dočasné pracovní neschopnosti musí občan souhlasit.
Občan má právo např. si vybrat dovolenou na zotavenou místo PN nebo
se rozhodnout pracovat i když je nemocen.
Vždy je potřebné poznamenat odmítnutí potvrzení
PN do zdravotní dokumentace pacienta!!
Je to sebeobrana lékaře pro případ, že by se později pacient
vymlouval na to, že neměl vystavenu PN.
Jiná situace ovšem nastane, pokud občan má vykonávat závažné
zaměstnání, při němž by mohlo dojít k veřejnému ohrožení,
pokud by byl jeho zdravotní stav ovlivněn nemocí (např. řidič HD,
jeřábník, pilot, ale i stavěč na dráze, dispečer letového
provozu nebo obsluha některých technických zařízení). Pak má lékař
povinnost s vědomím pacienta upozornit na tento stav zaměstnavatele
(bez udání diagnózy, pouze informovat, že vzhledem k svému zdravotnímu
stavu není schopen vykonávat dosavadní práci [řidiče, pokrývače
a pod].
NEPRAVDIVÉ MÝTY
O VYSTAVOVÁNÍ PN
-
potvrzení o pracovní neschopnosti vystavuje
pouze praktický lékař a jiný lékař ji vystavit nesmí
Vystavení PoPN je naopak povinností
(!!) každého ošetřujícího lékaře,
jsou-li splněny podmínky.
-
potvrzení o pracovní neschopnosti vystavuje
pouze registrující praktický lékař a nikoliv lékař zastupující
I zastupující lékař je v postavení ošetřujícího lékaře a
musí plnit všechny jeho povinnosti; pacienta předává teprve
tehdy, končí-li zastupování.
-
vystaví-li ošetřující lékař potvrzení
o pracovní neschopnosti, je povinen ihned pacienta předat jeho
praktickému lékaři
Předávat pacienta s PN jinému lékaři je odůvodněno pouze změnou
bydliště nebo předáním k další léčbě (pokud již pacienta
nebude tento ošetřující lékař dále léčit a sledovat).
Povinnosti ošetřujícího lékaře
po uznání PN
-
Ošetřující lékař je povinen vystavit
tiskopis potvrzení o pracovní neschopnosti
a poučit nemocného o tom, že je povinen odevzdat díl III Úřadu
práce a dostavit se na předepsanou kontrolu s dílem I.
Díl II slouží ošetřujícímu lékaři k evidenci práce
neschopných.
Díl IV je ošetřující lékař povinen odeslat evidenci PN, a to
nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy byly vystaveny.
-
Ošetřující lékař je povinen vést
evidenci potvrzení o pracovní neschopnosti
(jedná se o zúčtovatelné tiskopisy, jejich ztrátu nebo odcizení
je nutno hlásit Policii ČR).
-
Ošetřující lékař je povinen vést
evidenci občanů, kterým vystavil PoPN,
s uvedením data zahájení a ukončení PN, a případně s uvedením
kdy a kterému lékaři byl občan v PN předán.
-
Ošetřující lékař je také povinen
sledovat, zda se občan v PN dostavil na předepsanou kontrolu,
a pokud se nedostavil, zda se řádně omluvil; v opačném případě
je povinen ukončit PN!
-
Ošetřující lékař je povinen
spolupracovat s lékaři OSSZ,
zejména s nimi konzultovat v případech, kdy je nutno zhodnotit
dosavadní vývoj zdravotního stavu v případě dlouhodobé či
opakované PN, nebo kdy domnívá, že současná léčba nevede k
zlepšení zdravotního stavu nebo hrozí přechod do invalidity.
-
Ošetřující lékař je spoluodpovědný za
sledování délky vyčerpané podpůrčí doby,
zejména v případě opakovaných nebo dlouhodobých PN (informaci
o vyčerpání 9 měsíců podpůrčí doby je povinen poskytnout ošetřujícímu
lékaři zaměstnavatel nebo OSSZ1).
Není-li ošetřující lékař současně registrujícím praktickým
lékařem, je povinen - i ve vlastním zájmu - u dlouhodobější PN
informovat o onemocnění a délce PN tohoto praktického lékaře.
Pokud uplynulo 6 měsíců PN (včetně zápočtu dřívějších PN),
je ošetřující lékař povinen projednat průběh onemocnění a
zdravotní stav občana s lékařem OSSZ.
-
Předat pacienta jinému ošetřujícímu lékaři
je možné pouze se souhlasem občana; předání je nutno oznámit
OSSZ v den předání.
Ošetřující lékař je oprávněn v odůvodněných
případech povolit změnu pobytu občana v PN, avšak na dobu
delší než 3 dny pouze s předchozím schválením lékaře OSSZ.
-
Rozsah vycházek je ošetřující lékař
povinen vyznačit
na díl I a díl IV PoPN, změnu doby a rozsahu vycházek je rovněž
povinen oznámit příslušné OSSZ; přitom změna může nastat
teprve v den následující po dni, kdy toto oznámení učinil.
Neexistuje žádný právní předpis, který by vymezoval délku
vycházek nebo jejich stanovení v průběhu dne; délka vycházek
však nesmí být v rozporu s diagnózou a předpokládaným způsobem
léčení.
-
Pro účely další výplaty dávek nemocenského
je ošetřující lékař povinen potvrdit trvání PN.
Ani zákon, ani Vyhláška MPSV č. 31/1993 Sb. nestanovují žádné
konkrétní lhůty. Obecně ovšem platí, že potvrzení musí být
pravdivé, tedy nemůže být vystavováno předem nebo na budoucí
období.
Vystavení Potvrzení o trvání pracovní
neschopnosti je zákonnou povinností ošetřujícího lékaře2).
Ukončení PN
Pokud ošetřující lékař na základě svého vyšetření
a skutečností, které jsou mu známy, neshledá důvody k další PN,
je povinen trvání PN ukončit.
Uchazeč o práci evidovaný Úřadem práce je opět
práce schopen,
pokud
a) je schopen plnit své povinnosti, tj. navštěvovat Úřad práce,
který mu dosud nezprostředkoval vhodné zaměstnání, nebo
b) je schopen zahájit výkon vhodné práce, kterou mu Úřad práce
zajistil v době, kdy byl nemocen (pokud tato nabídka trvá).
Současnou činností může totiž být také "čekání na práci"
u žadatele, evidovaného na Úřadě práce.
Občan,
který se bez vážného důvodu nedostavil ke kontrole u ošetřujícího
lékaře ve stanovený den,
je uznán práce schopným tímto dnem. Lékař ukončí PoPN a s odůvodněním
odešle díl II zaměstnavateli (nebo OSSZ u tzv. malých organizací)
nebo Úřadu práce, na OSSZ odešle "Náhradní hlášení"
(díl I má občan u sebe).
Pokud občan prokáže závažné důvody pro které se nemohl
dostavit ke kontrole a důvody PN dále trvají, lékař uzná trvání
PN dodatečně, nejvýše však 3 dny zpět. Uznání delší doby je možné
jen s předchozím písemným souhlasem lékaře OSSZ.
Při dodatečném zpětném uznání trvání PN je nutné vystavit
nové PoPN, které se označí jako pokračování předchozího PoPN.
Pokud v rámci své kontrolní činnosti shledá lékař
příslušné OSSZ, že nejsou důvody k další PN, je oprávněn trvání
PN ukončit. Má právo to učinit sám, nemá však právo nařídit to
ošetřujícímu lékař!!
Nesouhlas občana s ukončením PN
Pokud ošetřující lékař na základě svého vyšetření a skutečností,
ukončí PN a občan s tím nesouhlasí, poučí ho lékař o tom, jak má
postupovat podle ustanovení zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu3).
Podrobná dokumentace nálezu a důvodů ukončení PN v dokumentaci
je zásadní!
Protože většina ambulantních lékařů jsou samostatní lékaři
a nemají tedy "vedoucího", je odvolacím orgánem proti
jejich rozhodnutí příslušný krajský úřad.
Důležitý je fakt, že pokud se odvolání týká
dočasné pracovní neschopnosti, musí být podáno do 3 dnů! O tom by
měl být pacient poučen.
Povinnosti ošetřujícího lékaře
po ukončení PN
Ošetřující lékař je povinen odebrat díl I PoPN nemocnému a po
doplnění kódu diagnózy a dne ukončení PN ho odeslat příslušné
OSSZ nejpozději následující pracovní den.
Díl II PoPN po doplnění data ukončení PN odevzdá občanovi a
poučí ho o povinnosti odevzdání Úřadu práce pro účely omluvení
nepřítomnosti a vyplacení poslední dávky nemocenského.
Potvrzení o trvání PN se již nevystavuje!
Ukončení PoPN si ošetřující lékař poznamená v evidenci vydaných
PoPN.
Opakovaná a pokračující PN
Stane-li se občan práce neschopen následující kalendářní den
po ukončení PN, bez ohledu na to, zda se jedná o zhoršení předchozí
nemoci nebo o zcela jiné onemocnění, považuje se tato PN za pokračování
ukončené PN. Tato skutečnost musí být uvedena na všech částech
nově vystaveného PoPN!
Původní a nové PoPN na sebe musí bezprostředně navazovat (PN se
uznává za kalendářní dny, ne za pracovní) - pokud byla původní
PN ukončena sobotou, nemůže pokračování začínat v pondělí!
Výjimečná situace nastane tehdy, pokud občanu byla rozhodnutím příslušného
lékaře OSSZ ukončena (většinou dlouhodobá a zřejmě již neodůvodněná)
pracovní neschopnost, a občan by měl být týmž ošetřujícím lékařem,
který uznal a potvrzoval předchozí PN, znovu uznán práce neschopným
pro tutéž nemoc do 7 dnů po ukončení předchozí PN. Za těchto
podmínek musí uznání nové PN předem písemně potvrdit lékař
OSSZ.
1) [Při poskytování
peněžitých dávek nemocenského pojištění (dále jen "dávky")
plní organizace, ve kterých se provádí nemocenské pojištění,
tyto úkoly ...] upozorňují písemně příslušné okresní správy
sociálního zabezpečení, ošetřující lékaře i zaměstnance, jimiž
se dávka poskytuje, aspoň tři měsíce před vyčerpáním podpůrčí
doby na tuto skutečnost, jakož i na jiné důvody skončení nároku
na dávku, ... (§ 21 odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb.)
2) Pro výplatu
nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání pracovní
neschopnosti v tomto období, a to předložením předepsaného
tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. (§ 62 odst. 2 zákona
č. 582/1991 Sb.)
3) (2) Má-li pacient,
k jehož zdravotnímu stavu byl lékařský posudek vydán, nebo osoby,
pro které v souvislosti s vydáním tohoto posudku vyplývají
povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, mohou podat návrh
na přezkoumání lékařského posudku vedoucímu zdravotnického zařízení,
a to prostřednictvím lékaře nebo klinického psychologa, který
posudek vypracoval. Ve zdravotnickém zařízení provozovaném lékařem
nebo klinickým psychologem, kteří poskytují zdravotní péči vlastním
jménem, se návrh podle předcházející věty podává tomuto lékaři
nebo klinickému psychologovi.
(3) Návrh na přezkoumání lékařského posudku podle odstavce 2 lze
podat do 15 dnů ode dne jeho prokazatelného obdržení, ve věcech
dočasné pracovní neschopnosti do tří dnů.
(4) Pokud nebyl podán návrh na přezkoumání, je lékařský posudek
platný ode dne jeho prokazatelného předání pacientovi.
(5) Pokud vedoucí zdravotnického zařízení nebo lékař nebo klinický
psycholog uvedený v odstavci 2 větě poslední návrhu na přezkoumání
lékařského posudku nevyhoví, postoupí návrh jako odvolání do
30 dnů od jeho doručení, ve věcech pracovní neschopnosti do pěti
dnů, správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o registraci
tohoto zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto
zdravotnického zařízení. (§ 77 zákona č. 20/1966 Sb.)
|